Rybářský rozcestník

Ploštěnky (Turbellaria)

Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně pak mohou vést parazitický způsob života.

Ploštěnky (Turbellaria)

Rozpoznávací znaky

Mají ploché tělo bez článků, "červovité", z vrchu i ze zdola zploštělé. Jsou velké od 10 mm do několika cm. Pokožku mají tvořenou jednou vrstvou buněk. Pohyb zajišťují svalové buňky umístěné pod povrchem pokožky. Dýchají celým povrchem těla. Smyslové orgány mají umístěné na přední straně těla, jedná se o hmatové výběžky a jednoduché jamkové oči.

Výskyt

Ploštěnky žijí hojně pod kameny v potocích a čistých proudných řekách, některé naopak ve stojatých vodách a bažinách.

Obecně

Ploštěnky jsou hermafroditi, vytváří kokon vajíček. Nepohlavně se rozmnožují příčným dělením, i u ploštěnek, které se dělením nerozmnožují jednotlivé části po násilném rozdělení dorostou. U mořských ploštěnek je vývoj nepřímý, u sladkovodních přímý.

Ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), tato ploštěnka jžije poměrně hojně pod kameny v potocích a čistých řekách. Další ploštěnka se jmenuje ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ta žije vzácněji ve stojatých i proudících vodách, také v bažinách, není tak  náročná na čistotu vody, je mléčně zbarvená, proto také ten její název. Dalšími zástupci této třídy jsou například ploštěnka černá (Polycelis nigra) a ploštěnka horská (Crenobia alpina), ta ke svému žití vyžaduje čistou proudnou vodu.

Všechny naše ploštěnky jsou dravci živící se drobnými vodními živočichy.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím