Rybářský rozcestník

Norek americký (Mustela vison)

Norek americký je šelma z čeledi lasicovitých. Je to u nás nepůvodní druh, který se do volné přírody dostal díky únikům z kožešnických farem. Je schopen celoročně přežít v naší přírodě, je aktivní i v zimě. Jeho populace pomalu, ale jistě v Česku rostou.

Norek americký (Mustela vison)
American

Název latinsky

Mustela vison

Jiný název

mink

Rozpoznávací znaky

Chodidla mají hustě osrstěná a prsty opatřené drobnými drápy, mezi prsta pak mají malé blanky. Délka ocasu odpovídá až 45 % délky těla. Norek americký má tmavohnědou až černohnědou srst, pouze na spodním rtu a na bradě má bílé skvrny. Tyto skvrny se u některých jedinců objevují také na hrdle, hrudi, břiše, či ve slabinách. Srst má hustou. Počet mléčných bradavek u samic je proměnlivý, nejčastěji mají 3-4 páry.

Výskyt

U nás nepůvodní druh, jeho domovinou je Severní Amerika. V Evropě žijí vysazené populace především v severní polovině kontinentu a ostrůvkovitě ve Španělsku a Itálii. Dlouho se norek objevoval jen mozaikovitě v širším okolí chovných farem, ze kterých unikal do volné přírody, avšak ke konci 20. století, kdy řada farem zanikla i tím, že chovaná zvířata byla vypuštěna do přírody, dnes se s ním už můžeme setkat prakticky kdekoliv.

Obecně

Norkové jsou blízce příbuzní tchořům, liší se od nich hlavně malými plovacími blánami mezi prsty předních i zadních končetin. Norek žije samotářsky, úkryty opouští po setmění. Zdržuje se v bezprostřední blízkosti tekoucích nebo stojatých vod, kde loví většinu potravy. Loví hlavně hryzce, ondatry i další drobné hlodavce, nepohrdne ani rybami, ptáky, žábami, škeblemi, mlži nebo hmyzem.

Dospělé kusy žijí na teritoriu velkém od 1 do 6 km úseku toku. Žije v mělkých norách, obvykle s jedním z vchodů pod hladinou. Dobře plave i se potápí. Je čilý po celý rok, ale v zimě, za škaredého mrazivého počasí klidně nevyleze z nory i několik dní.

Páří se koncem zimy a časně z jara. Samice je gravidní 40 až 50 dní, někdy i déle. Rodí se ji v průměru 4-6 mláďat, ovšem ze zajetí jsou známy i více početné vrhy. O mladé se stará pouze samice, otcové poromci nezajímají. Mladí norkové se rodí slepí, trvá měsíc, než začnou vidět. Z hnízda odcházejí poměrně brzi, již po necelých dvou měsících. Dospělí, schopni se dále rozmnožovat, jsou zhruba za 10 měsíců. V zajetí se dožívají až 10 let, ve volné přírodě žijí kratší dobu.

Nejčtenější články

Ryby v českých řekách jsou na kokainu, nejvíce sjetí jsou úhoři

Vědci zjistili, že v řekách u velkých měst je poměrně velká koncentrace kokainu. Ten ohrožuje populaci některých ryb. Kokain a další drogy ve vodě představuje velký problém například pro úhoře říčního.

Při chytání v režimu „nonstop“ nezapomínejte na osvětlení!

Je třeba si přečíst podmínky lovu v rybářském řádu při režimu, kdy smíme na některých revírech lovit i po 24:00. Jedna z podmínek je ta, že rybář lovící od půlnoci do čtyř musí mít osvětlené místo lovu bílým světlem.

Další ryba byla „ukradená“ z Labe!

Je to smutné, ale pořád se to děje. Rybáři na svazové vodě chytnou trofejního kapra a pak ho převezou na nějaký soukromý revír. Vyplatí se to, protože stále se najdou majitelé soukromáků, kteří za rybu kolem 20 kg jsou ochotni zaplatit až 1000,- Kč za 1 kg. Přitom na revírech, kde je již dnes omezena váha kapra, kterého si rybář může přisvojit a odnést domů, jde vlastně o trestný čin, protože škoda na revíru přesahuje 5000,-. Od příštího roku snad bude celoplošně nastaven na všech revírech ČRS režim K70, tedy nebude se smět odvézt od vody kapr větší, jak 70 cm. Pokud se tak stane, skončí argumenty některých rybářů, že si smí přisvojit chycenou rybu a dělat si s ní, co uznají za vhodné i když jde o trofejní kus.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím