Ptáci
Všude kolem vody, ale i na vodě se pohybuje mnoho zástupců ptačí říše. Volavky, kachny, labutě, potápky … někteří celoročně, jiní jen v určitých měsících. Většinou ve vodě loví ryby, nebo jsou jinak na vodu závislí.
Brodiví ptáci (Ciconiiformes)
Brodiví ptáci, tedy ptáci které poznáme podle jejich charakteristického znaku, podle dlouhých úzkých nohou, díky kterým mohou snadno stát a lovit v hlubších vodách. Žijí na okrajích vodních toků. Neplavou, ale brodí se v mělčinách, a proto mají dlouhé tenké nohy a kolem prstů úzké blanité lemy proti propadání do bláta. Živí se lovem drobných živočichů nejen plovoucích ve vodě. Převážnou část jejich kořisti tvoří ryby, obojživelníci, drobní savci a plazi. U nás je nejznámější asi čáp bílý a černý, také volavky.
Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Tento řád se skládá ze 350 druhů ptáků žijících po celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Některé druhy žijí na otevřeném moři, jiní u moře, některé pak najdeme v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Ovšem většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.
Ledňáček říční (Alcedo atthis)
Ledňáček říční je o něco větší, jak vrabec. Patří do řádu srostloprstých (Coraciiformes). Poznáme ho především podle jeho nápadně dlouhého zašpičatělého zobáku umístěného na protáhlé hlavě a zbarvení peří, které je z vrchu leskle modrozelené, zespodu rezavě hnědé.
Lyska černá (Fulica atra)
Lyska černá patří do řádu krátkokřídlých (Gruiformes). Je to středně velký, plovavý pták široce rozšířený na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe. Samozřejmě žije i u nás a vůbec je Laska hojně rozšířena po celé Evropě.
Orlovec říční (Pandion haliaetus)
Orlovec říční je dravý pták z řádu dravců. Jedná se o středně velkého dravce dosahujícího délky až 58 centimetrů a rozpětí křídel až 170 centimetrů. Jeho život je úzce spjatý s vodou, protože jeho hlavní potravou jsou ryby.
Pěvci (Passeriformes) vázáni na vodu
Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád ptáků. Tato skupina čítá až 5500 druhů. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. Někteří z nich pak žijí a hnízdí u vody, voda jim pak také poskytuje potravu.
Potápky (Podicipediformes)
Potápky je řád vodních ptáků, kteří mají všechny tři přední prsty opatřeny širokým plovoucím lemem. Řád obsahuje jedinou čeleď, potápkovití, s 20 žijícími druhy patřícími do šesti rodů. Jak název napovídá, jsou to dobří potápěči, pod vodou vydrží až 5 minut!
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
Běžným druhem našich vod je i tato slípka zelenonohá, která žije v zarostlých březích stojatých, nebo mírně tekoucích vod. Má delší krk a vysoké zelené nohy. Zobák má červený se žlutým ukončením. Při pohybu na vodě stále pocukává ocasem.
Veslonozí ptáci (Pelecaniformes)
Veslonozí ptáci je řád vodních ptáků, kteří mají charakteristickým způsobem nohy uzpůsobené k veslování. Všechny prsty mají otočeny dopředu a spojeny plovací blánou. Jsou to ptáci trvale spojeni s vodou, kde jak loví, tak hnízdí. U nás však z tohoto rodu hnízdí jen Kormorán velký (Phalacrocorax carbo), další dva zástupci přes nás alespoň táhnou, takže je během roku můžeme zastihnout, jak odpočívají, aby nabrali sílu na další let.
Vrubozobí ptáci (Anseriformes)
Vrubozobí jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, dobře přizpůsobených životu na vodní hladině. I když většina je nedílně spjata s vodou, několik z nich jsou suchozemci a vodu, kromě pití, ke svému životu zase tak moc nepotřebují. Jsou rozšířeni téměř po celém světě. Někteří pak žijí i u nás.
