Brodiví ptáci (Ciconiiformes)

Rozpoznávací znaky

Velcí ptáci na dlouhých, úzkých nohách. Mají kolem prstů úzké blanité lemy proti propadání do bláta. Zobák mají dlouhý a špičatý.

Výskyt

Zástupci tohoto řádu ptáků žijí téměř po celém světě. Někteří i v Česku u řek, potoků a rybníků, spíše ve středních polohách a nížinách.

Obecně

U nás v Česku do tohoto řádu zařazujeme čápy a také volavky. Jsou to ptáci, jejichž život je úzce spjatý s vodou, protože jejich hlavní potravou jsou ryby, dále i další vodní živočichové, jako drobní vodní savci a plazi, také obojživelníci. Najdeme je často kráčet u břehu ve vodě, někdy potopené až po pás s nataženým krkem a hlavou potopenou ve vodě. Hnízdí buď přímo u vody, nebo jen kousek od ní, většinou na vysokých stromech v jejich korunách, ale jak víme, čápi rádi vyhledávají vysoké komíny, kde si také staví hnízda.

Zástupci řádu hnízdící v Česku

Jedním z nejznámějších ptáků vůbec, je čáp bílý (Ciconia ciconia). Jedná se o jednoho z největších ptáků žijících u nás. V barvách jeho peří převažuje bílá. Jen letky a velké krovky má černé. Velký zobák a dlouhé nohy má pak zbarvené do červena. Čápi bílí žijí většinou v páru, který si je věrný celý život. Dalším zástupcem čápovitých (Ciconiidae), který u nás hnízdí, je čáp černý (Ciconia nigra). Je to velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Čáp černý je o něco menší něž jeho příbuzný čáp bílý. Mezi samcem a samicí téměř není rozdíl, mláďata jsou matně hnědá s šedozeleným zobákem.

Na rozmezí léta a podzimu naši čápi odlétají na jih do Afriky, kde přezimují. Při této cestě jsou schopni urazit denně až 300 km.

Volavka popelavá (Ardea ciconia) patří do řádu brodivých ptáků, ovšem čeledi volavkovitých. Je hojně rozšířená, vyskytuje se téměř na všech kontinentech, živí se zejména rybami. V Evropě se jedná o největšího zástupce volavek. U nás je pak nejen největší, ale také nejhojnější volavkou. Další volavka hnízdící v Česku je volavka stříbřitá (Egretta garzetta) vzácně ji můžeme najít na větších, většinou chovných rybnících a jezerech. Je přísně chráněná!

Bukač velký (Botaurus stellaris) je středně velkým druhem brodivého ptáka z čeledi volavkovitých (Ardeidae). Žije velmi skrytě, při ohrožení zaujímá charakteristický vzpřímený postoj, při kterém natáhne krk se zobákem vzhůru a díky svému maskovacímu zbarvení tak dokonale splyne s okolním rákosím. Jeho přítomnost tak většinou nejlépe prozradí hluboké, daleko slyšitelné a několikrát opakované „vhumb“, kterým se ozývají samci během toku. Hnízdí v rákosinách, živí se převážně rybami a je zákonem chráněn. Bývá až 60 centimetrů vysoký a má hnědé peří. Hnízdí jen ve větších porostech rákosu s volnou vodou. Požírá především ryby a obojživelníky, dále také různé bezobratlé (hlavně hmyz) a malé savce; občas i plení hnízda jiných druhů ptáků. Po potravě pátrá hlavně za svítání a soumraku v mělké vodě na okraji rákosin.

V České republice hnízdí odhadem 30-40 párů, a to v údolních nivách Labe, Ohře, Dyje a Moravy, rybničních pánvích v jižních Čechách a na rybnících na Českomoravské vrchovině asi do 500 m n. m. Je to tažný pták, častěji však na našem území zimuje. Je chráněný jako kriticky ohrožený druh.