Rybářský rozcestník

Bobr evropský (Castor fiber)

Bobr evropský je až metr velký, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Bobr je u nás celoročně chráněný.

Bobr evropský (Castor fiber)
bobr-evropsky3A

Název latinsky

Castor fiber

Rozpoznávací znaky

Bobr evropský je statný hlodavec, přizpůsobený k životu ve vodě. Na zadních končetinách má mezi prsty široké plovací blány. Od jiných hlodavců se kromě velikostí těla odlišuje pro něj typicky zploštělým ocasem dlouhým často až 16 cm, někdy i delším. Je lysý, pokrytý zrohovatělými šupinami. Pod vodou vydrží na jedno nadechnutí až 15 minut, k čemuž mu pomáhají zvláštní svaly u nozder a uší, které při potopení uzavřeou jeho dutiny. Jinak má bor lesklou, tmavohnědou srst, která je velmi hustá. K úplné ochraně před vodou mu pak napomáhá, kromě husté srsti, také mastné výměšky velkých řitních žláz. Z úst mu vykukují velké, silné hlodáky, které jsou sytě oranžově zbarvené a umějí překousat i silný kmen stromu.

Výskyt

V Česku žije hlavně v širokách nivách na středních a dolních tocích větších řek, také u rybnbníků, v zatopené pískovnách, ale i u mělkých toků položených výše. Ve světě se vyskytuje téměř po celé Evropě, také v části Asie.

Obecně

Bobr je převážně noční živočich, ožívá těsně před soumrakem a loví či staví celou noc. Žije v trvalých rodinných svazcích od svých druhů se nikdy nevzdaluje dále, jak 20 metrů. Rodinu obvykle tvoří 5-6 kusů, která ma teritorium dlouhé maximálně po břehu 2,5 km, ale většinou je podstatně menší.

Bobři jsou býložravci, živí se rákosem, trávou, různými bylinami i polními plodinami jako kukuřicí, řepkou apod. Ovšem nepohrdnou ani listím, větvemi či kůrou stromů. Vyhlédnuté stromy kuželovitě nahlodává, dokud se vlastní vahou neskácí. U nás jeví největší zájem o vrby a topoly, případně i o jasan a svídu. Přednost dává mladším dřevinám, ale nezalekne se ani stromů silnějších, klidně i 70 cm v průměru.

V březích hrabe prostorné nory a na drobných tocích staví hráze, které mění odtokové poměry – vznikající jezera, a mokřady zaplavují rozsáhlá území a vyvolávají zvýšené ukládání naplavenin. V místech, kde nemůže budovat nory v podzemí, například na podmáčených místech, staví bobří hráze, což jsou až 2 metry vysoké hromady stomů, větví …

Rozmnožuje se 1 krát do roka, doba březosti je 103-108 dní a ve vrhu bývá v průměru 4 až 5 mláďat, někdy více, jindy méně. Mláďata se rodí se srstí, hned vidí, sice ze začátku neplsavou, sle brzy se to naučí.  Asi ve věku 3 let mladí bobři opouštějí rodnou kolonii a hledají nová území. V zajetí se bobr dožívá až 35 let, v přírodě málokdy dožeje 10 let.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím