Rybářský rozcestník

Montáž na kapry do zarostlé vody s korkovým plovákem

Montáž vhodná na chytání kaprů v zarostlých vodách, kdy rostliny ještě nedosahují hladiny, nebo dosahují, ale my našli kousek místa, kde chybí. Díky přídavnému plováku se kmenová šňůra nemotá do rostlin, větší část je tažená nad hladinou a záběr je tak čistý, lehce poznatelný.

Můžeme použít dva typy plováků. Buď plováky průběžné, protažené středem svého těla, nebo typu „anglický splávek„, tedy s očkem na spodní části plovákum který se uvazuje stejně, jako klasický anglický splávek. Samizřejmně lze si vhodný plovák koupit, nebo si ho vyrobit ze dvou korkových zátek od vína.

Oba typy plováků ….

Níže si ukážeme obě varianty navázání koncové montáže na kapry. Musíme si uvědomit, že jde o lov ve travách, tedy při každém stažení si ke břehu dotáhneme také chuchvalec trávy. Proto všude tam, kde je to možné, je lepší provádět jak nastražení, tak přehození montáže pomocí loďky. Zdolávání ryby z lodi by pak mělo být samozřejmostí i když jsou revíry, kde zastaralý rybářský řád ani toto nepovoluje!

Obecně montáže do trav volíme raději více předimenzované, například odhozovku klidně s nosností na 50 kg. Také kmenová šňůra by měla být silnější, raději neprůtažná pletenka pro lepší rozpoznání záběrů. Montáž by měla být co nejjednodušší, s menším háčkem, prostě se snažíme té trávy ke břehu nebo i na loďku vytáhnout co nejméně! 🙂

Montáž do trav – plovák typu „angličák

  1. pletenka o průměru 0,14-18 mm, při cíleném lovu velkých kaprů i silnější, na posledních 15 metrů odhozová šňůra o nosnosti klidně až 50 kg, ovšem průměr 0,28-0,35 mm většinou postačí
  2. (korkový) plovák tipu „angličák„, nastavujeme u něj stoper tak, aby se plovák pohyboval ideálně několik centimetrů nad rostlinami, tedy pokud to jde, necháváme ho pod vodou, tlumíme tak nárazy způsobené větrem či vlnami
  3. Co nejmenší olůvko či jiné závaží, uvázané tzv. na tvrdo, nebo průběžné, ale jen s krátkým krokem, případně odpadávající kámen, ten může být větší
  4. Samotná koncová montáž s háčkem a nástrahou (háčky volíme menší, např. číslo 6)

Montáž do trav – plovák protažený středem

  1. pletenka o průměru 0,14-18 mm, při cíleném lovu velkých kaprů i silnější, na posledních 15 metrů odhozová šňůra o nosnosti klidně až 50 kg, ovšem průměr 0,28-0,35 mm většinou postačí
  2. (korkový) plovák, kterým prochází středem šňůra, nastavujeme u něj opět stoper tak, aby se plovák pohyboval ideálně několik centimetrů nad rostlinami, tedy pokud to jde, necháváme ho pod vodou, tlumíme tak nárazy způsobené větrem či vlnami
  3. Co nejmenší olůvko či jiné závaží, uvázané tzv. na tvrdo, nebo průběžné, ale jen s krátkým krokem, případně odpadávající kámen, ten může být větší
  4. Samotná koncová montáž s háčkem a nástrahou (háčky volíme menší, např. číslo 6)

Důležitá je poloha prutu, který necháváme trčet k nebi a to i na stojatých vodách! Snažíme se co nejdelší konec šňůry táhnout mimo trávu. Právě k tomu nám pomáhá přídavný plovák a postavení prutu.

Stručný postup uvázání:

Na konec kmenové šňůry ukončené odhazovou šňůrou navlékneme stoper, pak plovák a další stoper. Navlékneme přímo olůvko, nebo nástavec na olůvko, vše ukončíme obratlíkem, nebo obratlíkem s karabinou, jak kdo je zvyklý. Koncovou montáž s háčkem a nástrahou pak připneme na obratlík s karabinkou, nebo uvážeme přímo přes oko obratlíku. Olovo vážeme tzv. na tvrdo, nebo průběžné, ale jen s krátkých chodem. Ideální je využít gumičky a odhozového kamene, ovšem pak se montáž nedá nahodit a musí se zavést lodí, což na všech revírech bohužel nejde.

Pomocí stoperů nastavujeme výšku, v jaké se bude pohybovat plovák. Měl by být pod hladinou alespoň 10 až 15 cm. Ovšem někdy to nejde, pak záleží na typu revíru a hlavně počasí. Za opravdu silného větru je tato montáž téměř nepoužitelná. Znovu připomínám, že je lepší je montáž s plováky nastražit pomocí lodě a hlavně ryby zdolávat opět z lodí všude tam, kde je to povolené. Tahat ryby zarostlou trávou je náročné jak pro rybáře, tak jeho náčiní, především však pro samotné ryby, ke kterým to není ale vůbec šetrné!

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím