Rybářský rozcestník

Veslonozí ptáci (Pelecaniformes)

Veslonozí ptáci je řád vodních ptáků, kteří mají charakteristickým způsobem nohy uzpůsobené k veslování. Všechny prsty mají otočeny dopředu a spojeny plovací blánou. Jsou to ptáci trvale spojeni s vodou, kde jak loví, tak hnízdí. U nás však z tohoto rodu hnízdí jen Kormorán velký (Phalacrocorax carbo), další dva zástupci přes nás alespoň táhnou, takže je během roku můžeme zastihnout, jak odpočívají, aby nabrali sílu na další let.

Kormorán, typický jeho posed, když si suší křídla po lovu.
KormoránVeslonozíKormoránikormoran2

Název latinsky

Pelecaniformes

Rozpoznávací znaky

Mají charakteristickým způsobem nohy uzpůsobené k veslování. Všechny prsty mají otočeny dopředu a spojeny plovací blánou.

Výskyt

Ve světě žije asi 170 druhů a to na všech kontinentech. U nás však hnízdí jen jeden. Kormorán velký, kterého najdeme v koloniích ve hnízdech umístěných buť ve skalách poblíž vody, nebo na stromech u vody.

Obecně

Všichni zástupci tohoto řádu vodních ptáků se živí rybami. Jejich život je neodmyslitelně spjatý s vodou, protože v ní loví a také u ní hnízdí. Většinou tito ptáci hnízdí v koloniích na skalnatých, nebo i plochých ostrovech, u pobřeží na stromech a v rákosinách. Ve světě žije asi 170 druhů u nás pak lze vidět jen tři z nich. Dva tažné, které je možno zahlédnout jen v době jejich tahu, jak odpočívají a nabírají síly na další let a jednoho, co u nás žije celoročně, tedy i hnízdí. Jedná se o kormorána velkého.

Kormorán - detail hlavy

Kormorán – detail hlavy

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)

Kormorány rybáři neradi vidí, protože dokáží zkonzumovat denně až 500 g ryb. A jsou vybíravý, takže slupnou z ryby jen co jim chutná, zbytek pak nechávají povalovat po břehu. Život kormoránů a jejich chování se přizpůsobuje ročním obdobím, ale i rozdílným oblastem, v nichž žijí. Na některých územích se kormorán vyskytuje celoročně, přezimuje zde i hnízdí. Jinde je však tažný a z vnitrozemí například přelétá na hnízdiště u pobřežních vod.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím