Rybářský rozcestník

Vrbina penízková

Původní druh naši flory. Má ráda vlhká, stinná stanoviště s půdou kyselou i vápnitou, bohatou na dusík a humus.

Vrbina penízková

Název latinsky

Lysimachia nummularia

Rozpoznávací znaky

Čtyřhranná lodyha, lysá, plazivá do délky až 50 cm na uzlinách kořenující. Listy vstřícné, široce vejčité až okrouhlé, krátce řapíkaté, červeně tečkované. Květy sytě žluté na krátké stopce s pětičetnou korunou. Plodem jsou kulovité tobolky. Kvete v květnu až červenci.

Výskyt

Původní druh naši flory, má ráda vlhká, stinná stanoviště s půdou kyselou i vápnitou, bohatou na dusík a humus. Osídluje močály, bažiny, mokřady, lužní lesy, břehy vodních toků a nádrží, rybníků atd. může vyrůstat i pod vodou.

Obecně

Vlhkomilná, vytrvalá, plazivá bylina, čeleď prvosenkovité, vyrůstající do výšky kolem 10 cm, tvořící často souvislé porosty. Vrbina se osvědčila jako okrasná rostlina i akvaristům, může vyrůstat i pod vodou.

Vrbina penízková - detail

Vrbina penízková – detail

Je to léčivka dodnes používaná. Lékovou formou pro vnitřní užití je nálev pro zevní jako odvar, zevní použití například proti hemeroidům jako sedací koupel, kloktadlo krční záněty afty. Prostředek proti průjmům, tlumí nadměrnou menstruaci, revmatické bolesti, plicní choroby, bércové vředy atd.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím