Rybářský rozcestník

Orlovec říční (Pandion haliaetus)

Orlovec říční je dravý pták z řádu dravců. Jedná se o středně velkého dravce, dosahujícího délky až 58 centimetrů a rozpětí křídel až 170 centimetrů. Jeho život je úzce spjatý s vodou, protože jeho hlavní potravou jsou ryby.

Orlovec říční v letu

Název latinsky

Pandion haliaetus

Jiný název

Osprey, Fischadler, Aigle botté

Rozpoznávací znaky

Orlovec říční je o něco větší než káně, dlouhý bývá až 55 cm, jeho rozpětí křídel je až 165 cm. Spodní část těla má bílou, vršek hlavy světlý, s černým pruhem přes oko. Dlouhá a úzká křídla jsou za letu znatelně zalomena. Samici poznáme od samce podle skvrnitější hrudi a větší velikosti. Spodní strana spárů orla říčního je osazena trny, drápy má jsou zvláště dlouhé, zakřivené a ostré, má je přizpůsobené k lovu kluzké kořisti, tedy hlavně ryb.

Výskyt

Kromě části Evropy je orlovec říční rozšířen takřka po celé Severní Americe, také ho najdeme v Euroasii, Oceánii a Austrálii.

Obecně

Orlovec říční je dravec lovíci svou kořist na řekách, jezerech, v mořích a na mořských březích. Je to tažný pták přezimují v tropech, ti evropští v západní Africe. Jsou skvělí lovci ryb. Přesto nepohrdnou ani drobnými savci, želvami, kachnami, ale i dalšími vodními živočichy. Za lovu poletuje orlovec nad vodou ve výšce asi 50 metrů,když objeví kořist, zůstane stát v třepotavém letu a pak padá, přičemž ještě koriguje směr drobnými pohyby. Nakonec natáhne nohy a udeří do vody, kde zmizí pod fontánou vystříknuté vody. 0 několik sekund nato se zas vynoří, zůstává ležet s rozpjatými křídly na vodě, dokud se ulovená zmítající se ryba neunaví, a pak odlétá s mocnými údery křídel z vody. Běžně chytá ryby o váze až 2 kg.

Hnízda často orlovci zabavují po jiných dravých ptácích, opravují je a každý rok po návratu ze zimovišť dolaďují. Většinou hnízdí vysoko na stromech, vždy s výhledem na vodu. Na vejcích se střídají oba rodiče, především ale samice, kterou samec též na hnízdě krmí. Na 2 až 4 vejcích sedí orlovci 4 až 5 týdnů. Prvních 6 týdnů rodiče mláďata krmí, přičemž jim matka předává ze zobáku vhodně velká sousta. Později jsou již schopna se najíst ryb přinesených rodiči do hnízda. Mladí vylétají z hnízda cca za 2 měsíce, ovšem to ještě nejsou schopné si sami ulovit potravu, proto je rodiče i nadále zásobují rybami.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím