Rybářský rozcestník

Vydra říční (Lutra lutra)

Vydra říční je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Je skvěle přizpůsobena k životu ve vodě, mezi prsty má blány a dlouhý svalnatý ocas používá jako kormidlo. V mládí se dá dobře ochočit.

VydryVydrariver-otter-vydra-ricni2clawed-otter-vydra9otters-vydry7otters-vydry6otters-vydry5otters-vydry8

Název latinsky

Lutra lutra

Rozpoznávací znaky

Vydra říční má protáhlé, válcovité tělo se svalnatým ocasem zesíleným u kořene, který ve vodě používá jako kormidlo. Nohy má krátké, s prsty opatřenými blánami. Ušní boltce se jí ukrývají v srsti, nosní a ušní otvory pod vodou uzavírá zvláštní záhyb kůže. Srst má kvalitní, s jemnou a hustou podsadou. Vydry jsou zbarvené hnědě, až kávově-hnědě, pouze pod krkem a spodní část těla mají světlejší chlupy. Samice mají 2-3 páry mléčných bradavek.

Výskyt

V Česku žije především v horských a podhorských pásmech na vhodných tocích a nádržích. Ve světě ji najdeme téměř po celé Evropě, také obývá značnou část Asie, přední i Zadní Indii a některé ostrovy, jako Sumatru, Tchaj-wan, či Japonsko.

Obecně

Vydru najdeme v horských a podhorských oblastech u tekoucích, ale i stojatých vod. Skvěle se potápí a plave, ale díky krátkým nohám je na suchu paradoxně pomalejší, jak ve vodě. Pod vodou vydrží až 4 minuty. Dokáže plavat rychlostí až 12 km v hodině a to více jak 400 metrů! Doupě si buduje v těsné blízkosti vody, většinou ve strmých březích či pod kořeny stromů, ale s vchodem vždy pod hladinou. Dočasné se může schovávat i ve skalních rozsedlinách, v opuštěných norách jezevců, lišek apod.

Hlavní, co vydra loví, jsou ryby, je šikovný lovec. Dále nepohrdne ve svém jídelníčku menší hlodavce, žáby, raky, hmyz a pokud se jí podaří ulovit, i drobnými ptáky. Denně dokáže pozřít až 1 kg masa. Samci loví v teritoriu kolem břehů dlouhém až 30 km, samice mají teritorium většinou až o polovinu kratší. Pokud žije u jezer, nebo velkých rybníků, dokáží samci lovit v oblasti až 50 km2! V noci není problém, aby vydra urazila vzdálenost až 10 km od své nory.

Vydra - vodní savci

Vydra říční

Brzy z jara na sebe vydra upozorňuje hlasitým a ostrým hvizdem, dále kolem vody můžeme narazit na její trus, který používá na vyznačené svého teritoria. Samice je vzorná máma, žije velkou část roku ve společnosti mláďat, o jejichž výchovu se však zpočátku stará i samec, kterého to ale brzy přestane bavit, od rodiny se odstěhuje a žije sám, dokud nenastane další doba páření. To obvykle probíhá od února do léta. Samice je pak březí 2 měsíce, někdy o něco málo déle.

Vydry - vodní obratlovci - ilustrační foto

Vydry – vodní obratlovci – ilustrační foto

Nejčastější se vydrám rodí 2 až 3 mláďat, někdy i více. Rodí se slepá, vidět začínají zhruba po 1 měsíci. Do vody se dostávají poprvé až po 3 měsících, pohlavně pak dospívají až za 2 (3) roky. V zajetí vydra žije až 15 let, ve volné přírodě často podstatně méně.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím