Rybářský rozcestník

Pošvatky (Plecoptera)

Řád pošvatek zahrnuje hmyz, který najdem po celém světě. Jeho zástupci jsou velcí od 0,5 cm až do 6,5 cm. Larvy pošvatek žijí čtyři roky, jejich dospělci pak pouhý 1 týden. V Česku žije cca 115 druhů pošvatek, které jsou řazeny do 15 čeledí. Pošvatky jsou významnou složkou rybí potravy.

Pošvatky (plecoptera)

Rozpoznávací znaky

Tělo pošvatek je ploché, měké, zbarvené nenápadně. Pošvatky mají dva páry křídel, které umějí skládat naplocho nad zadeček. Zadní pár křídel je širší a má větší plochu než první pár. U některých druhů mají samci křídla zkrácená. Pošvatky poznáme také podle dlouhých nitkovitých tykadel. Na zadečku mají dva zadečkové přívěsky.

Výskyt

Žijí po celém světě v oblastech s chladným nebo mírným klimatem a to v okolí tekoucích vod, ale i jiných vodních ploch.

Obecně

Pošvatky mají rády chladnější podnebí, proto je najdeme spíše na horách a v podhůří hor. Zdržují se u vody, jsou velice pohybliví, ale nelétají příliš dobře, pokud vzlétnou, tak jen na kratší vzdálenost. Samci žijí 1-2 týdny, samice o něco málo déle. Dospělci buď nepřijímají potravu vůbec, nebo pijí jen vodu, někteří pak požírají řasy a lišejníky. U larev záleží také na druhu. Některé larvy se živí rostlinnou potravou, jiné živočišnou potravou, ovšem existují i všežravé druhy, které smlsnou, na co přijdou.

Pošvatky mají, pro ně typický, způsob námlu. Jak samci tak samičky tlučou zadečkem do podkladu, nejprve s tím začínají samci, samice jim později odpovídají. Tento tlukot pak vnímají smyslovými orgány v nohách. Samička klade všechny vajíčka najednou, v momentě, kdy je shromáždí v balíčku umístěném na jejím zadečku. Několik stovek vajíček klade samice do vody.
Larvy pošvatek, tzv. nymfy se líhnou obvykle za 4-6 týdnů, ovšem některým druhům až za 3 měsíce. Nymfy jsou velmi podobné dospělým pošvatkám. Liší se však plně vyvinutým kousacím ústrojím, žábrami na hrudi, zadečku nebo nohách. Také nemají úplně vyvynutá křídla. Během jejich vývoje, který trvá 1-4 roky, se larvy nezčetněkrát svlékají, některé více jak 30x! Předposlední larvální stadium vylézá z vody, pak proběhne poslední svlékání a toje již dospělý jedinec.

Ze zástupců větších pošvatek si konkrétně jmenujme například pošvatku rybářici (Perla abdominalis). Z menších druhů u nás hojně žije například rod Nemoura.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím