Rybářský rozcestník

Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

Tento řád se skládá ze 350 druhů ptáků žijících po celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Některé druhy žijí na otevřeném moři, jiní u moře, některé pak najdeme v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Ovšem většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.

Dlouhokřídlí (Charadriiformes) - rackové
RacekRybákRybákRybákMláďataRacek

Název latinsky

Charadriiformes

Rozpoznávací znaky

Mají plovací nohy s redukovanými palci, chybí jim vole. Řadíme je do tří podřádů. Do podřádu Bahňáci (Lamicolae), ti mají dlouhá křídla, brodivé nohy, zkrácený palec. Druhý pořád jsou Alky (Alcae), ty se vyznačují krátkýma křídlama, plovací nohy mají posunuté dozadu. Rovněž typický je pro ně vysoký, ze stran zploštělý zobák. Poslední podskupinou jsou Racci (Lari). Ti mají mezi prsty vyvinuté plovací blány, díky kterým se dokáží obratně pohybovat na vodní hladině, rovněž mají dlouhá křídla, jsou obratní letci.

Výskyt

Najdeme je na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Žijí v rozmanitém prostředí. Někteří na otevřeném moři, jiní jen u moře, některé pak v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Většina dlouhokřídlých však žije blízko vody.

Obecně

Jedná se o ptáky, kteří jsou většinou vázaní na vodu, i když mají mezi sebou zástupce žijící na poušti. Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými, většinou vodními, živočichy. Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní.

Někteří zástupci rodu dlouhokřídlí hnízdící u nás

Asi pro běžného člověka nejznýmějším druhem patřícím do této skupiny ptáků jsou rackové a rybáci. Mají mezi prsty vyvinuté plovací blány a dokáží se obratně pohybovat na vodní hladině. Ovšem taqké jsou skvělí letci díky svým dlouhým křídlům. Rackové mají zobáky s ostrými čelistmi, které jsou na konci hákovitě zahnuté, což jim umožňuje lovit hladkou slizskou kořist, jako ryby. Rybáci pak mají zobáky štíhlé, rovné a zašpičatělé, také s nimi umí obratně lovit ryby. Snadno je od racků poznáme díky více vykrojenému ocasu a štíhlejšímu tělu.

Racek chechtavý v letu

Racek chechtavý v letu

Jmenujme si některé konkrétně. Běžný a asi u nás nejznámější je racek chechtavý (Larus ridibundus), který u nás hnízdí často v početných koloniích, někdy u nás dokonce přezimuje. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci. Jeho hlava je v zimním šatu bílá s minimálně jednou tmavou skvrnou za okem. V letním šatu je zbarvení hlavy čokoládově-hnědé. Zobák a nohy má žlutavé až oranžové. V letu se od jiných běžných racků liší bílými okraji vnější strany křídel.

Racek bouřní (Larus canus)

Racek bouřní (Larus canus)

Dalším rackem, který ale přes nás jen táhne, je racek malý (Hydrocoloeus minutus). Je to nejmenší druh racka. Racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus) ten u nás místy vzácně hnízdí. Je malým až středně velkým druhem racka. Dalším rackem, který u nás dokonce vzácně hnízdí, je racek bouřní (Larus canus). Je zřetelně větší než racek chechtavý. Zbarvení těla a hlavy dospělých ptáků je čistě bílé, křídla svrchu šedá s černobílými špičkami. Zobák a nohy má žlutozelené. Dalšími racky patřími do rodu dlouhokřídlích jsou jsou například racek stříbřitý, racek bělohlavý, racek středomořský …

Rybák obecný

Rybák obecný

Nejznámější z rybáků je asi rybák obecný (Sterna hirundo). Mnoho lidí si myslí, že nám u jezer a řek lítají jen rackové, ale velmi často to jsou právě, rackům podobní, rybáci, nejčastěji pak právě rybák obecný. Je to středně velký druh rybáka. Dospělí ptáci mají černou čepičku a červený zobák s černou špičkou. Výrazný je rovněž hluboce vykrojený ocas. Hnízdí v mírném pásmu severní polokoule, také v Česku. V zimě táhne většina ptáků na jižní polokouli na jih. U nás hnízdí především na březích rybníků, nebo i na ostrůvcích. Při lovu drobných rybek se často zastaví v letu nad vodou a třepotá se na jednom místě nad hladinou.

Mláďata rybáka dlouhoocasého

Mláďata rybáka dlouhoocasého

Dalšími rybáky, které můžeme zahlédnout i v Česku je rybák malý (Sternula albifrons), rybák velkozobý (Hydroprogne caspia nebo Sterna caspia), rybák černý (Chlidonias niger), rybák bahenní (Chlidonias hybrida) …

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím