Rybářský rozcestník

Pošvatky (Plecoptera)

Řád pošvatek zahrnuje hmyz, který najdeme po celém světě. Jeho zástupci jsou velcí od 0,5 cm až do 6,5 cm. Larvy pošvatek žijí čtyři roky, jejich dospělci pak pouhý 1 týden. V Česku žije cca 115 druhů pošvatek, které jsou řazeny do 15 čeledí. Pošvatky jsou významnou složkou rybí potravy.

Pošvatky (plecoptera)

Rozpoznávací znaky

Tělo pošvatek je ploché, měkké, zbarvené nenápadně. Pošvatky mají dva páry křídel, které umějí skládat naplocho nad zadeček. Zadní pár křídel je širší a má větší plochu než první pár. U některých druhů mají samci křídla zkrácená. Pošvatky poznáme také podle dlouhých nitkovitých tykadel. Na zadečku mají dva zadečkové přívěsky.

Výskyt

Žijí po celém světě v oblastech s chladným nebo mírným klimatem a to v okolí tekoucích vod, ale i jiných vodních ploch.

Obecně

Pošvatky mají rády chladnější podnebí, proto je najdeme spíše na horách a v podhůří hor. Zdržují se u vody, jsou velice pohybliví, ale nelétají příliš dobře, pokud vzlétnou, tak jen na kratší vzdálenost. Samci žijí 1-2 týdny, samice o něco málo déle. Dospělci buď nepřijímají potravu vůbec, nebo pijí jen vodu, někteří pak požírají řasy a lišejníky. U larev záleží také na druhu. Některé larvy se živí rostlinnou potravou, jiné živočišnou potravou, ovšem existují i všežravé druhy, které smlsnou, na co přijdou.

Pošvatky mají, pro ně typický, způsob námluv. Jak samci tak samičky tlučou zadečkem do podkladu, nejprve s tím začínají samci, samice jim později odpovídají. Tento tlukot pak vnímají smyslovými orgány v nohách. Samička klade všechny vajíčka najednou, v momentě, kdy je shromáždí v balíčku umístěném na jejím zadečku. Několik stovek vajíček klade samice do vody.
Larvy pošvatek, tzv. nymfy se líhnou obvykle za 4-6 týdnů, ovšem některým druhům až za 3 měsíce. Nymfy jsou velmi podobné dospělým pošvatkám. Liší se však plně vyvinutým kousacím ústrojím, žábrami na hrudi, zadečku nebo nohách. Také nemají úplně vyvinutá křídla. Během jejich vývoje, který trvá 1-4 roky, se larvy nesčetněkrát svlékají, některé více jak 30x! Předposlední larvální stadium vylézá z vody, pak proběhne poslední svlékání a to je již dospělý jedinec.

Ze zástupců větších pošvatek si konkrétně jmenujme například pošvatku rybářici (Perla abdominalis). Z menších druhů u nás hojně žije například rod Nemoura.

Nejčtenější články

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Psí granule jako návnada na ryby

Ano, je to tak, i pomocí psích granulí lze zakrmovat lovné místo. Jen před samotným lovem je lepší si vyzkoušet, jak rychle se ve vodě rozpouštějí. Každé jsou jiné a tak je dobré vědět, jak dlouho trvá, než se rozpadnou ve vodě na prach. Psí granule přidáváme do krmení nejlépe rozmočené. Měli by tvořit maximálně 1/3 z celkového objemu zakrmovací směsi.

Soukromé revíry versus svazová voda

Kam vyrazit na ryby? Toť otázka! Český rybář, pokud chce zůstat v tuzemsku, má vlastně jen dvě možnosti. Buď si zvolí vodu svazovou, tedy, pokud má platnou rybářskou povolenku, a vyrazí na revíry, které obhospodařuje ČRS. Druhou možností je zajet si zachytat na nějaký soukromý revír. Ovšem každá s možností má své klady i zápory.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím