Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.
Číst článek
V minulém díle jsme se seznámili s říčními rybáři na Vltavě a jejich úlovky, kterými většinou zásobovali pražský rybí trh. Nejvíce však bylo rozvinuto říční rybářství na jiné řece a to na naší největší řece Labi. Labe je, na české podmínky, opravdu mohutná řeka a rybami v tehdejší době opravdu oplývala. U Mělníka, kde se do Labe vlévá Vltava u obce Dolní Beřkovice je její šířka 240 metrů, nejširší je ovšem pod Lovosicemi u obce Libochovany, kde je široká úctyhodných 340 metrů.
Číst článek
Minulé díly tohoto vyprávění pojednávaly většinou o rybnikářství a rybách z rybníku a jejich zpracování pro kuchyňské účely ve středověku a později. Ovšem na našem území se už od pradávna lovily ryby i v řekách, potocích, jezerech, přirozených rybnících. Nejstarší nálezy, související s říčním rybářstvím na našem území, pochází z Velké Moravy z okolí Mikulčic. Tyto nálezy zahrnují prvky říčního rybářství jako vrše, sítě, udice včetně železných háčků, a osti, velké dvojzubé vidlice na nabodávání ryb, které měly i zpětné hroty a sloužily k nabodávání i větších ryb.
Číst článek
Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.
Číst článek
Jak bylo napsáno v 1.dílu, kapr a jiné ryby byly v 15.-16. století u šlechty a měšťanstva velmi oblíbené. Už tehdy patřilo rybnikářství k jednomu z nejvýnosnějších oborů zemědělské výroby a panství Rožmberků na něm nesmírně zbohatlo. Ryby si oblíbila i církev. Ryba se totiž nepočítala mezi maso a proto si mniši dopřávaly ryby i v době půstu. Asi i to byl důvod, proč se budovaly vedle klášterů rybníky, v nichž se chovaly ryby určené ke konzumaci. Mnichům pak také vděčíme za mnoho receptů z ryb, některé pokrmy se vaří dodnes.
Číst článek
Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.
Číst článek
Můj praděda i děda tuto dobu pamatovali, byla to tehdy nejslavnější a nejpopulárnější ryba českých řek, labský losos. Každoroční tah lososů upoutal pozornost rybářů již v dávných dobách a možná i proto bylo ve starých spisech a listinách lososům věnováno více pozornosti, než jiným rybám. Ovšem to je bohužel dávná minulost a dnešním rybářům se může o lososech chytaných v našich vodách jen zdát.
Číst článek
Registrovaní rybáři, ale i pytláci na rybnících i řekách také v minulosti přemýšleli, co dát na háček, aby měli při rybolovu úspěch. Nejen, že se tehdy za nástrahy využívaly mlékárenské kaly, škrkavky, sražená krev a masní červi, ale i některé způsoby lovu, které jsou dnes již zakázané, jako chytání na šňůry, vrše, samoseky atd.
Číst článek
Je nepochybné, že lidé začali chytat ryby pro obživu a to od samotného počátku lidských dějin, kdy lovili nejen zvěř v lesích, ale právě i ryby v mořích, jezerech a potocích. Postupem, času, jak se lidstvo vyvíjelo, začalo se také bavit a lov se stal i náplní jejich volného času. A to již byl jen krůček ke studiu přírody, zvěře a také ryb. Nejprve si lidé zkušenosti z lovu předávali ústně, po generace, později, když bylo vynalezeno písmo, poznatky všeho druhu byly zapisovány do knih. A tak vznikly i první zápisky o životě a chytání ryb.
Číst článek
Pytláctví je prastará instituce, která přežívá i do dnešní doby. V historických dobách však neměli pytláci na růžích ustláno a trest smrti je čekal doslova na každém kroku. Již tehdy se dělili pytláci na lesní a vodní. Ve středověku bylo důvodem pytláctví spíše hlad než lovecká vášeň …
Číst článek
