Rybářský rozcestník

Žahavci (Cnidaria)

Žahavci jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí, ovšem mají své zástupce i v říši sladkovodních živočichů. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Jejich tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů až třeba po 2 m.

Žahavci - ilustrační foto

Rozpoznávací znaky

Tělo polypů je většinou paprsčitě souměrné, prodloužené podél osy těla, tvaru paprskovitého nebo trubicového. Jeho spodní část je buď připevněná k substrátu, nebo, pokud žije v koloniích, k ostatním polypům, většinou na horní konci se nachází přijímací a zárověň vyvrhovací otvor, který je obklopený chapadly. Pro žahavce jsou pak tipické žahavé a lepivé buňky umístěné hlavně na jejich chapadlech, ty slouží k lovu dorbné kořisti.

Výskyt

Stojaté vody mořské i sladkovodní. Vyskytují se snad po celém světě.

Obecně

Existují dvě stádia žahavců, tzv. polypy a medůzy. Kmen žahavci má především své zástupce žijící se slané, mořské vodě, ale i ve sladké vodě se najde několik zásdtupců tohto rodu. Jmenujme si například u nás žijící nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) zbarvený do zelena díky simbiotickým zelkeným řasám. Živí se drobnými vodními živočichy např. buchankami a perloočkami. Není příliš náročný na kvalitu vody. Žije ve stojatých vodách v rybnících, jezírkách, říčních ramenech, přichycen na ponořených rostlinách.

Dalším zástupcem výše uvedeného rodu je nezmar podélník (Chlorohydra oligactis), ten má až nápadně dlouhá chpadla. Větší kusy tohoto nezmara napadají i rybí potěr. Větší ryby pak po doteku s ním zřetelně uskakují z dosahu. Tělo tohoto nezmara je světle hnědé. Ramena mohou být velmi tenká a dlouhá, dosahují i více než 25 mm délky, což je charakteristický znak tohoto druhu.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím