Rybářský rozcestník

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

Hryzec vodní je hlodavec z čeledi myšovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů patří mezi největší. Rozmnožuje se i několikrát do roka. Ti největší jedinci váží až 300 g. Základní potravou ryzců jsou pobřežní trávy a rostliny rostoucí ve vodě.

Hryzec

Název latinsky

Arvicola terrestris

Rozpoznávací znaky

Srst má hustou, měkkou, hnědou, černou, šedou z vrchní části, zespodu je pak bílá, šedavá. Tělíčko má zavalité. Mladí hryzci se rodí slepí a holí. Dorůstá do délky až 23 cm. Ocas má dlouhý maximálně 11 cm. Ti největší jedinci váží až 300 g. Hryzci žijící u vody jsou až o polovinu větší, než jejich soukmenovci z lesů a polí.

Výskyt

Ve světě hryzci vodní žijí téměř v celé Evropě, chybí jen na jihu Francie. Jinak ho najdeme i v Asii.

Obecně

Hryzec vodní je čilé zvířátko, které je aktivní jak přes den, tak i v noci. Hryzci obecně žijí zpravidla v hustě zarostlých březích pomalu tekoucích řek a jiných vodních toků nebo v březích rybníků a malých potůčků s trvalým stavem vody. Jejich příbuzní, suchozemci, pak v lesích a na polích.

Základní potravou ryzců jsou pobřežní trávy a rostliny rostoucí ve vodě. Mají pevně stanovené teritorium, které se u samců obvykle táhne v délce 100 až 130 metrů podél břehu, u samic je poněkud menší. Samci si své území značí výměškem z bočních žláz, ten vylučuje na tlapky nohou a při chůzi ho roznáší po zemi. Hryzec je velký stavitel, hrabe si systém chodeb, ve kterém nesmí chybět spižírna a také ložnice. Vchody ústící do břehů, jsou často pod úrovní hladiny a není divu. Hryzec je totiž znamenitý plavec. Hryzci jsou spíše rodině založení, ale více rodin většinou pospolu nežije.

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) - druhé foto

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) – druhé foto

Rozmnožují se většinou od března nebo v dubna, téměř po celý rok, samičky mají přes léto čtyři až pět vrhů. Délka březosti je 20 – 22 dnů, starší dospělá samice vrhá až jedenáct mláďat. Rodí se holá, ale již za tři dny jim začne narůstat srst, v devíti dnech otevírají oči. Po čtrnácti dnech jsou mláďata úplně osrstěná. Jakmile opustí hnízdo, mláďata se zcela osamostatní a s rodiči již dále neudržují žádný kontakt.

Nejčtenější články

Chce se vám na rybách na velkou? Řešíte Nerudovské, kde a kam s tím? :)

Někdo by řekl, že to není žádný problém, prostě si dřepnu a je to. Ale kdo občas nechá svoji stopu v přírodě, moc dobře ví, že bez přípravy to není žádná sranda si pohodlně ulevit. Když vynechám komáry, hovada a další havěť, co má ráda bílé zadky, ani keře, rákos či traviny nám nedělají dobře, když si čupneme na nevhodné místo. To nemluvím o situacích, kdy rybaříme na místech, kde je prostě na nás ze všech stran vidět. Kde pak spočinout a v klidu si udělat to svoje?

Háček v prstě, či jiné části těla, jak ho dostat ven?

Není větší nepříjemnosti u vody při chytání ryb, než když si rybář zarazí háček hluboko do prstu, či dokonce do jiné části těla. Pak je každá rada drahá, co v tu chvíli dělat. Zabalit nádobíčko a vyrazit ihned na pohotovost, nebo se pokusit háček si sám vytáhnout hned u vody? Ano, někdy si můžeme pomoci sami.

Výroba zakrmovacího praku z petláhve

Zakrmovací prak se používá především na dopravení koulí připravených z lepivé zakrmovací směsi na lovné místo. Je to šikovná pomůcka především pro kapráře. Dá se koupit, ovšem jeho cena je, ve většině rybářských obchodů, poměrně vysoká. Přitom se dá vyrobit téměř bez nákladů, jen z toho, co najdete doma.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím