Rybářský rozcestník

Ondatra pyžmová (Ondatra zibethicus)

Ondatra pižmová je savec z čeledi myšovitých a z podčeledi hrabošovitých. Do Evropy byl zavlečen ze Severní Ameriky. Jedná se o vodního savce, který obývá řeky, jezera i rybníky na celém území České republiky, chybí jen na horách.

Muskrat

Název latinsky

Ondatra zibethicus

Jiný název

bobřík pižmový, pižmovka, dlakoš

Rozpoznávací znaky

Ondatra pyžmová je u nás největší hraboš. Kožíšek má z vrchu kaštanově hnědý až šedohnědý, břicho má světlejší, spíše žlutohnědé až šedohnědé. Nepřehlédnutelný je na ondatře její ocas, který má ze stran nápadně zploštělý, je lysý, pokrytý drobnými šupinkami, většinou je jen o kousek kratší, než její tělo, které bývá dlouhé maximálně 40 cm. Při plavání plní částečně funkci kormidla. Pohyb ve vodě ondatře usnadňují také tuhé brvy na zadních chodidlech, blány mezi prsty však nemá. Samci mají u řitního otvoru velké pachové žlázy, samice zase mají, na rozdíl od samců, 5 párů mléčných bradavek.

Výskyt

Na začátku minulého století byla ondatra pižmová uměle vypuštěna do volné přírody. Zakrátko se rozšířila po celých Čechách. Dnes žije na celém našem území, mimo nejvyšší hory. Jinak se vyskytuje téměř v celé Evropě.

Obecně

Ondatra pyžmová je náš nepůvodní druh. Byla uměle vysazená v minulém století. Poměrně rychle se aklimatizovala a dnes žije téměř na celém našem území. Najdeme ji u stojatých a pomalu tekoucích vod, především v nížinách a středních polohách.  Vede převážně noční způsob života. Žije obvykle v párech obývajících až 10 m dlouhé nory s hnízdní dutinou a úkrytovými, větracími a útěkovými chodbami, z nichž alespoň jeden východ směřuje pod vodní hladinu. Také si staví vyústění z trávy a kořenů přímo na vodě. Jsou to kupky dosahují v průměru až 1 m a uvnitř mají jednu či více hnízdních dutin, vystlaných suchým materiálem.

Žere hlavně rostlinnou potravu, jako rákos či orobinec. Občas si jídelníček doplňuje vodními živočichy, například škeblemi. Její teritorium bývá velké až několik tisíc m2, v délce pobřeží dlouhém až 10 km.

Rozmnožování probíhá nejdříve v dubnu, ale několikrát do roka. Samice je březí zhruba 1 měsíc.  Několikrát do roka přivede na svět v průměru 5 až 6 mláďat, ale i více. O potomstvo se stará samice, mláďata jsou slepá asi 10 dnů, o tři týdny později již dokonale plavou a o pár dní později se osamostatňují. Ondatra se dožívá až 10 let, většina jedinců však hyne nebo je ulovena do stáří 3 let. Kromě člověka nemá moc přirozených nepřátel. Ulovit ji může například hranostaj, liška, nebo tchoř.

Nejčtenější články

První chytání, aneb, co musí udělat rybář, než začne chytat

Máme platné rybářské dokumenty, doma jsme si udělali přípravu a vše potřebně nachystali k vodě, včetně svačiny a pití a právě jsme dorazili k vodě … co vše předchází chytání? Hodíme hned silon s návnadou do vody a začneme? Rozhodně ne!

Kačení máma, opeřený Rambo a Terminátor v jednom

O letošní letní výpravě na Sumce se s námi u vody skamarádila kačení rodinka, máma a její čtyři mladé. My je krmili, oni nás obšťastňovali svojí přítomností. Běda jiným kačenám, které nás chtěli také navštívit. Ty naše kačení máma hnala tak urputně, že z ní šel až strach.

Potlačení pachové stopy na nástrahách i návazcích

Některé ryby mají opravdu dobře vyvinutý čich. V zásadě se ryby dělí do dvou skupin, jedny mají vysoce vyvinutý čich, ale za to horší zrak a druhé mají výborný zrak, ale horší čich. A právě ty druhy, co dobře vnímají různé pachy, můžeme přelstít drobnou vychytávkou.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím