Pošvatky (Plecoptera)

Rozpoznávací znaky

Tělo pošvatek je ploché, měkké, zbarvené nenápadně. Pošvatky mají dva páry křídel, které umějí skládat naplocho nad zadeček. Zadní pár křídel je širší a má větší plochu než první pár. U některých druhů mají samci křídla zkrácená. Pošvatky poznáme také podle dlouhých nitkovitých tykadel. Na zadečku mají dva zadečkové přívěsky.

Výskyt

Žijí po celém světě v oblastech s chladným nebo mírným klimatem a to v okolí tekoucích vod, ale i jiných vodních ploch.

Obecně

Pošvatky mají rády chladnější podnebí, proto je najdeme spíše na horách a v podhůří hor. Zdržují se u vody, jsou velice pohybliví, ale nelétají příliš dobře, pokud vzlétnou, tak jen na kratší vzdálenost. Samci žijí 1-2 týdny, samice o něco málo déle. Dospělci buď nepřijímají potravu vůbec, nebo pijí jen vodu, někteří pak požírají řasy a lišejníky. U larev záleží také na druhu. Některé larvy se živí rostlinnou potravou, jiné živočišnou potravou, ovšem existují i všežravé druhy, které smlsnou, na co přijdou.

Pošvatky mají, pro ně typický, způsob námluv. Jak samci tak samičky tlučou zadečkem do podkladu, nejprve s tím začínají samci, samice jim později odpovídají. Tento tlukot pak vnímají smyslovými orgány v nohách. Samička klade všechny vajíčka najednou, v momentě, kdy je shromáždí v balíčku umístěném na jejím zadečku. Několik stovek vajíček klade samice do vody.
Larvy pošvatek, tzv. nymfy se líhnou obvykle za 4-6 týdnů, ovšem některým druhům až za 3 měsíce. Nymfy jsou velmi podobné dospělým pošvatkám. Liší se však plně vyvinutým kousacím ústrojím, žábrami na hrudi, zadečku nebo nohách. Také nemají úplně vyvinutá křídla. Během jejich vývoje, který trvá 1-4 roky, se larvy nesčetněkrát svlékají, některé více jak 30x! Předposlední larvální stadium vylézá z vody, pak proběhne poslední svlékání a to je již dospělý jedinec.

Ze zástupců větších pošvatek si konkrétně jmenujme například pošvatku rybářici (Perla abdominalis). Z menších druhů u nás hojně žije například rod Nemoura.