Rybářský rozcestník

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

Hryzec vodní je hlodavec z čeledi myšovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů patří mezi největší. Rozmnožuje se i několikrát do roka. Ti největší jedinci váží až 300 g.

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)
Hryzec

Název latinsky

Arvicola terrestris

Rozpoznávací znaky

Srst má hustou, měkkou, hnědou, černou, šedou z vrchní části, ze spodu je pak bílá, šedavá. Tělíčko má zavalité. Mladí hryzci se rodí slepí a holí. Dorůstá do délky až 23 cm. Ocas má dlouhý maximálně 11 cm. Ti největší jedinci váží až 300 g. Hryzci žijící u vody jsou až o polovinu větší, než jejich soukmenovci z lesů a polí.

Výskyt

Ve světě hryzci vodní žijí téměř v celé Evropě, chybí jen na jihu Francie. Jinak ho najdeme i v Asii.

Obecně

Hryzec vodní je čilé zvířátko, které je aktivní jak přes den, tak i v noci. Hryzci obecně žijí zpravidla v hustě zarostlých březích pomalu tekoucích řek a jiných vodních toků nebo v březích rybníků a malých potůčků s trvalým stavem vody. Jejich příbuzní, suchozemci, pak v lesích a na polích.

Základní potravou ryzců jsou pobřežní trávy a rostliny rostoucí ve vodě. Mají pevně stanovené teritorium, které se u samců obvykle táhne v délce 100 až 130 metrů podél břehu, u samic je poněkud menší. Samci si své území značí výměškem z bočních žláz, ten vylučuje na tlapky nohou a při chůzi ho roznáší po zemi. Hryzec je velký stavitel, hrabe si systém chodeb, ve ketrém nesmí chybět spižírna a také ložnice. Vchody ústící do břehů, jsou často pod úrovní hladiny a není divu. Hryzec je totiž znamenitý plavec. Hryzci jsou spíše rodině založení, ale více rodin většinou pospolu nežije.

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) - druhé foto

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) – druhé foto

Rozmnožují se většinou od března nebo v dubna, téměř po celý rok, samičky mají přes léto čtyři až pět vrhů. Délka březosti je 20 – 22 dnů, starší dospělá samice vrhá až jedenáct mláďat. Rodí se holá, ale již za tři dny jim začne narůstat srst, v devíti dnech otevírají oči. Po čtrnácti dnech jsou mláďata úplně osrstěná. Jakmile opustí hnízdo, mláďata se zcela osamostatní a s rodičemi již dále neudržují žádný kontakt.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím