Rybářský rozcestník

Ledňáček říční (Alcedo atthis)

Ledňáček říční je o něco větší, jak vrabec. Patří do řádu srostloprstých (Coraciiformes). Poznáme ho především podle jeho nápadně dlouhého zašpičatělého zobáku umístěného na protáhlé hlavě a zbarvení peří, které je z vrchu leskle modrozelené, ze spodu rezavě hnědé.

Ledňáček říční (Alcedo atthis)
LedňáčekLedňáček

Název latinsky

Alcedo atthis

Rozpoznávací znaky

Ledňáček je úžasně zbarvený pták, vypadá pomalu jako papoušek. Hlavu a křídla má tyrkysově-modrou a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého špičatého zobáku k týlu se táhne hnědobílý pruh. Bílé peří má ledňáček i těsně pod zobákem. Váží asi 35-40 g a měří do 17 cm, přičemž má rozpětí křídel cca 25 cm.

Výskyt

Ledňáčka nalezneme v celé Evropě, také také v jižní Asii i na severu Afriky. Na východě se zabydlel na Šalamounových ostrovech v Tichém oceánu.

Obecně

Živí se především rybami, které umí bravůrně chytat. Žijí samotářsky u klidně tekoucích potoků a řek, dobře zarostlých pobřežním porostem. Upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve.  Na těch pak sedávají a ve vodě pozorují svou kořist, jakmile nějakou spatří vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. Pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu, kde kořist usmrtí. Ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo.

Ledňáček říční vyléta z vody po neúspěšném střemhlavém letu do vody za rybou ...

Ledňáček říční vyléta z vody po neúspěšném střemhlavém letu do vody za rybou …

Při námluvách odehrávajících se v období od května do září podnikají oba ptáci divoké honičky. Tyto honičky mohou trvat i několik hodin a končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu. Hnízda si ledňáčci vyhrabávají zobákem ve strmých březích těsně u vody. Pokud hnízdní dutina ještě není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek, v kterém pak vyhrabávají tunel, který se na konci mírně rozšiřuje. Jakmile je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec. Samice jich snese obvykle až 7 bílých vajíček. Na vejcích sedí necelý měsíc a to oba rodiče, střídají se a když se mladí narodí, pak je krmí opět oba rodiče.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím