Rybářský rozcestník

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

Hryzec vodní je hlodavec z čeledi myšovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů patří mezi největší. Rozmnožuje se i několikrát do roka. Ti největší jedinci váží až 300 g.

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)
Hryzec

Název latinsky

Arvicola terrestris

Rozpoznávací znaky

Srst má hustou, měkkou, hnědou, černou, šedou z vrchní části, ze spodu je pak bílá, šedavá. Tělíčko má zavalité. Mladí hryzci se rodí slepí a holí. Dorůstá do délky až 23 cm. Ocas má dlouhý maximálně 11 cm. Ti největší jedinci váží až 300 g. Hryzci žijící u vody jsou až o polovinu větší, než jejich soukmenovci z lesů a polí.

Výskyt

Ve světě hryzci vodní žijí téměř v celé Evropě, chybí jen na jihu Francie. Jinak ho najdeme i v Asii.

Obecně

Hryzec vodní je čilé zvířátko, které je aktivní jak přes den, tak i v noci. Hryzci obecně žijí zpravidla v hustě zarostlých březích pomalu tekoucích řek a jiných vodních toků nebo v březích rybníků a malých potůčků s trvalým stavem vody. Jejich příbuzní, suchozemci, pak v lesích a na polích.

Základní potravou ryzců jsou pobřežní trávy a rostliny rostoucí ve vodě. Mají pevně stanovené teritorium, které se u samců obvykle táhne v délce 100 až 130 metrů podél břehu, u samic je poněkud menší. Samci si své území značí výměškem z bočních žláz, ten vylučuje na tlapky nohou a při chůzi ho roznáší po zemi. Hryzec je velký stavitel, hrabe si systém chodeb, ve ketrém nesmí chybět spižírna a také ložnice. Vchody ústící do břehů, jsou často pod úrovní hladiny a není divu. Hryzec je totiž znamenitý plavec. Hryzci jsou spíše rodině založení, ale více rodin většinou pospolu nežije.

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) - druhé foto

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) – druhé foto

Rozmnožují se většinou od března nebo v dubna, téměř po celý rok, samičky mají přes léto čtyři až pět vrhů. Délka březosti je 20 – 22 dnů, starší dospělá samice vrhá až jedenáct mláďat. Rodí se holá, ale již za tři dny jim začne narůstat srst, v devíti dnech otevírají oči. Po čtrnácti dnech jsou mláďata úplně osrstěná. Jakmile opustí hnízdo, mláďata se zcela osamostatní a s rodičemi již dále neudržují žádný kontakt.

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím