Rybářský rozcestník

Hygienické posouzení ulovených ryb – nemoci ryb

Kvalita ulovených ryb, které chceme zpracovat v kuchyni, zajímá pomalu každého rybáře, který ryby co nachytá, také konzumuje nebo podaruje známým. Ovšem i zastánci chytání „Chyť a pusť“ se raději vyfotí s pěknou zdravou rybou, než s nějakým nemocným kusem. Dobrý rybářský hospodář dbá na to, aby měl v revíru ryby zdravé. Ovšem ne vždy se to daří a to jak na svazových vodách, tak i na soukromých revírech. Pak je třeba jednat!

Hygienické posouzení ulovených ryb - nemoci ryb

I zdravé ryby reagují na šok, když je vytáhneme z vody a nejen to … Živá ryba uchovaná ve vezírku, může na hřbetě zesvětlat, což je příznak, že se ryba dusí, tedy většinou nedostatek kyslíku ve vodě. Ovšem ryby mění barvu i při šoku, například, když je vytáhneme z vody, ovšem to je přirozené a normální.

U zabitých ryb se pak dostavuje posmrtné strnutí. Nejprve strnou svaly čelistní a skřelové, což se projeví otevřením tlamy a odchlípnutím skřelí, svalovina je tuhá pevná. Nejúčinnější je zabít rybu úderem do lebky a přeříznutím žaberních oblouků přivodit rychlé vykrvácení. Další zpracování ryb u vody, tedy podle rybářského řádu, není u vody povoleno.

Pamatujte, že mrtvá ryba ponechaná ve vodě se rychleji kazí než na vzduchu. Ryby v rozkladu mají kůži matnou, mírně lepivou, zarudlé oko se zakalenou rohovkou, vystouplou řiť.

Obecně z ryb se nejčastěji konzumuje svalovina s kůží, také jikry a mlíčí, méně často vnitřnosti. Zde je třeba upozornit na parmu, kde se játra a jikry nekonzumují, vyvolávají totiž těžké průjmy! Rovněž krev úhořů může působit toxicky, vnikne-li do otevřené rány nebo do oka.

Kapr v podběráku položeném na trávě

Kapr v podběráku položeném na trávě

Nemoci ryb

Můžeme chytit i ryby nemocné. Nemoci jako jarní viremie kaprů, infekční zánět plynového měchýře ryb a erytrodermatitida ryb, tyto nemoci jsou dobře poznatelné viditelnými rozsáhlými změnami na těle. Ale u jiných nemocí nemusí být na první pohled patrné, že je s chyceným kusem něco v nepořádku. A jak poznat, že s rybou něco je? Tak například má zježené šupiny, objevuje se vodnatelnost dutiny tělní, pokřivená páteř, zčervenání kůže, krvavé fleky v kůži atd. Také chování živých ryb nám může prozradit, že s rybou něco je. Při jarní viremii se například kapři hromadí u břehů a trpí ztrátou reflexů.

Ryby často bývají také napadené cizopasníky, ty dokáží značně poškodit zdraví ryb. Někteří cizopasníci pak mohou být i přenosní na člověka. Nejznámější je řemenatka ptačí – Ligula intestinalis, dospívající ve střevech rybožravých ptáků například racků. Řemenatka patří mezi druh tasemnice. Její larvy cizopasí nejčastěji v tělní dutině cejnů velkých a plotic. Ryby jsou, díky ní, i na úživném revíru, nápadně vyhublé.

Nemoci ryb - ilustrační foto

Nemoci ryb – ilustrační foto

Kaprovité ryby, ale i jiné rody, bývají napadeny hlísticemi, které v dutině tělní cizopasí. Latinsky – Philometra abdominalis a Ph.ovata. Pod kůží skřelového víčka parazituje Ph. lusiana, v šupinatých pouzdrech kaprů Ph. rischta. Hlístice jsou až několik cm dlouhé, hadovitého těla. Nemoci způsobené hlísticemi se nazývají nematodózy.

Na těle ryb cizopasí také pijavice, motolice, kapřivec, červok, kožovec… masivní výskyt cizopasníků na těle ryb působí odpudivě a jsou-li cizopasníci přemnoženi, mohou způsobit hromadný úhyn ryb v celém revíru.

Někdy jsou ryby i zaplísněné, náchylné na plíseň jsou nejvíce v době tření. Tělo pak mají pokryto bílými vatovými povlaky. Puchýřnatost (Papillomatosis) ryb postihuje jak kaprovité ryby, tak sumce, štiky atd. Jde o virové onemocnění. Bílé až šedivé nádory jsou podobné zaplísnění ryb, jsou menší a vyskytují se na ploutvích, kolem úst ale i na skřelích. Puchýřnatost se vyskytuje i u úhořů, odborně se nazývá papilomatóza úhořů, šedavé ztluštění kůže nezasahuje svalovinu, úhoř vypadá však dost odpudivě.

Uhynulá štika ve vodě - na první pohled bez poškození.

Uhynulá štika ve vodě – na první pohled bez poškození.

Lososovité ryby také trpí nemocemi. I u nich jsou někdy změny patrné na těle ryb. Nejznámější je furunkulóza, projevující se rozsáhlými vředy v kůži a svalovině. Myxobolóza ve své chronické formě poznamená rybu deformací kostry a ztmavěním kůže.

Nemoci se vyskytují jak u pstruhů, lipanů, sivenů, tak také u hlavatek. Například virová hemoragická septikomie pstruhů duhových se projevuje zjevnými změnami u nemocné ryby. Má vyboulené oči, krváceniny ve svalovině, vodnatelnost. Všechny takto napadené ryby by se neměly konzumovat ani vracet zpět vodě, aby se nemoc nešířila dál!

Pusťte si video, jde o vnitřnosti pstruha a hádě, co se tam mrská …

Parazit ve vnitřnostech pstruha

Parazit ve vnitřnostech pstruha

Jak se zachovat, když chytíme nemocnou rybu?

Je třeba nemocnou rybu šetrně zabít a zakopat několik metrů od vody. Chytíme-li více nemocných ryb v revíru, je nutné toto nahlásit hospodáři nebo předsedovi MO ČRS. Včasným nasazením antibotik (nejznámější je asi Rupin ve formě granulí, který se sype do vody), můžeme zabránit šíření epidemie v celém revíru.

Pokud najdeme nějakého parazita v orgánech ryby při kuchání, většina je na lidi nepřenosná, ale je lepší na 15 hodin maso napadené ryby zmrazit, pak je můžeme tepelně zpracovat a konzumovat, nebo stačí rybu dobře tepelně upravit, maso ryby musí projít teplotou přes 100 °C nejméně po dobu 15 minut.

Text: dědek Wassermann – zdroje internet

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím