Rybářský rozcestník

Ondatra pyžmová (Ondatra zibethicus)

Ondatra pižmová je savec z čeledi myšovitých a z podčeledi hrabošovitých. Do Evropy byl zavlečen ze Severní Ameriky. Jedná se o vodního savce, který obývá řeky, jezera i rybníky na celém území České republiky, chybí jen na horách.

Ondatra pyžmová (Ondatra zibethicus)
Muskrat

Název latinsky

Ondatra zibethicus

Jiný název

bobřík pižmový, pižmovka, dlakoš

Rozpoznávací znaky

Ondatra pyžmová je u nás největší hraboš. Kožíšek má z vrchu kaštanově hnědý až šedohnědý, břicho má světlejší, spíše žlutohnědé až šedohnědé. Nepřéhlednutelný je na ondatře její ocas, který má ze stran nápadně zploštělý, je lysý, pokrytý drobnými šupinkami, většinou je jen o kousek kratší, než její tělo, které bývá dlouhé maximálně 40 cm. Při plavání plní částečně funkci kormidla. Pohyb ve vodě ondatře usnadňují také tuhé brvy na zadních chodidlech, blány mezi prsty však nemá. Samci mají u řitního otvoru velké pachové žlázy, samice zase mají, narozdíl od samců, 5 párů mléčných bradavek.

Výskyt

Na začátku minulého století byla ondatra pižmová umělě vypuštna do volné přírody. Zakrátko se rozšířila po celých Čechách. Dnes žije na celém našem území, mimo nejvyšší hory. Jinak se vyskytuje téměř v celé Evropě.

Obecně

Ondatra pyžmová je náš nepůvodní druh. Byla uměle vysazená v minulém století. Poměrně rychle se aklimatizovala a dnes žije téměř na celém našem území. Najdeme ji u stojatých a pomalu tekoucích vod, především v nížinách a středních polohách.  Vede převážně noční způsob života. Žije obvykle v párech obývajících až 10 m dlouhé nory s hnízdní dutinou a úkrytovými, větracími a útěkovými chodbami, z nichž alespoň jeden východ směřuje pod vodní hladinu. Také si staví vyústění z trávy a kořenů přímo na vodě. Jsou to kupky dosahují v průměru až 1 m a uvnitř mají jednu či více hnízdních dutin, vystlaných suchým materiálem.

Žere hlavně rostlinnou potravu, jako rákos či orobinec. Občas si jídelníček doplňuje vodními živočichy, například škeblemi. Její teritorium bývá velké až několik tisíc m2, v délce pobřeží dlouhém až 10 km.

Rozmnožování probíhá nejdříve v dubnu, ale několikrát do roka. Samice je březí zhruba 1 měsíc.  Několikrát do roka přivede na svět v průměru 5 až 6 mláďat, ale i více. O potomstvo se stará samice, mláďata jsou slepá asi 10 dnů, o tři týdny později již dokonale plavou a o pár dní později se osamostatňují. Ondatra se dožívá až 10 let, většina jedinců však hyne nebo je ulovena do stáří 3 let. Kromě člověka nemá moc přirozených nepřátel. Ulovit ji může například hranostaj, liška, nebo tchoř.

Nejčtenější články

Cílený lov tolstolobiků

Mnoho rybářů si myslí, že se tolstolobici nedají chytat klasicky na háček. Ale pozor, je to omyl! V tomto článku si povíme o dvou způsobech, jak jít štěstí naproti a cíleně lovit tolstolobiky. A nepůjde o rady, jak je nezákonně podsekávat! Dají se totiž přechytračit a ulovit i legální cestou. A jak? Pomůže nám montáž do vodního sloupce, či montáž s kaprovým krmítkem a kačenkou, vzlínavé krmení, nebo naopak krmení, co se pomalu vznáší ke dnu a zakrmovací mrak. Máme tu pro vás dvě varianty a montáže, na které lze přemluvit i jinak netečné tolstolobiky.

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

Klokánek Carp Cup 2018

Závod pořádá spolek Rybáři dětem zastoupený panem Michalem Melagou. Závodu se zúčastní třicet týmů z Českého rybářského svazu, přičemž každý závodník bude mít platný rybářský lístek a povolenku k lovu ryb. Lov bude probíhat dle platného rybářského řádu ČRS a každá ulovená ryba bude po zdokumentování s největší šetrností vrácena zpět vodě. Místo konání závodu: Labe – revír 411050 (od kanálu do Proboštských jezer po Boreckou tůň).

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím