Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

Rozpoznávací znaky

Mají plovací nohy s redukovanými palci, chybí jim vole. Řadíme je do tří podřádů. Do podřádu Bahňáci (Lamicolae), ti mají dlouhá křídla, brodivé nohy, zkrácený palec. Druhý pořád jsou Alky (Alcae), ty se vyznačují krátkými křídly, plovací nohy mají posunuté dozadu. Rovněž typický je pro ně vysoký, ze stran zploštělý zobák. Poslední podskupinou jsou Racci (Lari). Ti mají mezi prsty vyvinuté plovací blány, díky kterým se dokáží obratně pohybovat na vodní hladině, rovněž mají dlouhá křídla, jsou obratní letci.

Výskyt

Najdeme je na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Žijí v rozmanitém prostředí. Někteří na otevřeném moři, jiní jen u moře, některé pak v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Většina dlouhokřídlých však žije blízko vody.

Obecně

Jedná se o ptáky, kteří jsou většinou vázaní na vodu, i když mají mezi sebou zástupce žijící na poušti. Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými, většinou vodními, živočichy. Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní.

Někteří zástupci rodu dlouhokřídlí hnízdící u nás

Asi pro běžného člověka nejznámějším druhem patřícím do této skupiny ptáků jsou rackové a rybáci. Mají mezi prsty vyvinuté plovací blány a dokáží se obratně pohybovat na vodní hladině. Ovšem také jsou skvělí letci díky svým dlouhým křídlům. Rackové mají zobáky s ostrými čelistmi, které jsou na konci hákovitě zahnuté, což jim umožňuje lovit hladkou slizkou kořist, jako ryby. Rybáci pak mají zobáky štíhlé, rovné a zašpičatělé, také s nimi umí obratně lovit ryby. Snadno je od racků poznáme díky více vykrojenému ocasu a štíhlejšímu tělu.

Jmenujme si některé konkrétně. Běžný a asi u nás nejznámější je racek chechtavý (Larus ridibundus), který u nás hnízdí často v početných koloniích, někdy u nás dokonce přezimuje. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci. Jeho hlava je v zimním šatu bílá s minimálně jednou tmavou skvrnou za okem. V letním šatu je zbarvení hlavy čokoládově-hnědé. Zobák a nohy má žlutavé až oranžové. V letu se od jiných běžných racků liší bílými okraji vnější strany křídel.

Dalším rackem, který ale přes nás jen táhne, je racek malý (Hydrocoloeus minutus). Je to nejmenší druh racka. Racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus) ten u nás místy vzácně hnízdí. Je malým až středně velkým druhem racka. Dalším rackem, který u nás dokonce vzácně hnízdí, je racek bouřní (Larus canus). Je zřetelně větší než racek chechtavý. Zbarvení těla a hlavy dospělých ptáků je čistě bílé, křídla svrchu šedá s černobílými špičkami. Zobák a nohy má žlutozelené. Dalšími racky patřími do rodu dlouhokřídlích jsou jsou například racek stříbřitý, racek bělohlavý, racek středomořský …

Nejznámější z rybáků je asi rybák obecný (Sterna hirundo). Mnoho lidí si myslí, že nám u jezer a řek lítají jen rackové, ale velmi často to jsou právě, rackům podobní, rybáci, nejčastěji pak právě rybák obecný. Je to středně velký druh rybáka. Dospělí ptáci mají černou čepičku a červený zobák s černou špičkou. Výrazný je rovněž hluboce vykrojený ocas. Hnízdí v mírném pásmu severní polokoule, také v Česku. V zimě táhne většina ptáků na jižní polokouli na jih. U nás hnízdí především na březích rybníků, nebo i na ostrůvcích. Při lovu drobných rybek se často zastaví v letu nad vodou a třepotá se na jednom místě nad hladinou.

Dalšími rybáky, které můžeme zahlédnout i v Česku je rybák malý (Sternula albifrons), rybák velkozobý (Hydroprogne caspia nebo Sterna caspia), rybák černý (Chlidonias niger), rybák bahenní (Chlidonias hybrida) …

Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto fotobanky: pixabay.com a fotky-foto.cz