Rybářský rozcestník

Pošvatky (Plecoptera)

Řád pošvatek zahrnuje hmyz, který najdeme po celém světě. Jeho zástupci jsou velcí od 0,5 cm až do 6,5 cm. Larvy pošvatek žijí čtyři roky, jejich dospělci pak pouhý 1 týden. V Česku žije cca 115 druhů pošvatek, které jsou řazeny do 15 čeledí. Pošvatky jsou významnou složkou rybí potravy.

Pošvatky (plecoptera)

Rozpoznávací znaky

Tělo pošvatek je ploché, měkké, zbarvené nenápadně. Pošvatky mají dva páry křídel, které umějí skládat naplocho nad zadeček. Zadní pár křídel je širší a má větší plochu než první pár. U některých druhů mají samci křídla zkrácená. Pošvatky poznáme také podle dlouhých nitkovitých tykadel. Na zadečku mají dva zadečkové přívěsky.

Výskyt

Žijí po celém světě v oblastech s chladným nebo mírným klimatem a to v okolí tekoucích vod, ale i jiných vodních ploch.

Obecně

Pošvatky mají rády chladnější podnebí, proto je najdeme spíše na horách a v podhůří hor. Zdržují se u vody, jsou velice pohybliví, ale nelétají příliš dobře, pokud vzlétnou, tak jen na kratší vzdálenost. Samci žijí 1-2 týdny, samice o něco málo déle. Dospělci buď nepřijímají potravu vůbec, nebo pijí jen vodu, někteří pak požírají řasy a lišejníky. U larev záleží také na druhu. Některé larvy se živí rostlinnou potravou, jiné živočišnou potravou, ovšem existují i všežravé druhy, které smlsnou, na co přijdou.

Pošvatky mají, pro ně typický, způsob námluv. Jak samci tak samičky tlučou zadečkem do podkladu, nejprve s tím začínají samci, samice jim později odpovídají. Tento tlukot pak vnímají smyslovými orgány v nohách. Samička klade všechny vajíčka najednou, v momentě, kdy je shromáždí v balíčku umístěném na jejím zadečku. Několik stovek vajíček klade samice do vody.
Larvy pošvatek, tzv. nymfy se líhnou obvykle za 4-6 týdnů, ovšem některým druhům až za 3 měsíce. Nymfy jsou velmi podobné dospělým pošvatkám. Liší se však plně vyvinutým kousacím ústrojím, žábrami na hrudi, zadečku nebo nohách. Také nemají úplně vyvinutá křídla. Během jejich vývoje, který trvá 1-4 roky, se larvy nesčetněkrát svlékají, některé více jak 30x! Předposlední larvální stadium vylézá z vody, pak proběhne poslední svlékání a to je již dospělý jedinec.

Ze zástupců větších pošvatek si konkrétně jmenujme například pošvatku rybářici (Perla abdominalis). Z menších druhů u nás hojně žije například rod Nemoura.

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím