Mysleme na veslaře i další uživatele vodní plochy!

Pokud nastražíme bójku na sumce k protějšímu břehu a vedeme kmenovou šňůru kousek nad vodní plochou, pak je to problém pro ostatní lidičky využívající vodní plochu. Jde o kajakáře, veslaře na skifech, lidičky, co se plaví na paddleboardech… Ano, vynecháme-li ten fakt, že nám to vlastně rybářský řád zakazuje, obsadit celou vodní plochu, jde také o částečnou neohleduplnost některých rybářů, zapomínajících, že řeka nepatří jenom nám rybářům. Přitom existují nejméně dvě řešení, jak chytat na trhačku a přitom nepřekážet ostatním uživatelům řeky.

První možností, zcela legální, je kmenovou šňůru táhnout po dně vodního toku například pomocí dvou závaží umístěných na kmenové šňůře. I když se kmenová šňůra tímto způsobem může pod vodou posouvat, obalovat do nečistot, případně i uváznout, je to možnost, jak nastražit bójku a přitom neporušovat rybářský řád, ani nepřekážet ostatním lidičkám u vody.

Další možností, která je již mírně problematická a na některých revírech za ní dokonce rybářská stráž může zabavit rybáři papíry, je táhnout kmenovou šňůru tak vysoko nad vodou, že vlastně nijak nebráníme ostatním uživatelům vodního toku, se na něm libovolně pohybovat. Má zkušenost je taková že ji na mnoha místech, a to i na svazových vodách, rybářská stráž toleruje, když rybáři chytají sumce u protějšího břehu a táhnou kmenovou šňůru opravdu hodně, hodně vysoko nad vodou.

Můj kamarád pak ještě vysoko vyvěšenou šňůru dále tuní! Jak? Na kmenovku, na dvou místech, zavěsí praporky s igelitové tašky, které jsou vidět hodně do dálky a veslaři již z dálky vidí, že se šňůry tažené nad vodou nemusí vůbec bát.

Jak docílit, aby kmenová šňůra mohla být tažena vysoko nad vodou?

Letos jsem u vody viděl hned několik rybářů, kteří, při lovu sumců, táhnou kmenovou šňůru přímo od kačeny ke břehu, tedy poměrně nízko nad vodou. Přitom je jednoduché zavěsit kmenovou šňůru vysoko nad vodu a kačenu nechat volně plavat pod kmenovou šňůrou. Vyřeší to dva stopery, tedy česky zarážky, jednu umístíme na kmenové šňůře tak vysoko, aby zbytek kmenové šňůry volně spadal až k hladině, kde se nachází kačena. Druhou zarážku pak vymezujeme chod kačeny a hloubku, pokud máme kačenu navázanou tzv. průběžně, tedy jejím středem. Pokud používáme kačenu, kterou vedeme mimo její střed, stejně ji musíme nějakou zarážkou zajistit a vymezit vzdálenost nastražené ryby od kačeny a také vzdálenost kačeny od zarážky, co máme umístěnou nahoře, u které je navázaná samotná trhačka.

My to děláme tak, že máme kačenu umístěnou na kmenové šňůře, pod ní olovo, to vše ukončené gumovou zarážkou na ochranu uzlu a sumcovým obratlíkem s karabinou. Až na tuto karabinu pak zavěšujeme návazec s nástrahou. Toto řešení má jednu velkou výhodu, lze bez ryby a nervů, v klidu důkladně změřit hloubku pod zavěšenou kačenou a pak nastavit zarážku kačeny tak, aby kačena spolu s návazcem tvořila optimální vzdálenost a držela nastraženou rybu v ideální hloubce. Stejně tak lze přesně vyměřit vzdálenost od kačeny až ke kmenové šňůře, kterou lze zavěsit opravdu vysoko nad vodu. Stačí se postavit na lodi a uvázat trhačku opravdu co nejvýše, kam až dosáhneme. Na břehu, z kterého chytáme, pak stavíme prut do stojanu také na tom nejvyšším místě, kde to jde. A nakonec pruty, ty používáme co nejdelší. Díky tomu všemu jsme schopni vyvěsit kmenovou šňůru napříč tokem tak, že opravdu nikomu nezavazí.

Slovo závěrem

I přesto, že jde o důkladně prověřenou techniku, nelze ji použít na všech revírech. Například nelze ji využít nikde, kde se pohybují větší lodě, kde revír tvoří širší tok, nebo kde jsou přísní a nekompromisní pánové a dámy z rybářské stráže, pokud chytáme na svazové vodě v Česku. Přesto se přimlouvám, všichni, co chytáte na trhačku u protějšího břehu, nebuďte sobci a opravdu zavěšujte kmenovky vysoko nad vodu, ať nekomplikujeme ostatním uživatelům vodního toku život a potažmo pak ani sobě.

Text i foto: Jiří Langer, šéfredaktor webu