Rybářský rozcestník

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)

Tento hraboš vyžaduje hustý porost vlhkomilných rostlin, takže optimální podmínky k životu nalézá na podmáčených neobdělávaných loukách, rašeliništích, bažinách a jiných mokřadech, na vlhkých lesních pasekách i na březích stojatých a tekoucích vod.

HrabošHraboš

Název latinsky

Microtus agrestis

Rozpoznávací znaky

Od hraboše polního se hraboš mokřadní liší především nepatrně větší velikostí, ale i místem, kde se vyskytuje. Hřbetní stranu těla má obvykle tmavší, rezavě až skořicově hnědou, někdy i s příměsí černých chlupů, a světlejší břicho šedavé nebo se žlutým nádechem. Ocas je dlouhý asi jako jeho 1/3 délky. Je zřetelně dvoubarevný, naspodu téměř bílý. Nejspolehlivějším znakem hraboše mokřadního je délka jeho zadních tlapek a zbarvení chodidel, obvykle měří nad 18 mm a jsou zespodu tmavě pigmentovaná. Samci se navíc v době rozmnožování vyznačují charakteristickým zápachem.

Výskyt

Ve světě žije téměř na celém území Evropy, v jejich chladnějších oblastech. V Česku je místy zcela běžný v horských a podhorských oblastech, chybí v nížinách.

Obecně

Hraboš mokřadní se v podstatě nijak neliší způsobem života od jiných hrabošů. Pojídá různé traviny, jejichž rozkousána zbytky mnohdy prozradí jeho přítomnost na stanovišti. Staví si nadzemní hnízda, v letním období k odchovu mláďat v zimě pak na přežití pod sněhem. Hnízda mají kulovitý tvar o průměru asi 20 cm a jsou spletena z rozkousaných suchých stébel a listů trav. Jejich teritorium se většinou rozkládá do 800 m2 kolem hnízda.

Hraboš mokřaadní (Microtus agrestis) - druhé foto

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis) – druhé foto

Samice rodí po 20-22 dnech březosti v průměru 4-5 mláďat, která váží při narození necelé 3 g. Rodí se slepá, vidět začínají kolem 9 dnu. První generace mladých se objevuje na povrchu počátkem května, poslední vrhy přicházejí na svět v říjnu. V přírodě se dožívá maximálně 1,5 roku života, ovšem často žije poměrně kratší dobu.

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím