Rybářský rozcestník

Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

Tento řád se skládá ze 350 druhů ptáků žijících po celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Některé druhy žijí na otevřeném moři, jiní u moře, některé pak najdeme v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Ovšem většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.

RacekRybákRybákRybákMláďataRacek

Název latinsky

Charadriiformes

Rozpoznávací znaky

Mají plovací nohy s redukovanými palci, chybí jim vole. Řadíme je do tří podřádů. Do podřádu Bahňáci (Lamicolae), ti mají dlouhá křídla, brodivé nohy, zkrácený palec. Druhý pořád jsou Alky (Alcae), ty se vyznačují krátkými křídly, plovací nohy mají posunuté dozadu. Rovněž typický je pro ně vysoký, ze stran zploštělý zobák. Poslední podskupinou jsou Racci (Lari). Ti mají mezi prsty vyvinuté plovací blány, díky kterým se dokáží obratně pohybovat na vodní hladině, rovněž mají dlouhá křídla, jsou obratní letci.

Výskyt

Najdeme je na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Žijí v rozmanitém prostředí. Někteří na otevřeném moři, jiní jen u moře, některé pak v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Většina dlouhokřídlých však žije blízko vody.

Obecně

Jedná se o ptáky, kteří jsou většinou vázaní na vodu, i když mají mezi sebou zástupce žijící na poušti. Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými, většinou vodními, živočichy. Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní.

Někteří zástupci rodu dlouhokřídlí hnízdící u nás

Asi pro běžného člověka nejznámějším druhem patřícím do této skupiny ptáků jsou rackové a rybáci. Mají mezi prsty vyvinuté plovací blány a dokáží se obratně pohybovat na vodní hladině. Ovšem také jsou skvělí letci díky svým dlouhým křídlům. Rackové mají zobáky s ostrými čelistmi, které jsou na konci hákovitě zahnuté, což jim umožňuje lovit hladkou slizkou kořist, jako ryby. Rybáci pak mají zobáky štíhlé, rovné a zašpičatělé, také s nimi umí obratně lovit ryby. Snadno je od racků poznáme díky více vykrojenému ocasu a štíhlejšímu tělu.

Racek chechtavý v letu

Racek chechtavý v letu

Jmenujme si některé konkrétně. Běžný a asi u nás nejznámější je racek chechtavý (Larus ridibundus), který u nás hnízdí často v početných koloniích, někdy u nás dokonce přezimuje. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci. Jeho hlava je v zimním šatu bílá s minimálně jednou tmavou skvrnou za okem. V letním šatu je zbarvení hlavy čokoládově-hnědé. Zobák a nohy má žlutavé až oranžové. V letu se od jiných běžných racků liší bílými okraji vnější strany křídel.

Racek bouřní (Larus canus)

Racek bouřní (Larus canus)

Dalším rackem, který ale přes nás jen táhne, je racek malý (Hydrocoloeus minutus). Je to nejmenší druh racka. Racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus) ten u nás místy vzácně hnízdí. Je malým až středně velkým druhem racka. Dalším rackem, který u nás dokonce vzácně hnízdí, je racek bouřní (Larus canus). Je zřetelně větší než racek chechtavý. Zbarvení těla a hlavy dospělých ptáků je čistě bílé, křídla svrchu šedá s černobílými špičkami. Zobák a nohy má žlutozelené. Dalšími racky patřími do rodu dlouhokřídlích jsou jsou například racek stříbřitý, racek bělohlavý, racek středomořský …

Rybák obecný

Rybák obecný

Nejznámější z rybáků je asi rybák obecný (Sterna hirundo). Mnoho lidí si myslí, že nám u jezer a řek lítají jen rackové, ale velmi často to jsou právě, rackům podobní, rybáci, nejčastěji pak právě rybák obecný. Je to středně velký druh rybáka. Dospělí ptáci mají černou čepičku a červený zobák s černou špičkou. Výrazný je rovněž hluboce vykrojený ocas. Hnízdí v mírném pásmu severní polokoule, také v Česku. V zimě táhne většina ptáků na jižní polokouli na jih. U nás hnízdí především na březích rybníků, nebo i na ostrůvcích. Při lovu drobných rybek se často zastaví v letu nad vodou a třepotá se na jednom místě nad hladinou.

Mláďata rybáka dlouhoocasého

Mláďata rybáka dlouhoocasého

Dalšími rybáky, které můžeme zahlédnout i v Česku je rybák malý (Sternula albifrons), rybák velkozobý (Hydroprogne caspia nebo Sterna caspia), rybák černý (Chlidonias niger), rybák bahenní (Chlidonias hybrida) …

Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto fotobanky: pixabay.com a fotky-foto.cz

Nejčtenější články

Jak se náš „lážo plážo fishing“ proměnil v hororový zážitek

Aby jste věděli, lážo plážo fishing, tak říkáme pohodovému chytání ryb, v klidu, bez nervů, pěkně v zázemí našeho provizorního kempu u vody. Klídek, pohoda, žádný stres, jen klidné bivakování u vody s pruty, studenými nápoji, dobrým jídlem s cílem si klasickou rybařinu opravdu hodně užít. Ovšem ne vždy to vyjde podle představ. O tom, jak se náš lážo plážo fishing proměnil v hororový zážitek, tak o tom je tento pravdivý příběh z letošní zahájené dravců.

Feederování s žebrovými krmítky

Když se řekne feederové krmítko, každý rybář si většinou v hlavě zobrazí drátěné krmítko hranaté či oválné, popřípadě method feeder krmítko. Ovšem existuje velký výběr dalších variant krmítek určených pro lov s feederovými pruty. Mezi mé nejoblíbenější patří tzv. žebrová krmítka.

Jakou zvolit barvu zakrmovací směsi, tmavou či světlou? A je to vůbec důležité?

Tak například na kapra prý platí zelené odstíny zakrmovacích směsí. Stejně tak na amura. Zato při cíleném lovu cejnů je dobré zkusit použít světlé odstíny zakrmovacích směsí. To naopak plotice prý dávají přednost tmavým směsím. Je to tak, nejen chuť a vůni, ale také barvu zakrmovací směsi musí řešit rybář, aby chytil právě ten druh ryby, co si na něj myslí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím