Rybářský rozcestník

Pošvatky (Plecoptera)

Řád pošvatek zahrnuje hmyz, který najdem po celém světě. Jeho zástupci jsou velcí od 0,5 cm až do 6,5 cm. Larvy pošvatek žijí čtyři roky, jejich dospělci pak pouhý 1 týden. V Česku žije cca 115 druhů pošvatek, které jsou řazeny do 15 čeledí. Pošvatky jsou významnou složkou rybí potravy.

Pošvatky (plecoptera)

Rozpoznávací znaky

Tělo pošvatek je ploché, měké, zbarvené nenápadně. Pošvatky mají dva páry křídel, které umějí skládat naplocho nad zadeček. Zadní pár křídel je širší a má větší plochu než první pár. U některých druhů mají samci křídla zkrácená. Pošvatky poznáme také podle dlouhých nitkovitých tykadel. Na zadečku mají dva zadečkové přívěsky.

Výskyt

Žijí po celém světě v oblastech s chladným nebo mírným klimatem a to v okolí tekoucích vod, ale i jiných vodních ploch.

Obecně

Pošvatky mají rády chladnější podnebí, proto je najdeme spíše na horách a v podhůří hor. Zdržují se u vody, jsou velice pohybliví, ale nelétají příliš dobře, pokud vzlétnou, tak jen na kratší vzdálenost. Samci žijí 1-2 týdny, samice o něco málo déle. Dospělci buď nepřijímají potravu vůbec, nebo pijí jen vodu, někteří pak požírají řasy a lišejníky. U larev záleží také na druhu. Některé larvy se živí rostlinnou potravou, jiné živočišnou potravou, ovšem existují i všežravé druhy, které smlsnou, na co přijdou.

Pošvatky mají, pro ně typický, způsob námlu. Jak samci tak samičky tlučou zadečkem do podkladu, nejprve s tím začínají samci, samice jim později odpovídají. Tento tlukot pak vnímají smyslovými orgány v nohách. Samička klade všechny vajíčka najednou, v momentě, kdy je shromáždí v balíčku umístěném na jejím zadečku. Několik stovek vajíček klade samice do vody.
Larvy pošvatek, tzv. nymfy se líhnou obvykle za 4-6 týdnů, ovšem některým druhům až za 3 měsíce. Nymfy jsou velmi podobné dospělým pošvatkám. Liší se však plně vyvinutým kousacím ústrojím, žábrami na hrudi, zadečku nebo nohách. Také nemají úplně vyvynutá křídla. Během jejich vývoje, který trvá 1-4 roky, se larvy nezčetněkrát svlékají, některé více jak 30x! Předposlední larvální stadium vylézá z vody, pak proběhne poslední svlékání a toje již dospělý jedinec.

Ze zástupců větších pošvatek si konkrétně jmenujme například pošvatku rybářici (Perla abdominalis). Z menších druhů u nás hojně žije například rod Nemoura.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím