Rybářský rozcestník

Na co se chytalo v dobách minulých

Registrovaní rybáři, ale i pytláci na rybnících i řekách také v minulosti přemýšleli, co dát na háček, aby měli při rybolovu úspěch. Nejen, že se tehdy za nástrahy využívaly mlékárenské kaly, škrkavky, sražená krev a masní červi, ale i některé způsoby lovu, které jsou dnes již zakázané, jako chytání na šňůry, vrše, samoseky atd.

Ryba byla vždy významnou komoditou i v dobách minulých. Svědčí o tom i značný počet rybníků založených už za Karla IV. České rybnikářství rozšířil a proslavil v 16. století Jakub Krčín z Jelčan a Štěpánek Netolický. A na co se chytalo kromě sítí profesionály?

rousnice2

Na rousnice, hnojáčky, žížaly, masné a moučné červy, tyto nástrahy patřily k nejoblíbenějším přírodním nástrahám před 100 lety, ovšem většinou se na ně s oblibou chytá dodnes.

žížaly ,,kamenáče"

žížaly ,,kamenáče“Dnes již málo známá přírodní nástraha jsou larvy chrostíků, kteří vytváří schránky. Vzpomeňte si na knihu z dětství O. Sekory – Ferda mravenec, kde je zmínka o Ferdových larvičkách … Kromě larev chrostíků byly oblíbené také larvy jepic, pošvatek a další hmyz.

Dále se chytalo na pijavice, oblíbená to pochoutka sumců. I dnes je někteří sumcaři používají a je po nich celkem poptávka.

Pijavice - ilustrační foto

Pijavice – ilustrační foto

Z rousnic se připravovalo i těsto. Rousnice se rozdrtily, smíchaly se sýrem, žloutkem, utvořily se kuličky, které se napichovaly na háček.

Rozsáhlou živou i mrtvou živočišnou nástrahou byly a stále jsou nástražní rybky, jako třeba hrouzci, oukleje, karasi, plotice, okouni, líni a dnes už pomalu vyhynulé i chráněné slunky, piskoři, hořavky atd. Dnes je asi mezi lovci dravců nejpoužívanější živou nástrahou karas. Snáší dobře přepravu, dá se ulovit pomalu na každém vesnickém rybníčku, dlouho vydrží živý na háčku a sumcům chutná. Lahůdka pro sumce je ale také lín. Chceme-li nastražit lína, používáme mírové ryby, abychom neporušovali rybářský řád.

Na co se chytalo v dobách minulých

Na co se chytalo v dobách minulých.

V minulosti oblíbenou živočišnou nástrahou byla také drůbeží střívka, hovězí mícha, játra, slezina …. Z vlastní zkušenosti vím, že se osvědčila i hovězí mícha z jara na lov podouství.

Z rostlinných nástrah byly ve velké oblibě brambory. Brambory se vařily den předem, než se šlo k vodě. Nejlepší byly žlutomasé odrůdy, které se při vaření nerozpadaly, voda se nesolila. U vody se oloupaly, tvarovali nožem nebo kulatým vypichovátkem. Na jaře se lovilo na malé kostičky nebo kuličky, v létě a na podzim na kostky až 1,5- 2 cm veliké.

Velmi oblíbené byly také luštěniny, Nejčastěji se používal hrách. Dobrý rybář však hrách na háček nenastražoval, spíše se používal dobře uvařený k vnadění. Špatně uvařený hrách na háčku nedrží a také způsobuje u ryb katary trávicího ústrojí. Ovšem dobře uvařený byl výbornou surovinou na výrobu různých rybářských těst. Méně často se pak používaly fazole a bob. Dnes někteří rybáři na hrách chytají, oblíbený je sterilovaný, který nemusíme vařit.

Sterilovaný hrášek je u některých rybářů stále v oblibě

Sterilovaný hrášek je u některých rybářů stále v oblibě

Před 100 lety byly v kurzu i mlýnské produkty, z kterých se připravovala různá těsta a samotné obilí. Rybám se vařila pšenice, žito ječmen a nesmíme zapomenout na kukuřici dnes stále používanou, velmi oblíbenou, prodávanou v různých formách, jak extrudovanou, tak sterilovanou, či kvašenou, ochucenou o nejrůznější příchutě.

Uvařená obilná zrna se napichovala na háček, aby vyčnívala jen špička, někdy se obilná zrna máčela do medu.

Dnes je na lov bílých ryb oblíbená foukaná pšenice, buď přírodní, nebo ochucená, různými přísadami. Z mlýnských produktů se na lov cejnů a jiných kaprovitých ryb používaly uvařené kroupy, byly výborné i na vnadění.

K mlýnským výrobkům patří i ječný nebo kukuřičný šrot, který se používal na vnadění nebo na přípravu těsta. Na vnadění se rovněž používaly otruby a ovesné vločky.

Vařená kolínka ve strouhance s libečkem, skvělá nástraha na kaprovité ryby.

Vařená kolínka ve strouhance s libečkem, skvělá nástraha na kaprovité ryby.

Také těstoviny se začaly používat k lovu ryb již v minulém století. K nejoblíbenějším patřila kolínka. Ta se uvařila ve vodě s přidáním vanilkového cukru, potom se scedily, propláchly studenou vodou a promíchaly se strouhankou, byla to jednoduchá a účinná nástraha na kapry a kaprovité ryby, dodnes používaná hlavně starší generací rybářů.

Kukuřice v různých podobách, sterilovaná, foukaná, maďarská vařená, ochucená

Kukuřice v různých podobách, sterilovaná, foukaná, maďarská vařená, ochucená.

Chytalo se a chytá se dodnes na také pekařské výrobky, na chléb, bílé pečivo, perníky atd. Na chléb se chytalo, různými způsoby, například na chléb, který byl 2-3 dny starý, na položenou, bez zátěže na takzvanou polykačku, nejčastěji v létě, kdy kapři sbírají potravu z povrchu hladiny. Aby se daleko dohodilo do patřičných míst, na vlasec se dávalo kus provrtané dřevěné násady od koštěte (šteft), zajištěné zarážkou. Dřevěný šteft nadnášel kostku chleba, která byla na hladině, prut se dal do jedné vidličky pomalu na stojato. Záběry byly razantní, rybář musel mít dobrý postřeh nebo prut letěl do vody.

Pro daleké odhozy se pak používala železná matice přibližně velikost M 24, skrz ní se provlékl vlasec, ten se zajistil kostkou cukru, dohodili jsme s ní dost daleko, cukr se ve vodě rozpustil, matice vypadla a chléb zůstal plavat na hladině. Uměli jsme si poradit i bez novodobých udělátek!

Dnešní foukaná pšenice, přírodní, medová, scopex.

Dnešní foukaná pšenice, přírodní, medová, scopex.

Z oblibou se napařovaly a lisovaly rohlíky nebo housky. Den starý rohlík nebo housku dáme do hrnce, na dno nalijeme 2 cm vody, můžeme přidat do vody vanilku, anýz, libeček atd., na vložku položíme housku nebo rohlík přiklopíme poklicí, propaříme až je houska vláčná. Napařenou housku položíme na prkénko, stlačíme druhým prkénkem na tloušťku 1 cm, a necháme vychladnout. Ostrým nožem nařežeme na kostky o hraně 1-2 cm uzavřeme do skleničky se šroubovacím uzávěrem a máme výborné chytání na kapry, kaprovité ryby, které, když nespotřebujeme, vydrží v lednici v uzavřené skleničce měsíc, v mrazáku třeba rok.

Pařený rohlík, vděčná a skvělá nástraha na velké ryby.

Pařený rohlík, vděčná a skvělá nástraha na velké ryby.

Dobrý fígl je dát do skleničky pár zrnek anýzu, kousek vanilky nebo snítku libečku, kostky housky nebo rohlíku jsou krásně aromatizované a pro ryby lákavé. Na pařenou kostku housky aromatizovanou libečkem jsem vytáhl svého největšího amura 114 cm, 11 kilo!

Tak to bude asi dnes vše. Příště si povíme něco o tom, jak jsme si v minulosti vyráběli těsta.

Autor: dědek Wassermann

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím