Rybářské příběhy od vody. Historky vtipné i smutné, ale pravdivé! Pěkně ze života vášnivého rybáře. Máš-li nějaký příběh z rybářské výpravy, pošli nám ho na náš e-mail uvedený v patičce webu, rádi ho tu zveřejníme.
Ve vedrech po deštích se nám tento týden moc nevedlo, ryby nespolupracovali. Občas sice přišel nějaký kapřík, cejn či plotice. Dokonce jsme nachytali několik podouství, ale větší kapr, nebo sumec ne a ne si všimnout našich dobrot, co jsme máčeli ve vodě. A tak můj parťák, při venčení Sárinky, naší hlídačky, prošel křoví a zarostlé houští kolem našeho tábora…
Povedená výprava, krásné ryby, naši Chillinu prostě musíte vyzkoušet! – Ahoj všem příznivcům Mastodont Baits, přidávám pokračování mých výprav s boilies Chill Banana od Mastodont Baits. Po minulé výpravě jsem vzal opět tuhle příchuť boilies k vodě. Tentokrát to bylo na jiný revír, kde jsem prozatím chytal pouze na dvou výpravách. Chtěl jsem zkusit všechny možné varianty od popky, přes neutrálně vyvážené boilies až po těžkou kuličku.
Vyrážím v sobotu s rodinou, na jednu noc, na naší nádhernou přehradu. Moc si od jedné noci neslibujeme ale třeba se nějaká ryba povede. Nalodíme se a vyrážíme na místo, volíme mělčí vody přehrady kapři by měli pomalu jít do tření, tak se snad nějaký povede.
Moji kamarádi, při klasickém lovu ryb, chytili již několik roztodivných tvorů, jako labuť, kačenu, exotickou želvu a dokonce i koně za oháňku, když se brodil vodou. Mě se zatím, kromě ryb, na háček nic nepřipletlo, tedy donedávna. Při lovu na jednom NONSTOP revíru se mě totiž místo sumce na háček zavěsila dospělá vydra a vůbec se jí to setkání se mnou nelíbilo. Ostatně já z ní také nebyl úplně nadšený. Ale povím vám to celé pěkně od začátku…
Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.
Asi patřím mezi opravdové rybářské šílence, ale hlavně tehdy, když zrovna ryby moc neberou, jsem někdy tak zoufalý, že občas nabídnu rybám něco z toho, co zrovna sám mlsám. Je to sice většinou zoufalý pokus, který většinou nevyjde, protože zkušenost mám takovou, že když neberou, tak prostě neberou, ale občas dokáží ryby překvapit, stejně jako já je s nějakou tou lidskou pochutinou.
Aby jste věděli, lážo plážo fishing, tak říkáme pohodovému chytání ryb, v klidu, bez nervů, pěkně v zázemí našeho provizorního kempu u vody. Klídek, pohoda, žádný stres, jen klidné bivakování u vody s pruty, studenými nápoji, dobrým jídlem s cílem si klasickou rybařinu opravdu hodně užít. Ovšem ne vždy to vyjde podle představ. O tom, jak se náš lážo plážo fishing proměnil v hororový zážitek, tak o tom je tento pravdivý příběh z letošní zahájené dravců.
Občas člověk zažije příhodu, která se při vyprávění zdá pro ostatní neuvěřitelná, tedy až vylhaná. A přesto je to často pravda. Já vám zde předkládám tři příběhy, které do této kategorie mohu směle zařadit.
Co vám mám povídat, když se daří, tak se daří a nebo také ne. Na mé poslední rybářské výpravě jsem nechtěně skončil ve vodě a to hlavou a rukama napřed, celý jsem se vykoupal a to oblečený, v mikině, teplácích, kroskách i ponožkách. To prostě k rybařině patří, občas se nedobrovolně vykoupat, alespoň já to tak tedy mám.
O letošní letní výpravě na Sumce se s námi u vody skamarádila kačení rodinka, máma a její čtyři mladé. My je krmili, oni nás obšťastňovali svojí přítomností. Běda jiným kačenám, které nás chtěly také navštívit. Ty naše kačení máma hnala tak urputně, že z ní šel až strach.
Copyright 2023 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.
