Rybářský rozcestník

Hygienické posouzení ulovených ryb – nemoci ryb

Kvalita ulovených ryb, které chceme zpracovat v kuchyni, zajímá pomalu každého rybáře, který ryby co nachytá, také konzumuje nebo podaruje známým. Ovšem i zastánci chytání „Chyť a pusť“ se raději vyfotí s pěknou zdravou rybou, než s nějakým nemocným kusem. Dobrý rybářský hospodář dbá na to, aby měl v revíru ryby zdravé. Ovšem ne vždy se to daří a to jak na svazových vodách, tak i na soukromých revírech. Pak je třeba jednat!

Hygienické posouzení ulovených ryb - nemoci ryb

I zdravé ryby reagují na šok, když je vytáhneme z vody a nejen to … Živá ryba uchovaná ve vezírku, může na hřbetě zesvětlat, což je příznak, že se ryba dusí, tedy většinou nedostatek kyslíku ve vodě. Ovšem ryby mění barvu i při šoku, například, když je vytáhneme z vody, ovšem to je přirozené a normální.

U zabitých ryb se pak dostavuje posmrtné strnutí. Nejprve strnou svaly čelistní a skřelové, což se projeví otevřením tlamy a odchlípnutím skřelí, svalovina je tuhá pevná. Nejúčinnější je zabít rybu úderem do lebky a přeříznutím žaberních oblouků přivodit rychlé vykrvácení. Další zpracování ryb u vody, tedy podle rybářského řádu, není u vody povoleno.

Pamatujte, že mrtvá ryba ponechaná ve vodě se rychleji kazí než na vzduchu. Ryby v rozkladu mají kůži matnou, mírně lepivou, zarudlé oko se zakalenou rohovkou, vystouplou řiť.

Obecně z ryb se nejčastěji konzumuje svalovina s kůží, také jikry a mlíčí, méně často vnitřnosti. Zde je třeba upozornit na parmu, kde se játra a jikry nekonzumují, vyvolávají totiž těžké průjmy! Rovněž krev úhořů může působit toxicky, vnikne-li do otevřené rány nebo do oka.

Kapr v podběráku položeném na trávě

Kapr v podběráku položeném na trávě

Nemoci ryb

Můžeme chytit i ryby nemocné. Nemoci jako jarní viremie kaprů, infekční zánět plynového měchýře ryb a erytrodermatitida ryb, tyto nemoci jsou dobře poznatelné viditelnými rozsáhlými změnami na těle. Ale u jiných nemocí nemusí být na první pohled patrné, že je s chyceným kusem něco v nepořádku. A jak poznat, že s rybou něco je? Tak například má zježené šupiny, objevuje se vodnatelnost dutiny tělní, pokřivená páteř, zčervenání kůže, krvavé fleky v kůži atd. Také chování živých ryb nám může prozradit, že s rybou něco je. Při jarní viremii se například kapři hromadí u břehů a trpí ztrátou reflexů.

Ryby často bývají také napadené cizopasníky, ty dokáží značně poškodit zdraví ryb. Někteří cizopasníci pak mohou být i přenosní na člověka. Nejznámější je řemenatka ptačí – Ligula intestinalis, dospívající ve střevech rybožravých ptáků například racků. Řemenatka patří mezi druh tasemnice. Její larvy cizopasí nejčastěji v tělní dutině cejnů velkých a plotic. Ryby jsou, díky ní, i na úživném revíru, nápadně vyhublé.

Nemoci ryb - ilustrační foto

Nemoci ryb – ilustrační foto

Kaprovité ryby, ale i jiné rody, bývají napadeny hlísticemi, které v dutině tělní cizopasí. Latinsky – Philometra abdominalis a Ph.ovata. Pod kůží skřelového víčka parazituje Ph. lusiana, v šupinatých pouzdrech kaprů Ph. rischta. Hlístice jsou až několik cm dlouhé, hadovitého těla. Nemoci způsobené hlísticemi se nazývají nematodózy.

