Rybářský rozcestník

Žahavci (Cnidaria)

Žahavci jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí, ovšem mají své zástupce i v říši sladkovodních živočichů. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Jejich tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů až třeba po 2 m.

Žahavci - ilustrační foto

Rozpoznávací znaky

Tělo polypů je většinou paprsčitě souměrné, prodloužené podél osy těla, tvaru paprskovitého nebo trubicového. Jeho spodní část je buď připevněná k substrátu, nebo, pokud žije v koloniích, k ostatním polypům, většinou na horní konci se nachází přijímací a zárověň vyvrhovací otvor, který je obklopený chapadly. Pro žahavce jsou pak tipické žahavé a lepivé buňky umístěné hlavně na jejich chapadlech, ty slouží k lovu dorbné kořisti.

Výskyt

Stojaté vody mořské i sladkovodní. Vyskytují se snad po celém světě.

Obecně

Existují dvě stádia žahavců, tzv. polypy a medůzy. Kmen žahavci má především své zástupce žijící se slané, mořské vodě, ale i ve sladké vodě se najde několik zásdtupců tohto rodu. Jmenujme si například u nás žijící nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) zbarvený do zelena díky simbiotickým zelkeným řasám. Živí se drobnými vodními živočichy např. buchankami a perloočkami. Není příliš náročný na kvalitu vody. Žije ve stojatých vodách v rybnících, jezírkách, říčních ramenech, přichycen na ponořených rostlinách.

Dalším zástupcem výše uvedeného rodu je nezmar podélník (Chlorohydra oligactis), ten má až nápadně dlouhá chpadla. Větší kusy tohoto nezmara napadají i rybí potěr. Větší ryby pak po doteku s ním zřetelně uskakují z dosahu. Tělo tohoto nezmara je světle hnědé. Ramena mohou být velmi tenká a dlouhá, dosahují i více než 25 mm délky, což je charakteristický znak tohoto druhu.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím