Rybářský rozcestník

Vydra říční (Lutra lutra)

Vydra říční je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Je skvěle přizpůsobena k životu ve vodě, mezi prsty má blány a dlouhý svalnatý ocas používá jako kormidlo. V mládí se dá dobře ochočit.

Vydra říční - Lutra lutra
VydryVydrariver-otter-vydra-ricni2clawed-otter-vydra9otters-vydry7otters-vydry6otters-vydry5otters-vydry8

Název latinsky

Lutra lutra

Rozpoznávací znaky

Vydra říční má protáhlé, válcovité tělo se svalnatým ocasem zesíleným u kořene, který ve vodě používá jako kormidlo. Nohy má krátké, s prsty opatřenými blánami. Ušní boltce se jí ukrývají v srsti, nosní a ušní otvory pod vodou uzavírá zvláštní záhyb kůže. Srst má kvalitní, s jemnou a hustou podsadou. Vydry jsou zbarvené hnědě, až kávově-hnědě, poze pod krme a spodní část těla mají světlejší. Samice mají 2-3 páry mléčných bradavek.

Výskyt

V Česku žije především v horských a podhorských pásmech na vhodných tocích a nádržích. Ve světě ji najdeme téměř po celé Evropě, také obývá značnou část Asie, přední i Zadní Indii a některé ostrovy, jako Sumatru, Tchaj-wan, či Japonsko.

Obecně

Vydru najdeme v horských a podhorských oblastech u tekoucích, ale i stojatých vod. Skvěle se potápí a plave, ale díky krátkým nohám je na suchu paradoxně pomalejší, jak ve vodě. Pod vdou vydrží až 4 minuty. Dokáže plavat rychlostí až 12 km v hodině a to více jak 400 metrů! Doupě si buduje v těsné blízkosti vody, většinou ve strmých březích či pod kořeny stromů, ale s vchodem vždy pod hladinou. Dočasné se může schovávat i ve skalních rozsedlinách, v opuštěných norách jezevců, lišek apod.

Hlavní, co vydra loví, jsou ryby, je šikovný lovec. Dále nepohrdne ve svém jídelníčku menší hlodavce, žáby, raky, hmyz a pokud se jí podaří ulovit, i drobnými ptáky. Denně dokáže pozřít až 1 kg masa. Samci loví v terotoriu kolem břehů dlouhém až 30 km, samice mají teritorium většinou až o plovinu kratší. Pokud žije u jezer, nebo velkých rybníků, dokáží samci lovit v oblasti až 50 km2! V noci není problém, aby vydra urazila vzdálenost až 10 km od své nory.

Vydra - vodní savci

Vydra říční

Brzy z jara na sebe vydra upozorňuje hlasitým a ostrým hvizdem, jdále kolem vody můžeme narazit na její trus, který používá na vyznačené svéh teritoria. Samice je vzorná máma, žije velkou část roku ve společnosti mláďat, o jejichž výchovu se však zpočátku stará i samec, kterého to ale brzy pestane bavit, od rodiny se odstěhuje a žije sám, dokud nenastane další doba páření. To obvykle probíhá od února do léta. Samice je pak březí 2 měsíce, někdy o něco málo déle. Nejčastější se vydrám rodí 2 až 3 mláďat, někdy i více. Rodí se slepá, vidět začínají zhruba po 1 měsíci. Do vody se dostávají poprvé až po 3 měsících, pohlavně pak ospívají až za 2 (3) roky. V zajetí vydra žije až 15 let, ve volné přírodě často podstatně méně.

Vydry - vodní obratlovci - ilustrační foto

Vydry – vodní obratlovci – ilustrační foto

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím