Rybářský rozcestník

Ledňáček říční (Alcedo atthis)

Ledňáček říční je o něco větší, jak vrabec. Patří do řádu srostloprstých (Coraciiformes). Poznáme ho především podle jeho nápadně dlouhého zašpičatělého zobáku umístěného na protáhlé hlavě a zbarvení peří, které je z vrchu leskle modrozelené, ze spodu rezavě hnědé.

Ledňáček říční (Alcedo atthis)
LedňáčekLedňáček

Název latinsky

Alcedo atthis

Rozpoznávací znaky

Ledňáček je úžasně zbarvený pták, vypadá pomalu jako papoušek. Hlavu a křídla má tyrkysově-modrou a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého špičatého zobáku k týlu se táhne hnědobílý pruh. Bílé peří má ledňáček i těsně pod zobákem. Váží asi 35-40 g a měří do 17 cm, přičemž má rozpětí křídel cca 25 cm.

Výskyt

Ledňáčka nalezneme v celé Evropě, také také v jižní Asii i na severu Afriky. Na východě se zabydlel na Šalamounových ostrovech v Tichém oceánu.

Obecně

Živí se především rybami, které umí bravůrně chytat. Žijí samotářsky u klidně tekoucích potoků a řek, dobře zarostlých pobřežním porostem. Upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve.  Na těch pak sedávají a ve vodě pozorují svou kořist, jakmile nějakou spatří vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. Pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu, kde kořist usmrtí. Ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo.

Ledňáček říční vyléta z vody po neúspěšném střemhlavém letu do vody za rybou ...

Ledňáček říční vyléta z vody po neúspěšném střemhlavém letu do vody za rybou …

Při námluvách odehrávajících se v období od května do září podnikají oba ptáci divoké honičky. Tyto honičky mohou trvat i několik hodin a končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu. Hnízda si ledňáčci vyhrabávají zobákem ve strmých březích těsně u vody. Pokud hnízdní dutina ještě není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek, v kterém pak vyhrabávají tunel, který se na konci mírně rozšiřuje. Jakmile je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec. Samice jich snese obvykle až 7 bílých vajíček. Na vejcích sedí necelý měsíc a to oba rodiče, střídají se a když se mladí narodí, pak je krmí opět oba rodiče.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím