Rybářský rozcestník

Brodiví ptáci (Ciconiiformes)

Brodiví ptáci, tedy ptáci které poznáme podle jejich charakteristického znaku, pdle dlouhých úzkých nohou, díky kterým mohou snadno stát a lovit v hlubších vodách. Žijí na okrajích vodních toků. Neplavou, ale brodí se v mělčinách, a proto mají dlouhé tenké nohy a kolem prstů úzké blanité lemy proti propadání do bláta. Živí se lovem drobných živočichů nejen plovoucích ve vodě. Převážnou část jejich kořisti tvoří ryby, obojživelníci, drobní savci a plazi. U nás je nejznámější asi čáp bílý a černý, také volavky.

Brodiví ptáci - (Ciconiiformes)
VolavkaČápPárBukačBukačBukačvolavka-popelava2

Rozpoznávací znaky

Velcí ptáci na dlouhých, úzkých nohách. Mají kolem prstů úzké blanité lemy proti propadání do bláta. Zobák mají dlouhý a špičatý.

Výskyt

Zástupci tohoto řádu ptáků žijí těměř po celém světě. Někteří i v Česku u řek, potoků a rybníků, spíše ve středních polohách a nížinách.

Obecně

U nás v Česku do tohoto řádu zařazujeme čápy a také volavky. Jsou to ptáci, jejichž život je úzce spjatý s vodou, protože jejich hlavní potravou jsou ryby, dále i další vodní živočichové, jako drobní vodní savci a plazi, také obojživelníci. Najdeme je často kráčet u břehu ve vodě, někdy potopené až po pás s nataženým krkem a hlavou potopenou ve vodě. Hnízdí buď přímo u vody, nebo jen kousek od ní, většinou na vysokých stromech v jejich korunách, ale jak víme, čápi rádi vyhledávají vysoké komíny, kde si také staví hnízda.

Čáp bílý - pár u vody

Čáp bílý – pár u vody

Zástupci řádu hnízdící v Česku

Jedním z nejznámějších ptáků vůbec, je čáp bílý (Ciconia ciconia). Jedná se o jednoho z největších ptáků žijících u nás. V barvách jeho peří převažuje bílá. Jen letky a velké krovky má černé. Velký zobák a dlouhé nohy má pak zbarvené do červena. Čápi bílí žijí většinou v páru, který si je věrný celý život. Dalším zástupcem čápovitých (Ciconiidae), který u nás hnízdí, je čáp černý (Ciconia nigra). Je to velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Čáp černý je o něco menší něž jeho příbuzný čáp bílý. Mezi samcem a samicí téměř není rozdíl, mláďata jsou matně hnědá s šedozeleným zobákem.

Na rozmezí léta a podzimu naši čápi odlétají na jih do Afriky, kde přezimují. Při této cestě jsou schopni urazit denně až 300 km.

Volavka popelavá (Ciconia ciconia)

Volavka popelavá (Ciconia ciconia)

Volavka brodící se vodou ….

Volavka popelavá (Ardea ciconia) patří do řádu brodivých ptáků, ovšem čeledi volavkovitých. Je hojně rozšířená, vyskytuje se téměř na všech kontinentech, živí se zejména rybami. V Evropě se jedná o největšího zástupce volavek. U nás je pak nejen největší, ale také nejhojnější volavkou. Další volavka hnízdnící v Česku je volavka stříbřitá (Egretta garzetta) vzácně ji můžeme najít na větších, většinou chovných rybnících a jezerech. Je přísně chráněná!

Bukač velký (Botaurus stellaris) – ve svém přirozeném prostředí

Bukač velký (Botaurus stellaris) je středně velkým druhem brodivého ptáka z čeledi volavkovitých (Ardeidae). Žije velmi skrytě, při ohrožení zaujímá charakteristický vzpřímený postoj, při kterém natáhne krk se zobákem vzhůru a díky svému maskovacímu zbarvení tak dokonale splyne s okolním rákosím. Jeho přítomnost tak většinou nejlépe prozradí hluboké, daleko slyšitelné a několikrát opakované „vhumb“, kterým se ozývají samci během toku. Hnízdí v rákosinách, živí se převážně rybami a je zákonem chráněn. Bývá až 60 centimetrů vysoký a má hnědé peří. Hnízdí jen ve větších porostech rákosu s volnou vodou. Požírá především ryby a obojživelníky, dále také různé bezobratlé (hlavně hmyz) a malé savce; občas i plení hnízda jiných druhů ptáků. Po potravě pátrá hlavně za svítání a soumraku v mělké vodě na okraji rákosin.

Bukač velký (Botaurus stellaris) na lovu

V České republice hnízdí odhadem 30-40 párů, a to v údolních nivách Labe, Ohře, Dyje a Moravy, rybničních pánvích v jižních Čechách a na rybnících na Českomoravské vrchovině asi do 500 m n. m. Je to tažný pták, častěji však na našem území zimuje. Je chráněný jako kriticky ohrožený druh.

Bukač velký (Botaurus stellaris) – v běhu

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím