Rybářský rozcestník

Žahavci (Cnidaria)

Žahavci jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí, ovšem mají své zástupce i v říši sladkovodních živočichů. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Jejich tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů až třeba po 2 m.

Žahavci - ilustrační foto

Rozpoznávací znaky

Tělo polypů je většinou paprsčitě souměrné, prodloužené podél osy těla, tvaru paprskovitého nebo trubicového. Jeho spodní část je buď připevněná k substrátu, nebo, pokud žije v koloniích, k ostatním polypům, většinou na horní konci se nachází přijímací a zárověň vyvrhovací otvor, který je obklopený chapadly. Pro žahavce jsou pak tipické žahavé a lepivé buňky umístěné hlavně na jejich chapadlech, ty slouží k lovu dorbné kořisti.

Výskyt

Stojaté vody mořské i sladkovodní. Vyskytují se snad po celém světě.

Obecně

Existují dvě stádia žahavců, tzv. polypy a medůzy. Kmen žahavci má především své zástupce žijící se slané, mořské vodě, ale i ve sladké vodě se najde několik zásdtupců tohto rodu. Jmenujme si například u nás žijící nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) zbarvený do zelena díky simbiotickým zelkeným řasám. Živí se drobnými vodními živočichy např. buchankami a perloočkami. Není příliš náročný na kvalitu vody. Žije ve stojatých vodách v rybnících, jezírkách, říčních ramenech, přichycen na ponořených rostlinách.

Dalším zástupcem výše uvedeného rodu je nezmar podélník (Chlorohydra oligactis), ten má až nápadně dlouhá chpadla. Větší kusy tohoto nezmara napadají i rybí potěr. Větší ryby pak po doteku s ním zřetelně uskakují z dosahu. Tělo tohoto nezmara je světle hnědé. Ramena mohou být velmi tenká a dlouhá, dosahují i více než 25 mm délky, což je charakteristický znak tohoto druhu.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím