Rybářský rozcestník

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)

Tento hraboš vyžaduje hustý porost vlhkomilných rostlin, takže optimální podmínky k životu nalézá na podmáčených neobdělávaných loukách, rašeliništích, bažinách a jiných mokřadech, na vlhkých lesních pasekách i na březích stojatých a tekoucích vod.

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis) - úvodka
HrabošHraboš

Název latinsky

Microtus agrestis

Rozpoznávací znaky

Od hraboše polního se hraboš mokřadní liší především nepatrně větší velikostí, ale i místem, kde se vyskytuje. Hřbetní stranu těla má obvykle tmavší, rezavě až skořicově hnědou, někdy i s příměsí černých chlupů, a světlejší břicho šedavé nebo se žlutým nádechem. Ocas je dlouhý asi jako jeho 1/3 délky. Je zřetelně dvoubarevný, naspodu téměř bílý. Nejspolehlivějším znakem hraboše mokřadního je délka jeho zadních tlapek a zbarvení chodidel, obvykle měří nad 18 mm a jsou zespodu tmavě pigmentovaná. Samci se navíc v době rozmnožování vyznačují charakteristickým zápachem.

Výskyt

Ve světě žije téměř na celém území Evropy, v jejich chladnějších oblastech. V Česku je místy zcela běžný v horských a podhorských oblastech, chybí v nížinách.

Obecně

Hraboš mokřadní se vpodstatě nijak neliší způsobem života od jiných hrabošů. Pojídá různé traviny, jejichž rozkousána zbytky mnohdy prozradí jeho přítomnost na stanovišti. Staví si nadzemní hnízda, v letním období k odchovu mláďat v zimě pak na přežití pod sněhem. Hnízda mají kulovitý tvar o průměru asi 20 cm a jsou spletena z rozkousaných suchých stébel a listů trav. Jejich teritorium se většinou rozkádá do 800 m2 kolem hnízsa.

Hraboš mokřaadní (Microtus agrestis) - druhé foto

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis) – druhé foto

Samice rodí po 20-22 dnech březosti v průměru 4-5 mláďat, která váží při narození necelé 3 g. Rodí se slepá, vidět začínají kolem 9 dnu. První generace mladých se objevuje na povrchu počátkem května, poslední vrhy přicházejí na svět v říjnu. V přírodě se dožívá maximálně 1,5 roku živita, ovšem často žije poměrně kratší dobu.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím