Bobr evropský (Castor fiber)
13.3.2020 • Rybářský rozcestník.cz
Bobr evropský je až metr velký, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Bobr je u nás celoročně chráněný.
Název latinsky
Castor fiber
Rozpoznávací znaky
Bobr evropský je statný hlodavec, přizpůsobený k životu ve vodě. Na zadních končetinách má mezi prsty široké plovací blány. Od jiných hlodavců se kromě velikostí těla odlišuje pro něj typicky zploštělým ocasem dlouhým často až 16 cm, někdy i delším. Je lysý, pokrytý zrohovatělými šupinami. Pod vodou vydrží na jedno nadechnutí až 15 minut, k čemuž mu pomáhají zvláštní svaly u nozder a uší, které při potopení uzavřenou jeho dutiny. Jinak má bor lesklou, tmavohnědou srst, která je velmi hustá. K úplné ochraně před vodou mu pak napomáhá, kromě husté srsti, také mastné výměšky velkých řitních žláz. Z úst mu vykukují velké, silné hlodáky, které jsou sytě oranžově zbarvené a umějí překousat i silný kmen stromu.
Výskyt
V Česku žije hlavně v širokých nivách na středních a dolních tocích větších řek, také u rybníků, v zatopené pískovnách, ale i u mělkých toků položených výše. Ve světě se vyskytuje téměř po celé Evropě, také v části Asie.
Obecně
Bobr je převážně noční živočich, ožívá těsně před soumrakem a loví či staví celou noc. Žije v trvalých rodinných svazcích od svých druhů se nikdy nevzdaluje dále, jak 20 metrů. Rodinu obvykle tvoří 5-6 kusů, která má teritorium dlouhé maximálně po břehu 2,5 km, ale většinou je podstatně menší.
Bobři jsou býložravci, živí se rákosem, trávou, různými bylinami i polními plodinami jako kukuřicí, řepkou apod. Ovšem nepohrdnou ani listím, větvemi či kůrou stromů. Vyhlédnuté stromy kuželovitě nahlodává, dokud se vlastní vahou neskácí. U nás jeví největší zájem o vrby a topoly, případně i o jasan a svídu. Přednost dává mladším dřevinám, ale nezalekne se ani stromů silnějších, klidně i 70 cm v průměru.
V březích hrabe prostorné nory a na drobných tocích staví hráze, které mění odtokové poměry – vznikající jezera, a mokřady zaplavují rozsáhlá území a vyvolávají zvýšené ukládání naplavenin. V místech, kde nemůže budovat nory v podzemí, například na podmáčených místech, staví bobří hráze, což jsou až 2 metry vysoké hromady stromů, větví …
Rozmnožuje se 1 krát do roka, doba březosti je 103-108 dní a ve vrhu bývá v průměru 4 až 5 mláďat, někdy více, jindy méně. Mláďata se rodí se srstí, hned vidí, sice ze začátku neplavou, ale brzy se to naučí. Asi ve věku 3 let mladí bobři opouštějí rodnou kolonii a hledají nová území. V zajetí se bobr dožívá až 35 let, v přírodě málokdy dožije 10 let.
Text: Jiří Langer, foto: fotky-foto.cz, pixabay.com
