Montáž na nastražení živé rybky do hloubek pomocí závaží a podvodního splávku. Nastražení z loďky tzv. „na trhačku“, na volné ploše a to jak v proudné, tak klidné vodě.
Nastražení podvodního splávku – trhačka
prut vhodný na chytání na trhačku (od 2,4 až 3,2 metru, tak 500 až 1000 g) s robusním navijákem vhodným na chytání velkých ryb
kmenová šňůra (40 až 100 kg), návin nejméně 200 metrů, ale raději více
ochranná bužírka (stačí jen stoper), uprostřed karabinka (lze použít jak průběžný, tak pevný systém)
podvodní splávek (20 až 50 g) s bužírkou na ochranu proti zamotání, z jedné strany 60 až 80 cm, z druhé 5 cm (ta je u ryby)
nastražená rybka, při chytání v proudu hlavou směrem ke splávku, v klidné, neproudné vodě se dává ocasem ke splávku
závaží zavezené pomocí loďky, navázané na trhacím vlasci (20-35 mm)
Klasická sestava na chytání sumců pomocí trhací bojky. Systém tzv. na trhačku, se používá v mírně až středně hlubokých vodách jak tekoucích, tak stojatých. Dalším způsobem lovu sumců na bójku je chytání pomocí tyčové bójky. Ve větších hloubkách je pak lepší použít a chytat pomocí podvodního splávku nebo pomocí plovoucího korku.
Montáž na nastražení živé rybky do hloubek, pomocí závaží a podvodního splávku. Nastražení hodem, při chytání „pod nohama“ u břehu a to jak v proudné, tak klidné vodě.
Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.
Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.
Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.