Jak jsem (ne)zabíjel komáry

Ano, cestování s karavanem a ryby, to jsou mé dva velké koníčky. S rybařiny jsem si dokonce udělal trochu práci, ale přesto jsem na ni nezanevřel, spíše naopak. Na každou rybářskou výpravu si sebou beru svého miláčka, karavan, kterému neřeknu jinak, než Bydlík. Jde o běžný název karavanistů, ale můj karavan se opravdu jmenuje Bydlík.

Jsem již mírně pokročilého věku a tak není divu, že jak stárnu, tak i trochu blbnu. Tedy někdy trochu více. 🙂 A právě o jednom mém „kiksu“ vám chci teď povědět.

V loni, uprostřed léta, na jedné naší rybářské výpravě, se mě dostalo do karavanu pár různých létajících breberek včetně několika komárů. Sice mám v oknech i ve dveřích sítě, ale když síť ve dveřích zapomenete někdy zavřít, ty potvory jsou rychlý, jako by čekaly někde ve frontě, až nastane příležitost, jak se dovnitř, tedy konkrétně do mého Bydlíku, dostat. Samozřejmě jako zkušený matador mám v karavanu pro tyto situace velký sprej na hubení létajících potvor. A tak jsem nelenil a vydatně jsem je u lampičky, kterou jsem večer rozsvítil, postříkal. K mému úžasu si létaly dál a nějak se jim umřít nechtělo.

Druhý den, samozřejmě přes noc solidně poštípaný, jsem s mým rybářským parťákem Davidem u kávičky polemizoval nad kvalitou současných prostředků na hubení hmyzu, tedy i komárů. Dost jsem je pomlouval, že už to není, co to kdysi bývalo, však to znáte. Já nejraději používám klasický Biolit ve spreji, ten mě v minulosti nikdy nezklamal. Jakmile se sprška z Biolitu snesla na nějakou tu havěť, ta se téměř okamžitě poroučela k zemi a do věčných lovišť. A tak jsem s Davidem řešil, jak moc se firma na hubení komárů zhoršila, tedy jejich výrobek na komáry a jiný polétavý hmyz. Divil jsem se, že Biolit vůbec nefungoval.

Večer se situace opakovala. Komáry se mě přes den ven z karavanu dostat nepodařilo a tak jsem rozsvítil světlo a že zase zkusím ty potvory štípavý zahubit. Stříkám, stříkám, nic, potvory ne a ne umřít. Pořádně, s brýlemi, které potřebuji, abych vůbec něco přečetl, jsem se podíval na sprej, co jsem držel v ruce. A hádejte. No jo, blbost světu vládne! Místo spreje na komáry a jinou létající havěť jsem v ruce držel osvěžovač vzduchu, co v karavanu používám na ovonění záchodu.

Jasně, David si ze mě střílel ještě pár dní a vlastně já ze sebe také. Přitom mě došlo, že jsem se podvědomě divil, že ten Biolit nějak moc voní, když jsem se minulý večer snažil všechny nezvané hosty v karavanu za jejich troufalost potrestat. 🙂

Takže konec tohoto příběhu je vám asi jasný. Vyměnil jsem osvěžovač vzduchu za sprej Biolit a postříkal všechny létající potvory, co jsem je tak předchozí den vyvoněl. Samozřejmě popadaly jako přezrálé hrušky na zem a měly to okamžitě za sebou. Tímto se omlouvám výrobcům Biolitu, že jsem jejich výrobek hanil a šířil názor, že ty svoje spreje dnes pěkně šidí. Není to pravda, protože dál v karavanu občas používám na komáry Biolit, když mě nějaký do mého Bydlíku přeci jen vlétne a funguje a já si krásně v noci pospím, aniž by mě ve spánku žraly nějaký ty potvory.

A co z mého příběhu plyne? Hlavně ta informace, že osvěžovačem vzduchu komára nezabiješ, ale je pravda, že zase bude pěkně vonět! 🙂

POZOR! Toto není reklama na BIOLIT! Prostě je to jen má pravdivá historka od vody…