Rybářský rozcestník

Ledňáček říční (Alcedo atthis)

Ledňáček říční je o něco větší, jak vrabec. Patří do řádu srostloprstých (Coraciiformes). Poznáme ho především podle jeho nápadně dlouhého zašpičatělého zobáku umístěného na protáhlé hlavě a zbarvení peří, které je z vrchu leskle modrozelené, zespodu rezavě hnědé.

LedňáčekLedňáček

Název latinsky

Alcedo atthis

Rozpoznávací znaky

Ledňáček je úžasně zbarvený pták, vypadá pomalu jako papoušek. Hlavu a křídla má tyrkysově-modrou a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého špičatého zobáku k týlu se táhne hnědobílý pruh. Bílé peří má ledňáček i těsně pod zobákem. Váží asi 35-40 g a měří do 17 cm, přičemž má rozpětí křídel cca 25 cm.

Výskyt

Ledňáčka nalezneme v celé Evropě, také také v jižní Asii i na severu Afriky. Na východě se zabydlel na Šalamounových ostrovech v Tichém oceánu.

Obecně

Živí se především rybami, které umí bravůrně chytat. Žijí samotářsky u klidně tekoucích potoků a řek, dobře zarostlých pobřežním porostem. Upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve.  Na těch pak sedávají a ve vodě pozorují svou kořist, jakmile nějakou spatří vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. Pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu, kde kořist usmrtí. Ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo.

Ledňáček říční vyléta z vody po neúspěšném střemhlavém letu do vody za rybou ...

Ledňáček říční vylétá z vody po neúspěšném střemhlavém letu do vody za rybou …

Při námluvách odehrávajících se v období od května do září podnikají oba ptáci divoké honičky. Tyto honičky mohou trvat i několik hodin a končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu. Hnízda si ledňáčci vyhrabávají zobákem ve strmých březích těsně u vody. Pokud hnízdní dutina ještě není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek, v kterém pak vyhrabávají tunel, který se na konci mírně rozšiřuje. Jakmile je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec. Samice jich snese obvykle až 7 bílých vajíček. Na vejcích sedí necelý měsíc a to oba rodiče, střídají se a když se mladí narodí, pak je krmí opět oba rodiče.

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím