Rybářský rozcestník

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)

Tento hraboš vyžaduje hustý porost vlhkomilných rostlin, takže optimální podmínky k životu nalézá na podmáčených neobdělávaných loukách, rašeliništích, bažinách a jiných mokřadech, na vlhkých lesních pasekách i na březích stojatých a tekoucích vod.

HrabošHraboš

Název latinsky

Microtus agrestis

Rozpoznávací znaky

Od hraboše polního se hraboš mokřadní liší především nepatrně větší velikostí, ale i místem, kde se vyskytuje. Hřbetní stranu těla má obvykle tmavší, rezavě až skořicově hnědou, někdy i s příměsí černých chlupů, a světlejší břicho šedavé nebo se žlutým nádechem. Ocas je dlouhý asi jako jeho 1/3 délky. Je zřetelně dvoubarevný, naspodu téměř bílý. Nejspolehlivějším znakem hraboše mokřadního je délka jeho zadních tlapek a zbarvení chodidel, obvykle měří nad 18 mm a jsou zespodu tmavě pigmentovaná. Samci se navíc v době rozmnožování vyznačují charakteristickým zápachem.

Výskyt

Ve světě žije téměř na celém území Evropy, v jejich chladnějších oblastech. V Česku je místy zcela běžný v horských a podhorských oblastech, chybí v nížinách.

Obecně

Hraboš mokřadní se v podstatě nijak neliší způsobem života od jiných hrabošů. Pojídá různé traviny, jejichž rozkousána zbytky mnohdy prozradí jeho přítomnost na stanovišti. Staví si nadzemní hnízda, v letním období k odchovu mláďat v zimě pak na přežití pod sněhem. Hnízda mají kulovitý tvar o průměru asi 20 cm a jsou spletena z rozkousaných suchých stébel a listů trav. Jejich teritorium se většinou rozkládá do 800 m2 kolem hnízda.

Hraboš mokřaadní (Microtus agrestis) - druhé foto

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis) – druhé foto

Samice rodí po 20-22 dnech březosti v průměru 4-5 mláďat, která váží při narození necelé 3 g. Rodí se slepá, vidět začínají kolem 9 dnu. První generace mladých se objevuje na povrchu počátkem května, poslední vrhy přicházejí na svět v říjnu. V přírodě se dožívá maximálně 1,5 roku života, ovšem často žije poměrně kratší dobu.

Nejčtenější články

Jak jednoduše opláchnout nafukovací člun

Kdo vozí k vodě nafukovací čluny, moc dobře ví, jak moc po vytažení z vody jsou špinavé, zvláště, pokud je rybář u vody déle a zažije nějakou tu bouřku. Hlavně na řekách se na spodní straně člunu usazuje kde co. A pokud zaprší, či parkujeme s člunem pod stromy, ani vnitřek člunu nebývá neposkvrněný. Kdo by pak chtěl vozit tuto hrubou špínu domů? 🙂

Co vše lze nastražit na přívěs háčku

Kromě klasického boilies, případně pelet lze na přívěs háčku nastražit kde co. Od červů, žížal, ale i jiné živé havěti také různě upravené pečivo, listy, květy či snítky trav nebo rákosu, ale také ovoce. A to nemluvím o sýrech a různých dalších dobrotách, co si rybář odtrhne u huby, aby zvýšil svoji šanci chytit nějakou tu pěknou rybu.

Bonduelle Gold Chilli – kukuřice nejen do chladné podzimní vody

Zkušeným rybářům asi nemusím vysvětlovat, že právě nakládaná kukuřice Bonduelle nejlépe přemlouvá kaprovité ryby k záběru a to jak bílou rybu, tak i kapry a amury. Ale už jste vyzkoušeli chytat ryby na Bonduelle Gold Chilli, tedy ostrou variantu této nakládané kukuřice?