Rybářský rozcestník

Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

Tento řád se skládá ze 350 druhů ptáků žijících po celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Některé druhy žijí na otevřeném moři, jiní u moře, některé pak najdeme v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Ovšem většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.

Dlouhokřídlí (Charadriiformes) - rackové
RacekRybákRybákRybákMláďataRacek

Název latinsky

Charadriiformes

Rozpoznávací znaky

Mají plovací nohy s redukovanými palci, chybí jim vole. Řadíme je do tří podřádů. Do podřádu Bahňáci (Lamicolae), ti mají dlouhá křídla, brodivé nohy, zkrácený palec. Druhý pořád jsou Alky (Alcae), ty se vyznačují krátkýma křídlama, plovací nohy mají posunuté dozadu. Rovněž typický je pro ně vysoký, ze stran zploštělý zobák. Poslední podskupinou jsou Racci (Lari). Ti mají mezi prsty vyvinuté plovací blány, díky kterým se dokáží obratně pohybovat na vodní hladině, rovněž mají dlouhá křídla, jsou obratní letci.

Výskyt

Najdeme je na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Žijí v rozmanitém prostředí. Někteří na otevřeném moři, jiní jen u moře, některé pak v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Většina dlouhokřídlých však žije blízko vody.

Obecně

Jedná se o ptáky, kteří jsou většinou vázaní na vodu, i když mají mezi sebou zástupce žijící na poušti. Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými, většinou vodními, živočichy. Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní.

Někteří zástupci rodu dlouhokřídlí hnízdící u nás

Asi pro běžného člověka nejznýmějším druhem patřícím do této skupiny ptáků jsou rackové a rybáci. Mají mezi prsty vyvinuté plovací blány a dokáží se obratně pohybovat na vodní hladině. Ovšem taqké jsou skvělí letci díky svým dlouhým křídlům. Rackové mají zobáky s ostrými čelistmi, které jsou na konci hákovitě zahnuté, což jim umožňuje lovit hladkou slizskou kořist, jako ryby. Rybáci pak mají zobáky štíhlé, rovné a zašpičatělé, také s nimi umí obratně lovit ryby. Snadno je od racků poznáme díky více vykrojenému ocasu a štíhlejšímu tělu.

Racek chechtavý v letu

Racek chechtavý v letu

Jmenujme si některé konkrétně. Běžný a asi u nás nejznámější je racek chechtavý (Larus ridibundus), který u nás hnízdí často v početných koloniích, někdy u nás dokonce přezimuje. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci. Jeho hlava je v zimním šatu bílá s minimálně jednou tmavou skvrnou za okem. V letním šatu je zbarvení hlavy čokoládově-hnědé. Zobák a nohy má žlutavé až oranžové. V letu se od jiných běžných racků liší bílými okraji vnější strany křídel.

Racek bouřní (Larus canus)

Racek bouřní (Larus canus)

Dalším rackem, který ale přes nás jen táhne, je racek malý (Hydrocoloeus minutus). Je to nejmenší druh racka. Racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus) ten u nás místy vzácně hnízdí. Je malým až středně velkým druhem racka. Dalším rackem, který u nás dokonce vzácně hnízdí, je racek bouřní (Larus canus). Je zřetelně větší než racek chechtavý. Zbarvení těla a hlavy dospělých ptáků je čistě bílé, křídla svrchu šedá s černobílými špičkami. Zobák a nohy má žlutozelené. Dalšími racky patřími do rodu dlouhokřídlích jsou jsou například racek stříbřitý, racek bělohlavý, racek středomořský …

Rybák obecný

Rybák obecný

Nejznámější z rybáků je asi rybák obecný (Sterna hirundo). Mnoho lidí si myslí, že nám u jezer a řek lítají jen rackové, ale velmi často to jsou právě, rackům podobní, rybáci, nejčastěji pak právě rybák obecný. Je to středně velký druh rybáka. Dospělí ptáci mají černou čepičku a červený zobák s černou špičkou. Výrazný je rovněž hluboce vykrojený ocas. Hnízdí v mírném pásmu severní polokoule, také v Česku. V zimě táhne většina ptáků na jižní polokouli na jih. U nás hnízdí především na březích rybníků, nebo i na ostrůvcích. Při lovu drobných rybek se často zastaví v letu nad vodou a třepotá se na jednom místě nad hladinou.

Mláďata rybáka dlouhoocasého

Mláďata rybáka dlouhoocasého

Dalšími rybáky, které můžeme zahlédnout i v Česku je rybák malý (Sternula albifrons), rybák velkozobý (Hydroprogne caspia nebo Sterna caspia), rybák černý (Chlidonias niger), rybák bahenní (Chlidonias hybrida) …

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím