Dobrých rad není nikdy dost a tak hlupákem je ten, který si nenechá poradit! I když je dobrá rada nad zlato, my zde dáváme rady našich dědů a pradědů zdarma! :)
Díky sdělovacím prostředkům asi všichni vědí, že klíšťata jsou nositeli nebezpečných nemocí, jako je klíšťová encefalitida nebo lymská borelióza. Ovšem názory na to, jak zapité klíště správně vytáhnout, se různí. Naše babičky klíšťata nejprve udusily mýdlovou vodou, nebo sádlem a pak je tahaly pinzetou … ovšem to je špatně!
Obecně platí, že ryby nejvíce berou při ustáleném atmosferickém tlaku a v momentě, kdy jde pomalu a postupně nahoru. Na prudké výkyvy tlaku reagují ryby většinou zastavením příjmu potravy a to na 2 až 3 dny. Ovšem to neznamená, že se nedá žádná chytit.
Zatím, co karas obecný se stává v českých vodách pomalu vzácností, karas stříbřitý, díky svému způsobu rozmnožování, začíná opanovat revíry v Česku na úkor právě karase obecného, ale i dalších kaprovitých ryb. Aby jsme mohli ohroženého karase obecného začít chránit, nejprve se ho musíme naučit odlišovat od jeho konkurenta, což ale někdy nemusí být vůbec jednoduché.
Šokovka, nebo také šokový nástavec, odhazovka … více pojmenování, ale jde vlastně o jedno a totéž! Při lovu kaprů ale i dalších kaprovitých ryb na položenou, někteří rybáři vkládají mezi kmenovou šňůru a koncový návazec další část montáže, právě šokový návazec. Proč to, když tak vlastně na celé montáž vznikají další spoje, tedy potencionální slabá místa? Důvody jsou tři!
Každý zkušený rybář má své vyzkoušené a osvědčené nástrahy, mezi kterými nesmí chybět nejméně jedno těsto. Alespoň to platí pro nás, starší ročníky. Dříve rybáři své recepty na to své ,,zaručeně nejlepší těsto,“ tajili, dnes tomu není jinak.
Vítr patří mezi zásadní faktory ovlivňující braní ryb. Zvedá vodní hladinu a vytváří vlny, okysličuje, ale také ochlazuje vodu. Za větru se voda kalí, víří se dno a to vše má zásadní vliv na chuť ryb krmit se. A nesmíme zapomenout ani na nás rybáře, protože za silného větru se nám zásadně snižuje pohodlí u vody a nejen to.
Jak zacházet s candátem, který se nafoukl a nezvládl tedy při vytažení dekompresi? Dá se zachránit propíchnutím jeho plynového měchýře!
Slunce a jeho erupce, střídání fází měsíce, otáčení země, to vše přímo, nebo i nepřímo ovlivňuje život na zemi. Například příliv a odliv je vyvolán gravitačním působením právě měsíce a v menší míře i slunce na mořskou vodu. Vliv úplňku je pak prokázán i na lidský organismus! Nejde jen o nespavce, kteří nemohou při úplňku usnout, ale vliv měsíce na člověka mohou doložit i lékaři na pohotovostech, kterým se za úplňku plní čekárny v ordinacích, od záchranářů, kteří sundávají zbloudilé náměsíčníky ze střech nebo od policistů, kteří prý za svitu jasného měsíce vyjíždí k jedné havárce za druhou. Pak se nedivme, že úplněk ovlivňuje i život ryb, tedy částečně i život rybářů.
No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.
Pokud chytáme s krmítky a zakrmujeme s různými směsmi zakrmovacího krmení, je někdy dost těžké odhadnout, kolik ho na začátku lovu namíchat, aby nám pak ke konci nezbylo větší množství. Ale pokud se to stane, nemusíme plýtvat, i mokré krmení lze uchovat na příští výpravu.
Copyright 2019 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.
