Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

Rozpoznávací znaky

Srst má hustou, měkkou, hnědou, černou, šedou z vrchní části, zespodu je pak bílá, šedavá. Tělíčko má zavalité. Mladí hryzci se rodí slepí a holí. Dorůstá do délky až 23 cm. Ocas má dlouhý maximálně 11 cm. Ti největší jedinci váží až 300 g. Hryzci žijící u vody jsou až o polovinu větší, než jejich soukmenovci z lesů a polí.

Výskyt

Ve světě hryzci vodní žijí téměř v celé Evropě, chybí jen na jihu Francie. Jinak ho najdeme i v Asii.

Obecně

Hryzec vodní je čilé zvířátko, které je aktivní jak přes den, tak i v noci. Hryzci obecně žijí zpravidla v hustě zarostlých březích pomalu tekoucích řek a jiných vodních toků nebo v březích rybníků a malých potůčků s trvalým stavem vody. Jejich příbuzní, suchozemci, pak v lesích a na polích.

Základní potravou ryzců jsou pobřežní trávy a rostliny rostoucí ve vodě. Mají pevně stanovené teritorium, které se u samců obvykle táhne v délce 100 až 130 metrů podél břehu, u samic je poněkud menší. Samci si své území značí výměškem z bočních žláz, ten vylučuje na tlapky nohou a při chůzi ho roznáší po zemi. Hryzec je velký stavitel, hrabe si systém chodeb, ve kterém nesmí chybět spižírna a také ložnice. Vchody ústící do břehů, jsou často pod úrovní hladiny a není divu. Hryzec je totiž znamenitý plavec. Hryzci jsou spíše rodině založení, ale více rodin většinou pospolu nežije.

Rozmnožují se většinou od března nebo v dubna, téměř po celý rok, samičky mají přes léto čtyři až pět vrhů. Délka březosti je 20 – 22 dnů, starší dospělá samice vrhá až jedenáct mláďat. Rodí se holá, ale již za tři dny jim začne narůstat srst, v devíti dnech otevírají oči. Po čtrnácti dnech jsou mláďata úplně osrstěná. Jakmile opustí hnízdo, mláďata se zcela osamostatní a s rodiči již dále neudržují žádný kontakt.