Ledňáček říční je o něco větší, jak vrabec. Patří do řádu srostloprstých (Coraciiformes). Poznáme ho především podle jeho nápadně dlouhého zašpičatělého zobáku umístěného na protáhlé hlavě a zbarvení peří, které je z vrchu leskle modrozelené, zespodu rezavě hnědé.
Alcedo atthis
Ledňáček je úžasně zbarvený pták, vypadá pomalu jako papoušek. Hlavu a křídla má tyrkysově-modrou a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého špičatého zobáku k týlu se táhne hnědobílý pruh. Bílé peří má ledňáček i těsně pod zobákem. Váží asi 35-40 g a měří do 17 cm, přičemž má rozpětí křídel cca 25 cm.
Ledňáčka nalezneme v celé Evropě, také také v jižní Asii i na severu Afriky. Na východě se zabydlel na Šalamounových ostrovech v Tichém oceánu.
Živí se především rybami, které umí bravůrně chytat. Žijí samotářsky u klidně tekoucích potoků a řek, dobře zarostlých pobřežním porostem. Upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve. Na těch pak sedávají a ve vodě pozorují svou kořist, jakmile nějakou spatří vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. Pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu, kde kořist usmrtí. Ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo.
Při námluvách odehrávajících se v období od května do září podnikají oba ptáci divoké honičky. Tyto honičky mohou trvat i několik hodin a končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu. Hnízda si ledňáčci vyhrabávají zobákem ve strmých březích těsně u vody. Pokud hnízdní dutina ještě není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek, v kterém pak vyhrabávají tunel, který se na konci mírně rozšiřuje. Jakmile je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec. Samice jich snese obvykle až 7 bílých vajíček. Na vejcích sedí necelý měsíc a to oba rodiče, střídají se a když se mladí narodí, pak je krmí opět oba rodiče.