Ne vždy máme po ruce živé nástražní rybky. Stejně, například štiky, dají často přednost ve sloupci houpajícímu se mrtvému tělu ryby i když o kousek dále se plácá živá nástraha. Stalo se mě to již několikrát, když jsem na jeden prut chytal na živou rybku, na druhém se mě vznášela mrtvá nástraha a paní štika se dala přemluvit právě na tuto „mrtvolku“. Také nahazování s mrtvou rybkou je bez problémů, zatímco živou nástrahu by jsme, díky tvrdému dopadu na hladinu, zbytečně trápili.
Obecně se dá říci, že stejně jako kapry a jiné bílé ryby, lze i dravce naučit na jedno krmné místo. Jen to chce více času a hodně mrtvých rybek nebo jiné vhodné nástrahy. Viděl jsem úžasné video, kdy po několika denním zakrmení žížalkami a nasekaným rybím masem kluci tahali jednoho úhoře za druhým a to v pravé poledne! Stejně tak se dají naučit sumci na peletky, ovšem stojí to dost peněz, než si je naučíte. A mohl bych pokračovat dále, ale dnes, v tomto článku,chci mluvit spíše než o vnadění ryb o jejich metodách chytání a to právě na mrtvou nástrahu.
Lov štik, candátů, ale i jiných dravců je možný různými metodami. Například já rád chytám štiky pod špičkou prutu, kdy na delším prutu nechám v hlubší vodě pod kačenkou houpat menší živou rybku. Ovšem poslední dobou jsem si oblíbil aktivnější metodu lovu štik. Na plavanou s nastraženou mrtvou rybkou. Splávek nechávám splavovat po proudu u břehu, pokud chci dostat štiku, nebo i ve středu řeky, pokud cíleně lovím candáty.
Chytat na plavanou s mrtvou rybkou pod splávkem můžeme jak s tužším plavačkovým prutem, tak teleskopem nebo i prutem kaprovým. Ovšem mě se nejvíce osvědčil lehčí 50 g (na špičce) vláčecí prut dlouhý 2,70 a 3,20. Délku volím podle toho, kde právě chytám, zda na údolní nádrži, nebo na řece. Výhodou vláčecího prutu je, že se sním dobře nahazuje, také je lehký, přitom odolný a pokud zabere i větší kus, bez problému jej zdolám.
Na kmenovou šňůru o nosnosti 15 kg a více navlékneme gumový stoper, pak splávek (nejlépe středem) a opět gumový stoper, pak olovo o váze 5 až 10 g, nebo těžké podle velikosti splávku, opět stoper. Kmenovou šňůru ukončíme obratlíkem s karabinkou. Do karabinky pak zajišťujeme návazec s rybkou. Ten volíme raději delší, 30 až 50 cm, nejlépe pletené lanko na konci s jedním nebo dvěma trojháčky. Mrtvou rybku nastražíme břichem vzhůru, čerstvou ještě po bocích nařízneme, bude tak působit, že ji zranil dravec.
Lze použít i jiný typ splávku, s očkem na spodní straně, uvazuje se jako klasický angličák, hloubku nastavujeme pomocí dvou stoperů.
Montáží se dobře nahazuje i dále od břehu. Chytáme-li na řece, nahazujeme proti proudu, délku montáže volíme podle hloubky dna. Ideální je nabídnout nástrahu kousek nadednem, ale běžně například štika zaútočí na nástrahu těsně pod hladinou, pod splávkem, tedy hlavně u břehu. Splávek necháme splavávat ještě kus pod stanoviště rybáře, pak nástrahu se splávkem vytáhneme a opět nahodíme do jiného místa. Na stojaté vodě pak můžeme proházet prostor do všech stran. Touto metodou můžeme lovit i z lodi, pak loďku umístíme do středu řeky, zakotvíme a nahazujeme podél obou břehů, opět proti proudu. Poslední možností je driftování, tedy podobně jako na sumce, zavezeme loďku proti proudu, pak se necháme splavovat po proudu, chytáme po obou stranách lodi.
V knihách, ale i zde na internetu jsem hledal další možnosti, jakou rybolovnou technikou chytat dravce právě na mrtvé rybky. Těch mám většinou dost, protože při převozu nástražných rybek často dochází stresem, ale i z jiných důvodů, k jejich úmrtí. Pak je nevyhazuji, ale dávám je do mrazáku, kde vydrží a pak se dají kdykoli akčně použít. Oblíbil jsem si několik způsobů vnadění pomocí mrtvé rybky.
Na candáty vhodné mrtvé rybky před samotným zamrazením prošiji nebo protáhnu návazcem s háčkem a pak je teprve zamrazím. Když dojdu k vodě, mám je ihned připravené k náhozu. Díky zamrazení pak s nimi dokáži nahodit i na velkou vzdálenost, což se někdy hodí a ryba po dopadu do vody zůstane neporušená. Tam se poměrně rychle rozpustí a začne přemlouvat candáty, ale i štiky či úhoře k záběru.
Na kmenový vlasec navlékneme očko, nebo průjezd ve tvaru „T“, na něj pak nasadíme příhodné olůvko, tedy zátěž, na candáta dávme zátěž cca 30 g. Kmenový vlasec ukončíme obratlíkem s karabinkou, za tu pak zapneme návazec s mrtvou rybkou. Rybku, nebo její část prošijeme návazcem s háčkem nebo ji propíchneme přes tlamku hlavou, či napíchneme za hřbet.
Prut pokládáme do vidliček špičkou k vodě. Záběr poznáme nejlépe pomocí číhátka (policajta), tedy klasika našich dědečků, toho dávám na prut až 80 cm do průvěsu, tedy pokud nefouká a chytáme na klidné, stojaté vodě. Krásně na něm poznáme nejen záběr, ale také v jaké fázi je polykání nástrahy rybou. Při chytání v proudné vodě je lepší využít elektronického signalizátoru záběru. Díky průběžné zátěži a položenému prutu, také povolené brzdě navijáku, ryba necítí odpor a tak na takto nastražený prut můžeme dostat i velmi opatrné ryby, což někteří candáti jsou.
Také štiky zaberou při chytání na těžko. Skvělé je chytat je na mrtvou nástrahu nastraženou těsně nade dnem. Například pomocí korku lze ve vodním sloupci štikám nabídnout klasickou mrtvou nástražní rybku, nebo i část větší ryby. Při velké nouzi o mrtvou nástrahu, nebo pokud v létě grilujeme makrely, skvělé jsou jejich ocásky, které úžasně voní a dokáží často přemluvit třeba štiku.
Na kmenový vlasec navlékneme očko, nebo průjezd ve tvaru „T“, na něj pak nasadíme příhodné olůvko, tedy zátěž. Kmenový vlasec ukončíme obratlíkem s karabinkou, za tu pak zapneme návazec s mrtvou rybkou. Rybku, nebo její část (skvělé jsou například i ocásky makrel) prošijeme návazcem s háčky a celé to ukončíme korkem, který můžeme provrtat, nebo jinak vtipně zajistit na konci návazce. Korek lze nahradit i podvodním splávkem.
Prut můžeme mít po nahození vodorovně s vodou, nebo vytrčený směrem k nebi. Obojí je možné. Já ale po zkušenostech s chytáním štik dávám přednost položení prutu do vidliček ve vodorovné poloze. Záběr poznáme nejlépe pomocí policajta, tedy klasika našich dědečků, toho dávám na prut až 80 cm do průvěsu, tedy pokud nefouká. Krásně na něm poznáme nejen záběr, ale také v jaké fázi je polykání ryby například u štiky nebo candáta. Ovšem nic nebrání tomu použít dnešní moderní „pípáky“. Díky průběžné zátěži a položenému prutu, také povolené brzdě navijáku, ryba necítí odpor a tak na takto nastražený prut můžeme dostat i opatrné ryby, jako candáty. Na obrázku je prut vztyčený k nebesům, vhodné na štiky, úhoře a sumce.
Někdo preferuje jen části ryb, jiný nastražuje ryby celé, hlavou dolů, někdo je zase dává naopak … to nechám na každém z vás, já používám jak filety z ryb, tak celé rybky, obojí funguje!
Jedná se o chytání štik nebo candátů se splávkem ukotveným ke dnu olůvkem. Vhodné jak do proudu, tak i do klidné vody. Oproti klasické položené má tato metoda tu výhodu, že rybář vidí v každém okamžiku lovu, kde se nachází jeho nástraha. Když ryba zabere, je vidět směr, kterým ryba uhání a tak podle situace lze uspíšit nebo naopak oddálit zaseknutí. Tento způsob se hodí za větru, nepříznivého počasí, nebo tehdy, pokud je moc silný proud. Také v momentě, kdy se nechcete aktivně podílet na lovu, ale posedět si chvíli v křesle. Prut lze doplnit akustickým signalizátorem, přitom lze stále pozorovat splávek, ale pokud si zdřímnete, záběr vám neuteče! 🙂
Tuto rybolovnou techniku jsem si osvojil v době, kdy jsem začínal se sumci. Řekl jsem si, že když zjemním montáž na sumce, není důvod, proč by nebyla vhodná i na štiky. Mrtvou rybku dávám prošitou, s jedním dvojháčkem, pověšenou hlavou dolů, jako když lovíme candáty. A ono to funguje! Štika si několikrát vybrala sousto pověšené ve vodním sloupci pomocí podvoďáku, zatím co opovrhla mrskající se živou rybkou o metr dál!
Hlavně z jara a na podzim je hlubinná přívlač, tedy trolling poměrně dost úspěšná. Při vláčení z loďky na přirozenou nástrahu je tato metoda úžasným relaxem a někdy také pěkným adrenalinem, pokud zaseknete velkého dravce.
Montáž na dravce – trolling s mrtvou rybkou
Na kmenový vlasec navážeme obratlík s karabinkou. Návazec ukončíme klasickou smyčkou s pojistným uzlem, navlékneme gumový stoper, pak navlékneme klouzavý splávek a klouzavou zátěž, pak dáme opět stoper, to vše ukončíme obratlíkem a karabinkou. Nakonec zapneme ocelový návazec s dvoj nebo trojháčkem a mrtvou rybkou velkou od 8 do 25 cm.
Celou montáž máme nahozenou za lodí a tichým veslováním, nebo pomocí elektromotoru pročesáváme dno, prut buď držíme v ruce, nebo ho máme důkladně zajištěný v lodi, ale tak, aby šel rychle vytáhnout z držáku. Návnadu vláčíme těsně nade dnem, proto je dobré znát hloubku lovného místa! Někdo také používá klips na prut, který drží vlasec u prutu do záseku, pak vlasec vystřelí a rybář pozná záběr, nebo také vázku :). Jinak naviják je mírně povolený, pokud ryba zaútočí, vlasec se začne odvíjet a splávek potápět. Pak je třeba okamžitě zastavit loď, zaseknout a boj může začít!
Kdy sekat dravce po záběru? Pokud použijeme větší nástrahu na montáži se dvěma trojháčky, můžeme zasekávat po chvíli, tak do 15 sekund po potopení splávku, nebo po ohlášení záběru hlásičem. Jestliže nastražíme menší mrtvou rybku na jeden trojháček, sekáme asi 5-10 sekund po potopení splávku. Chce to zkušenost! Můžeme zaseknout i později, ale pak hrozí že ryba bude mít háček nebo háčky příliš hluboko v jícnu, což je problém hlavně u nemírových kusů, které chceme pustit. Pokud jste pak příznivcem metody chyť a pusť, pak je nejlepší chytat jen na jeden jednoháček, nebo na dva trojháčky, u kterých ale kleštěmi zmáčkneme protihroty, kromě toho, za který visí nastražená rybka. Hlavně starší generace rybářů nechává dravce nástrahu pořádně spolknout, dávají si takzvaně cigárko a až pak sekají. Je to ovšem nešetrný způsob lovu ryb, protože ryba má nástrahu tak hluboko, že pokud ji chceme pustit, musíme ji často montáž nechat v hubě, pak tento kus má naději na přežití asi 50 % na 50 %, tedy nic moc.