Na těle ryb cizopasí také pijavice, motolice, kapřivec, červok, kožovec… masivní výskyt cizopasníků na těle ryb působí odpudivě a jsou-li cizopasníci přemnoženi, mohou způsobit hromadný úhyn ryb v celém revíru.

Někdy jsou ryby i zaplísněné, náchylné na plíseň jsou nejvíce v době tření. Tělo pak mají pokryto bílými vatovými povlaky. Puchýřnatost (Papillomatosis) ryb postihuje jak kaprovité ryby, tak sumce, štiky atd. Jde o virové onemocnění. Bílé až šedivé nádory jsou podobné zaplísnění ryb, jsou menší a vyskytují se na ploutvích, kolem úst ale i na skřelích. Puchýřnatost se vyskytuje i u úhořů, odborně se nazývá papilomatóza úhořů, šedavé ztluštění kůže nezasahuje svalovinu, úhoř vypadá však dost odpudivě.

Uhynulá štika ve vodě - na první pohled bez poškození.

Uhynulá štika ve vodě – na první pohled bez poškození.

Lososovité ryby také trpí nemocemi. I u nich jsou někdy změny patrné na těle ryb. Nejznámější je furunkulóza, projevující se rozsáhlými vředy v kůži a svalovině. Myxobolóza ve své chronické formě poznamená rybu deformací kostry a ztmavěním kůže.

Nemoci se vyskytují jak u pstruhů, lipanů, sivenů, tak také u hlavatek. Například virová hemoragická septikomie pstruhů duhových se projevuje zjevnými změnami u nemocné ryby. Má vyboulené oči, krváceniny ve svalovině, vodnatelnost. Všechny takto napadené ryby by se neměly konzumovat ani vracet zpět vodě, aby se nemoc nešířila dál!

Pusťte si video, jde o vnitřnosti pstruha a hádě, co se tam mrská …

Jak se zachovat, když chytíme nemocnou rybu?

Je třeba nemocnou rybu šetrně zabít a zakopat několik metrů od vody. Chytíme-li více nemocných ryb v revíru, je nutné toto nahlásit hospodáři nebo předsedovi MO ČRS. Včasným nasazením antibotik (nejznámější je asi Rupin ve formě granulí, který se sype do vody), můžeme zabránit šíření epidemie v celém revíru.

Pokud najdeme nějakého parazita v orgánech ryby při kuchání, většina je na lidi nepřenosná, ale je lepší na 15 hodin maso napadené ryby zmrazit, pak je můžeme tepelně zpracovat a konzumovat, nebo stačí rybu dobře tepelně upravit, maso ryby musí projít teplotou přes 100 °C nejméně po dobu 15 minut.

Text: dědek Wassermann – zdroje internet

Nejčtenější články

Na candáty s PVA

Při chytání candátů si můžeme podobně pomoci zvýšit šance na záběr, jako například při chytání kaprů, jen stačí kromě nástrahy lovné místo zakrmit kousky rybího masa. K tomu nám poslouží například PVA punčocha.

Chytání sumců na malých vodách na položenou

Sumce najdeme skoro všude, tedy nejen na velkých údolních nádržích, pískovnách a řekách, ale také v menších potocích a říčkách. Na malé vodě je však třeba přizpůsobit rybářské nádobíčko podmínkám i velikosti ryb. Ale nenechte se zmást. I v malé louži lze chytnout poměrně velkou rybu.

Lov kaprovitých ryb ve studené vodě

Někdo doma nevydrží, ani když je chladno a voda ledová. Právě v pozdních podzimních a zimních měsících je třeba použít nástrahu při chytání kaprovitých ryb, která je ve studené vodě rychleji rozpustná a tak ve vodě tvoří stopu, která by mohla prásknout do nosu v tu dobu líným rybám, které rozhodně v zimě nepřekypují aktivitou. Stejně vhodné je ve zvýšené míře používat různé obalovací pasty a dipy, které nám pomohou zvýšit atraktivnost nástrahy. Ovšem jen dobrá nástraha nám úspěšný lov v zimním období bohužel nezajistí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím