Rybářský rozcestník

Chytáme candáty

Na candáty můžeme použít několik rybolovných technik. Lze je chytat na položenou jak na mrtvou, tak živou rybku, tak je lovit metodou plavané, tedy pomocí splávku a nejlépe živé nástrahy. Nejaktivnější způsob je pak vláčení na mrtvou rybku, nebo na umělou nástrahu. V tomto článku rozebereme všechny základní metody lovu candátů.

Chytáme candáty

Pokud se bavíme o lovu candátů, asi největší problém je nalézt je. Menší a středně velcí candáti žijí v hejnech, jen starší kusy jsou spíše samotáři. A to je kámen úrazu, protože při cíleném lovu velkých candátů vpodstatě neplatí žádná rybářský moudra. Staří candáti jsou tvrdohlaví, loví si, kdy se jim zamane a často si plavou v místech, kde by je ani zkušený rybář nečekal. To hejna mladších candátů lze lépe předvídat. Často několik dnů dělají stejné okruhy, než místo vyloví a přesunou se na jíná loviště. Na stojaté vodě si můžeme tam, kde je to povolené, pomoci echolotem a také dobrou znalostí místní vody, na řekách sice echolot nění také k zahození, ale tam se dá poměrně snadněji vytipovat místo, kde by se candáti mohli schovávat.

Kdy na candáty?

Vhodnou dobou k lovu candátů je začátek a konec dne, za podmračeného počasí máme pak šanci po celý den. Z pohledu ročních období bývají hojnější úlovky z kraje sezóny a potom lze candáty nejčastěji chytnout v listopadu a prosinci.

Kde je tedy nejlepší chytat candáty?

Na řekách se candáti zdržují například v jámách za mostními pilíři, na hranách proudu a tišiny, pod jezy, ale i u kamenných náspů nad jezy, v prohlubních v místech s kamenou regulací, v korunách padlých stromů, v ústích přítoků tam, kde je pevné dno … těch míst je mnohem více, ale stejně umí překvapit a být i tam, kde by jsme je vůbec nečekali.

Na jezerch, údolních nádržích ale i jinde, na stojatých vodách, budeme úspěšní při lovu candátů v okolí bývalých koryt řek nebo potoků, v kamenech a především na hranách, v místech hloubkých přechodů z mělčin do hloubky. Vždy je dobré najít členitější úseky dna. Rovina candátům moc nevoní!

A na co lovit candáty?

Asi nejpoužívanější nástrahou pro lov candátů je živá nebo mrtvá rybička nebo filet nejlépe z čerstvé rybky. Jako nástrahu tedy používáme různé plevelné rybky jako plotičky, okleje a perlíny, ale skvělý je i hrouzek, ježdík, slunka či střevlička. Ovšem candát umí překvapit i záběrem na rousnici. Při vláčení pak nejčastěji chytáme na různé twistery, rippery, banja

Lov candátu na ploženou na mrtvou nebo živou rybku

Lov candátu na ploženou na mrtvou nebo živou rybku

Popišme si tedy trochu podrobněji různé metody chytání candátů …

Lov candátů na položenou

Tuto metodu mě učili staří rybáři, specialisté na candáty, kteří uměli chytit několi desítek candátů ročně. Na vysoké vidličky položíme odhazový prut, stačí klasický kaprový, s kterým se dá dohodit dost daleko, tedy, pokud budeme chyta na stojaté, velké vodě. Na řekách pak stačí kratší prut, klidně obyčejný, třeba i teleskop.

Důležitější, než samotný prut je totiž naviják, který by měl mít baitrunner, tedy dvě na sebe nezávislé brzdy. Jsou totiž dvě filozofie chytání candátů. Při jedné se candát zasekává ihned po záběru, což je pro ryby ta šetrnější metoda, u druhé, té, co mě učili staří rybářtí pardálové, je nechat candáta, aby si s nastraženou rybkou poodjel, a až si ji pěkně vezme, pak se seká. A právě k tomu jsou dobré dvě brzdy, kdy se na nastraženém prutu povolí jedna brzda na maximum, aby se cívka co nejvolněji odvíjela a pan candát opatrný nepoznal, že je něco v nepořádku. Právě candáti, při sebemenším odporu, rybky často pustí! Proto také mnoho rybářů raději zasekává candáta ihned po záběru, kdy by také měl být naviják úplně na volno, brzda se zajišťuje až těsně před zásekem. Dříve, dokud neexistovali moderní navijáky, naši dědové prostě odklopili cívku, tu zajistili kamínkem a bylo to. Ovšem nesmělo se pak zapomenout překlopit naviják, jinak místo ryby vznikl na navijáku jen chuchvalec vlasce.

Na candáty chytané na položenou pak používáme průběžná ovlůvka, která necháváme jezdit na kmenovém vlasci. Olovo na stojaté vodě by mělo být těžké 30 g, na tekoucí vodě dávám 50 g, ne více, raději, ať nástraha i s olovem po dně popojede, než aby byla tak těžká, že candát ucítí odpor, a nástrahu pustí! Návazce by pak měl být z jemného, pokud možno pro ryby neviditelného vlasce. Skvělý je fluorocarbon. Ale dá se použít i pletenka, tak 12 mm, nebo hotové návazce z materiálů co nejtenších, ale s dobrou nosností, na trhu jich je desítky druhů a jde spíše o preference rybáře. Já osobně mám rád černá, jemná lanka, co ale odolají i při záběru štiky. Stojí jedno kolem 8 až 12 korun, je tam již jak obratlík, tak karabinka … Nejčastější záběry mám pak na prošitou rybyčku, ocásek nebo filátko, s jednoháčkem, maximálně dvojháčkem.

Detail candáty těsně po ulovení ...

Detail candáty těsně po ulovení …

Pruty dáváme do vidliček tak, aby jsme v bezvětří, nebo za mírného větru, mohli pozorovat jednotlivé fáze záběru na policajtovi (jednoduchém hlásiči záběru) umístěném mezi dvěma očky. Průvěs děláme dlouhý, klidně až 1 metr. Candát policajta zvedá velmi pomalu a opatrně, to je právě fáze, kdy sebere rybku a popojíždí s ní někam do klidu. Odebere si i několik metrů. Staří rybáři mu klidně pomáhali s odvinutím, aby opravdu necítil v tlamce žádný odpor, čakali do záseku i několik minut. Ovšem to s moderními navijáky již není potřeba a také s ohledem na samotné ryby je dnes sekáme raději dříve, již po 30 až 40 sekundách, nebo po prudkém rozjezdu po klidové fázi policajta.

Pokud volíte metodu okamžitého zaseknutí, stačí kratčí průvěs a sedět pěkně u prutu. Po zjištění záběru se pak ihned zasekává. I takto to jde, ale hrozí při záseku vytržení nástrahy z huby candáta, nebo to, že se háček v jeho „plechové“ hubě prostě nezasekne. Ale u čekání na zásek zase hrozí, že candátovi nástraha nebude chutnat, nebo ucítí sebemenší škubanec a také nástrahu pustí, takže oboje metody vyjdou pomalu nastejno. Metoda pozdějšího záseku má pak často za důsledek spolknutí háčku candátem, který skončí až v jeho žaludku, což může vést k jeho úmrtí. Proto bych se raději přimlouval za metodu okamžitého zaseknutí.

Důležité je také vědět, že candát rychle vytažený z hloubky se nafoukne a umře, jeho tělo totiž nezvládne vyrovnat vzniklý přetlak. Proto je potřeba candáta tahat pomalu z hluboké vody právě kvůli tomuto poblému. A když už se ryba nafoukne, je dobré vzít jehlu, nejlépe dutou na odběry krve a candáta napíchnout cca 3 cm od řitního otvoru směrem k hlavě a tak hluboko, až mu propíchneme plynový měchýř, což poznáme, že mu začne ucházet z těla vzduch. Ten opatrně vymáčkneme a co nejrychleji rybu pustíme. Nejlepší je tuto malou operaci udělat přímo ve vodě. Candáta lze takto zachránit.

Pokud znáte trasu candátů, místo, kde se pohybují, tato metoda opravdu funguje! Většinou, když chytáme na několik prutů naráz, sedíce více rybářů vedle sebe, při nájezdů candátu začnou záběry téměř na všechny pruty. Až tak moc je tato metoda úspěšná.

Zamrazená nástraha i s návazcem a háčkem

Zamrazená nástraha i s návazcem a háčkem

Lov candátů na splávek

Lovíme-li na rybníce nebo jiné klidné velké vodě, chytáme na tužší matchové pruty. V menších hloubkách chytáme s pruty dlouhými kolem 3,90 m, ve větších hloubkách klidně i s pruty delšími.

Vlasce používáme o síle od 0,14 mm do 0,28 mm. Tenké průměry používejte na rybnících bez překážek především proto, aby jste dohodili co nejdále a mohli tak prochytat větší teritorium. Naopak tam, kde lze uváznout, musíme vlasec použít silnější. Na menších a mělčích vodách chytáme logicky s kratšími pruty.

A jaké splávky? No chytat lze na pevné splávky od 6-8 do 15 g a to s vysokou anténkou, na kterou se dá přidělat chemické světélko. Pro hlubší vody pískoven na velkých vodách používáme raději průběžné splávky, opět s těmi, co se na ně dá přidělat chemické světélko, což oceníte při chytání navečer.

A háčky? Při plavané volíme raději jednoháčky, velikost volíme podle velikosti nástrahy.

Chytání candátů se splávkem na řece

Na candáty na řece jednoznačně platí takzvaná „šouračka“ se splávkem a živou nebo mrtvou nástražní rybičkou velikosti do 12 cm. Vzdálenost mezi háčkem a průběžným olůvkem dáváme tak 40 až 50 cm, pokud je proud hodně silný, vzdálenost mezi olovem a nástrahou raději o něco zkrátíme! Hloubku nastavujeme takovou, aby zátěž neležela na dně, nýbrž skákala těsně nad ním. S rybkou pracujeme tak, aby pěkně pozvolna poskakovala s občasnými přestávkami.

Živé rybky většinou věšíme za tlamku přes nosní dírku, mrtvé prošíváme tak, aby háček byl v zadní části, pěkně u ocasu.

Při samotném lovu nastavíme naviják tak, aby se při záběru mohla cívka volně odvíjet a candát necítil odpor! Při záběru na živou rybku sekáme téměř okamžitě po záběru, při záběru na mrtvou rybku počkáme pár sekund, než zasekneme, asi 15 až 20 vteřin postačí!

Chytání candátů se splávkem na stojaté vodě

Při montáži pevných splávků používejte k fixaci raději dvou až třech těsných silikonových bužírek, aby splávek při dlouhých náhozech nejezdil po vlasci. Na průběžné montáže dáváme korálek a bavlnku pro fixaci splávku. Každou montáž je optřeba pečlivě vyvážit torpilkou a vyvyžovacími bočky. Na konec návazce přiděláváme obratlík, ten zajistí, že se celá montáž nebude tak kroutit.

Při této metodě přesné nastavení hloubky je nutností! Nástrahu nahodíme do lovného místa a přidáváme hloubku tak dlouho, až budeme mít jistotu, že rybky leží na dně, splávek bude ležet na hladině, pak ubereme tolik hloubky, aby nástraha byla těsně nade dnem nebo mírně škrtala o dno. Takto nastražujeme všude tam, kde nehrozí vázky, Ovšem v místech s kořeny a dalšími vázkami na to musíme trochu jinak. U vázek nastavujeme nástrahu výše odedna. S montáží pracujeme tak, že ji opatrně přitahujeme k sobě malými cukavými pohyby. A jak poznáme záběr? Splávek se buď klasicky potopí, nebo se začne pohybovat nějakým směrem. A kdy zaseknout? Čím máte větší nástrahu, tím později! Opět platí, chvíli si počkat neuškodí, jen musíte mít hodně povolenou brzdu.

Chytání candátů vláčením

Chytání candátů vláčením

Chytání candátů vláčením

Asi nejaktivnější metoda chytání ryb, tedy i candátů. Candáty při vláčení chytáme na twistery, rippery, banja … chce to cvik, protože správné vední vodou, to je klíč k úspěchu chytání candátů metodou vláčení.

Je dobré nahazovat šikmo proti proudu, nechat nástrahu dopadnout na dno a pak ji pomalu, cukavě přitahovat. Důležité je, aby nástraha skákala po dně. Občas dáme pauzu, pak nástrahu zase rozhýbáme. Volíme různé rychlosti. Postupně takto prochytáme celé místo, pak můžeme popojít o kus dál a začít nanovo.

Při chytání na hladině plovoucí nástrahy pak protahujeme vodu extrémě rychle, až se nám zdá, že to přeháníme. Nevím proč, ale právě při této rychlosti candáti útočí nejčastěji.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím