Rybářský rozcestník

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)

Tento hraboš vyžaduje hustý porost vlhkomilných rostlin, takže optimální podmínky k životu nalézá na podmáčených neobdělávaných loukách, rašeliništích, bažinách a jiných mokřadech, na vlhkých lesních pasekách i na březích stojatých a tekoucích vod.

HrabošHraboš

Název latinsky

Microtus agrestis

Rozpoznávací znaky

Od hraboše polního se hraboš mokřadní liší především nepatrně větší velikostí, ale i místem, kde se vyskytuje. Hřbetní stranu těla má obvykle tmavší, rezavě až skořicově hnědou, někdy i s příměsí černých chlupů, a světlejší břicho šedavé nebo se žlutým nádechem. Ocas je dlouhý asi jako jeho 1/3 délky. Je zřetelně dvoubarevný, naspodu téměř bílý. Nejspolehlivějším znakem hraboše mokřadního je délka jeho zadních tlapek a zbarvení chodidel, obvykle měří nad 18 mm a jsou zespodu tmavě pigmentovaná. Samci se navíc v době rozmnožování vyznačují charakteristickým zápachem.

Výskyt

Ve světě žije téměř na celém území Evropy, v jejich chladnějších oblastech. V Česku je místy zcela běžný v horských a podhorských oblastech, chybí v nížinách.

Obecně

Hraboš mokřadní se v podstatě nijak neliší způsobem života od jiných hrabošů. Pojídá různé traviny, jejichž rozkousána zbytky mnohdy prozradí jeho přítomnost na stanovišti. Staví si nadzemní hnízda, v letním období k odchovu mláďat v zimě pak na přežití pod sněhem. Hnízda mají kulovitý tvar o průměru asi 20 cm a jsou spletena z rozkousaných suchých stébel a listů trav. Jejich teritorium se většinou rozkládá do 800 m2 kolem hnízda.

Hraboš mokřaadní (Microtus agrestis) - druhé foto

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis) – druhé foto

Samice rodí po 20-22 dnech březosti v průměru 4-5 mláďat, která váží při narození necelé 3 g. Rodí se slepá, vidět začínají kolem 9 dnu. První generace mladých se objevuje na povrchu počátkem května, poslední vrhy přicházejí na svět v říjnu. V přírodě se dožívá maximálně 1,5 roku života, ovšem často žije poměrně kratší dobu.

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím