Tato metoda lovu štik je vhodná všude tam, kde hned u břehu je dost velká hloubka. Pomocí delšího prutu, většího splávku (kačenky) a živé nástražné rybky plavající pod splávkem, se právě štiky vyhledávající kořist u břehu dají často přemluvit k útoku.
Miluji chytán štik pod špičkou prutu. Ten adrenalin, když zmizne kačenka pod vodou je nepopsatelný. Přitom metoda funguje jak na klidné, tak i v proudné vodě. V silnějším toku je však lepší přidržet rybku pod hladinou pomocí olůvka. Když splávek zmizí, znamená to, že štika drží nástražní rybku v hubě. To platí i tehdy, pokud splávek stále vidíme, ale ten začne ujíždět pryč od lovného místa. To dělají nejčastěji menší kusy, které nedokáží kačenku potopit.
Pruty používáme dlouhé, klidně 5 až 7 metrů, spíše tvrdší. Musíme se totiž s nimi dostat přes převis břehu až do hloubky. Většinou stačí metr vody, ale rozhodně větší hloubka vodního sloupce není na škodu. Já tuto metodu využívám všude tam, kde je hned u břehu dost hluboko, ovšem dalším kritériem je prostor u vody, tedy přesně množství stromů a keřů kolem vody. Musíme si upřímně říci, s dlouhými pruty je to někdy o nervy, pokud nemáme kolem sebe a nad sebou dostatek místa. Pak je raději lepší zvolit jinou metodu lovu.
Prut používáme v kombinaci s vhodným smekacím navijákem s vlascem nebo pletenou šňůrou o pevnosti v tahu kolem 15 kg. Proti ostrým zubům štiky se zkušený rybář jistí návazci z ocelového nebo wolframového lanka.
Dále pak potřebujeme splávek (kačenku) o vhodné gramáži a nástražní rybku, ideálně chycenou v místě, kde chceme lovit šiky. Vhodná velikost nástražných rybek na štiky je mezi 8 až 15 cm. Nastraženou rybku napichujeme za hřbet na trojháček, ale můžeme použít jen jedno nebo dvojháček. Jak kdo má rád. Někdo pak přidává jeden trojháček pod tělo rybky, což mnohdy zajistí, že štika rybku neutrhne.
V neposlední řadě se při této metodě lovu štik neobejdeme bez vysokých vidliček, ta zadní musí mít obrácené držák, který zajistí udržení prutu ve vidličkách i přes jeho převážení díky jeho délce. Někdo zajišťuje prut ještě gumou, jiný suchými zipy, ovšem pokud má rybář ty správné vidličky, není to potřeba.
Má vlastní zkušenost je taková, že útok štiky nejčastěji přijde na nástražní rybku, kterou jsem před tím chytil právě v místě, kde lovím dravce. Samozřejmě jsou místa, kde na vhodnou rybku téměř nenarazíte, pak je nutné si rybky nachytat jinde … Většinou na štiky já osobně používám oukleje, perlíny a karásky, nebo vše, co chytnu v místě lovu a má vhodnou délku a smí se použít jako nástraha.
Na dvě vidličky položíme prut, špičku umístíme co nejdále od břehu. Prut je třeba zajistit proti převážení. Pod splávek můžeme navléci olůvko pro zajištění rybky, aby neplavala u hladiny. Hloubku nastavujeme dle potřeby, stačí však, aby nástražní rybka plavala 20-30 cm pod splávkem. Trojháčkem propichujeme hřbet rybky, zajišťujeme gumovou zarážkou. Někdo dává ještě jeden pojišťovací trojháček pod břicho rybky, buď na volno, nebo ho zapichuje pod břišní ploutvičku. Naviják máme povolený. Záběr poznáme potopením splávku, chvíli čekáme, až splávek opět vyplave, pak sekáme. Pokud chytáme u možné vázky, sekáme ihned.
Na kmenový vlasec připevníme zarážku, navlékneme splávek, na konci uvážeme obratlík s karabinkouo větší nosnosti. Na karabinku pak připneme nástražní rybku s trojháčkem ve hřbetu. Lze použít i návazec s dvěma trojháčky, ten spodní necháváme viset pod břichem rybky. Háček ve hřbetě zajišťujeme gumovou zarážkou zabraňující vyvléknutí rybky z háčku.
Několik útoků štiky na rybku nastraženou pod kačenkou pověšenou pod špičkou prutu: