Rybářský rozcestník
0-9 a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

prut

Základní součást výbavy pro rybářský sport. Rozlišují se podle materiálu, z něhož jsou zhotoveny – bambusové, tonkinové (druh bambusu), lepené (též štípané) jsou tvořeny z rozštěpených částí tonkinu, dále kovové (z hliníku), laminátové – hlavně dnes používané z plastů (plný a dutý laminát) i grafitu jsou velmi lehké, pevné a pružné. Podle velikosti rozeznáváme pruty krátké (pro lov přívlačí), jsou asi 150 centimetrů dlouhé, pak střední (do tří metrů), používají se při lovu na položenou; posléze dlouhé (přes tři metry) pro lov na plavanou. Odlišný je muškařský prut s upevněním navijáku na konci rukojeti.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Lov sumců na položenou na pelety a boilies

Když lov sumců na pelety, pak asi nejúčinější jsou tzv. „halibutky“ tedy pelety, které, kromě jiného, obsahují maso sardinek. A kdyby náhodou někdo nevěděl, co jsou pelety, pak pelety jsou lisované válečky, které se od boilies kuliček liší právě jejich způsobem výroby a také tvarem. A nutno podotknout, pokud lovné místo několik dní zakrmíte, můžete se dočkat i na pelety pěkných úlovků a to nejen sumců, ale i kaprů, případně i dalších ryb. Ovšem díky masivnímu zakrmování kaprů boilies koulemi dnes můžeme úspěšně chytat sumce na položenou také na oblíbené boilies.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím