Montáž na kapry do zarostlé vody s korkovým plovákem

Můžeme použít dva typy plováků. Buď plováky průběžné, protažené středem svého těla, nebo typu „anglický splávek„, tedy s očkem na spodní části plovákum který se uvazuje stejně, jako klasický anglický splávek. Samizřejmně lze si vhodný plovák koupit, nebo si ho vyrobit ze dvou korkových zátek od vína.

Níže si ukážeme obě varianty navázání koncové montáže na kapry. Musíme si uvědomit, že jde o lov ve travách, tedy při každém stažení si ke břehu dotáhneme také chuchvalec trávy. Proto všude tam, kde je to možné, je lepší provádět jak nastražení, tak přehození montáže pomocí loďky. Zdolávání ryby z lodi by pak mělo být samozřejmostí i když jsou revíry, kde zastaralý rybářský řád ani toto nepovoluje!

Obecně montáže do trav volíme raději více předimenzované, například odhozovku klidně s nosností na 50 kg. Také kmenová šňůra by měla být silnější, raději neprůtažná pletenka pro lepší rozpoznání záběrů. Montáž by měla být co nejjednodušší, s menším háčkem, prostě se snažíme té trávy ke břehu nebo i na loďku vytáhnout co nejméně! 🙂

Montáž do trav – plovák typu „angličák„

1. pletenka o průměru 0,14-18 mm, při cíleném lovu velkých kaprů i silnější, na posledních 15 metrů odhozová šňůra o nosnosti klidně až 50 kg, ovšem průměr 0,28-0,35 mm většinou postačí
2. (korkový) plovák tipu „angličák„, nastavujeme u něj stoper tak, aby se plovák pohyboval ideálně několik centimetrů nad rostlinami, tedy pokud to jde, necháváme ho pod vodou, tlumíme tak nárazy způsobené větrem či vlnami
3. Co nejmenší olůvko či jiné závaží, uvázané tzv. na tvrdo, nebo průběžné, ale jen s krátkým krokem, případně odpadávající kámen, ten může být větší
4. Samotná koncová montáž s háčkem a nástrahou (háčky volíme menší, např. číslo 6)

Montáž do trav – plovák protažený středem

1. pletenka o průměru 0,14-18 mm, při cíleném lovu velkých kaprů i silnější, na posledních 15 metrů odhozová šňůra o nosnosti klidně až 50 kg, ovšem průměr 0,28-0,35 mm většinou postačí
2. (korkový) plovák, kterým prochází středem šňůra, nastavujeme u něj opět stoper tak, aby se plovák pohyboval ideálně několik centimetrů nad rostlinami, tedy pokud to jde, necháváme ho pod vodou, tlumíme tak nárazy způsobené větrem či vlnami
3. Co nejmenší olůvko či jiné závaží, uvázané tzv. na tvrdo, nebo průběžné, ale jen s krátkým krokem, případně odpadávající kámen, ten může být větší
4. Samotná koncová montáž s háčkem a nástrahou (háčky volíme menší, např. číslo 6)

Důležitá je poloha prutu, který necháváme trčet k nebi a to i na stojatých vodách! Snažíme se co nejdelší konec šňůry táhnout mimo trávu. Právě k tomu nám pomáhá přídavný plovák a postavení prutu.

Stručný postup uvázání:

Na konec kmenové šňůry ukončené odhazovou šňůrou navlékneme stoper, pak plovák a další stoper. Navlékneme přímo olůvko, nebo nástavec na olůvko, vše ukončíme obratlíkem, nebo obratlíkem s karabinou, jak kdo je zvyklý. Koncovou montáž s háčkem a nástrahou pak připneme na obratlík s karabinkou, nebo uvážeme přímo přes oko obratlíku. Olovo vážeme tzv. na tvrdo, nebo průběžné, ale jen s krátkých chodem. Ideální je využít gumičky a odhozového kamene, ovšem pak se montáž nedá nahodit a musí se zavést lodí, což na všech revírech bohužel nejde.

Pomocí stoperů nastavujeme výšku, v jaké se bude pohybovat plovák. Měl by být pod hladinou alespoň 10 až 15 cm. Ovšem někdy to nejde, pak záleží na typu revíru a hlavně počasí. Za opravdu silného větru je tato montáž téměř nepoužitelná. Znovu připomínám, že je lepší je montáž s plováky nastražit pomocí lodě a hlavně ryby zdolávat opět z lodí všude tam, kde je to povolené. Tahat ryby zarostlou trávou je náročné jak pro rybáře, tak jeho náčiní, především však pro samotné ryby, ke kterým to není ale vůbec šetrné!