Bentos se nazývá skupina živočichů, která žije na dně řek, jezer, potoků nebo jde o živočichy ukrývající se ve vodní vegetaci. Patří sem například vodní plži, mlži, raci, ale také žahavci, houba říční a rybniční, nezmaři …
Beruška vodní je hojně rozšířený sladkovodní korýš stojatých i mírně tekoucích vod. Živí se detritem a rostlinnými zbytky, převážně spadaným listím. Její zadečkové články splývají v pleotelson. Dýchá pomocí žaberních nožek na zadečku. Je všežravá.
Blešivci se vyskytují ve velkém množství v čistých a chladných potocích pod kameny a kusy potopeného dřeva. Patří do řádu různonožců (Amphipoda), kteří mají ze stran zploštělé tělo. Patří do jídelníčku hlavně lososovitých ryb.
Bochnatka americká je druh mechovky z rodu bochnatky, která žije ve sladké čisté vodě. Jednotliví živočichové vytvářejí obrovské kolonie vypadající jako slizké gelové koule, které mohou dorůstat přibližně velikosti až fotbalového míče a vážit až několik kilogramů!
Chrostíci je řád křídlatého hmyzu s proměnou dokonalou. Dospělci žijí v blízkosti čistých vod. Mohou sloužit jako indikátory její čistoty. Vajíčka kladou do vody nebo její těsné blízkosti. Larvy jsou vodní a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu, který je charakteristický pro ten či onen druh. Materiálem na stavbu jejich „domečků“ může být třeba písek, větvičky, jehličí, ale i schránky jiných živočichů.
Desetinožci (Decapoda) je řád vyšších korýšů, který zahrnuje mnohé z nejznámějších skupin rakovců či korýšů vůbec. Patří sem jak raci, tak poustevníčci, krabi, krevety, langusty… Je známo asi 14 000 druhů žijících zejména ve vodním prostředí, ale vzácněji i na souši.
Tento dvoukřídlí řád je opravdu početný. Lidově jim říkáme mouchy a komáři. Typickým znakem tohoto řádu je to, že mají pouze jeden pár blanitých křídel. Druhý pár zakrněl v paličkovité útvary zvané halterae a slouží k vyvažování.
Houbovci jsou zástupci bentosu, kteří vytvářejí povlaky nebo keřovité trsy nepravidelného tvaru na různých, ve vodě ponořených předmětech. Jsou to mikrofágové filtrující ve vodě vznášející se organické částice.
Jepice jsou okřídlená skupina hmyzu, jejíž původ je řazen až do prvohor. Tento jemný hmyz dorůstá do délky až 6 cm. Mají většinou dva páry blanitých křídel. Vyvíjí se v larválním stádiu a to i několik let. Pak se často hromadně líhnou a shlukují se do velkých rojů. Některé jepice žijí jen několik hodin, jiné jen pár dnů. Odtud asi vznikl pojem „jepičí život“.
Maloštětinatci mají dlouhé válcovité tělo s nepočetnými štětinami na tělních článcích, které jim usnadňují se pohybovat. Obdivuhodná je pak jejich velká regenerační schopnost. Patří sem žižalice pestrá, nítěnky, žížaly obojživelné … V Česku žije asi 70 druhů maloštětinatců, z nichž velká část tvoří významnou složku rybí potravy.
Mlži jsou vodní živočichové žijící uzavření ve dvou miskovitých lasturách, ty jsou spojené zámky, vazy a silnými svaly. Mají dolní a horní otvory, jeden slouží pro přijímání potravy a druhý k vylučování. Živí se filtrací vody, z které pojídají drobné organické částice a baktérie. Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim jak obyvatelé moří, tak tvorové žijící ve sladkovodním prostředí.