Rybářský rozcestník

Vážky (Odonata)

Vážky patří mezi běžně vyskytující se hmyz žijící jak u stojatých, tak tekoucích vod. Ve vodě se nacházejí jejich larvy, dospělci pak létají a žijí u vody, která patří neodmyslitelně k jejich životu. Často jsou nádherně zbarvené. Jsou to dravci, a to jak larvy, tak dospělci, ti loví jiný hmyz, larvy zase loví červy, perloočky a další drobné vodní živočichy.

Vážka - ilustrační foto
BezobratlíSamečekdragonfly-vazka-5dragonfly-vazka-7greater-crimson-glider-dragonfly-vazka-6

Název latinsky

Odonata

Rozpoznávací znaky

Často velmi krásně zbarvený hmyz s velkými křídly, která jsou hustě žilnatá, buď průhledná, nebo i barevná. Vážky mají velkou hlavu s výraznýma očima a kousacím ústním ústrojím. Tykadla mají krátká. Nohy jsou dlouhé, přední směřují dopředu a slouží k uchopování kořisti. Hruď mají podlouhlou, k velikosti jejich těla mohutnou, ta skrývá silné svaly určené pro pohyb křídel.

Výskyt

Vyskytují se po celém světě s výjimkou velmi chladných oblastí.

Obecně

U nás žijí vážky, které rozdělujeme do dvou podřádů (ve světě se ještě vyskytují vážky třetího podřádu) :

  • motýlice (Zygoptera) – motýlice, šídlatky, šidélka … ty mají širokou hlavu s očima daleko od sebe. V klidu skládají křídla k sobě. Nejsou tak dobří letci, jako šídla.
  • šídla (Anisoptera) – šídla, vážky, lesklice, páskovci … mají kulatou hlavu a některé druhy mají oči na temeni spojené. V klidu křídla neskládají. Jsou na rozdíl od motýlic, výborní letci, na krátké vzdálenosti dokážou vyvinout rychlost větší jak 50 km/h!

Dospělci vážek jsou dravci lovící především jiný hmyz, tedy hlavně mouchy a komáry, jejich larvy pak loví také červy, perloočky a další drobné vodní živočichy. Zatím co motýlice a šidélka čekají na vhodnou kořist na vegetaci, vážky a šídla loví kořist za letu, při lovu se přitom orientují dobře vyvinutým zrakem. Samci některých druhů mají svá teritoria, která brání proti vetřelcům vlastního i cizích druhů. U jiných druhů jsou naopak aktivními ochránci samice, které zahánějí vetřelce chrastěním křídel.

Sameček motýlice lesklé

Sameček motýlice lesklé

Způsob páření vážek je poměrně neobvyklý. Samci mají na 2. a 3. článku zadečku pohlavní orgán, do něhož přenášejí sperma z pohlavních orgánů umístěného na 9. článku zadečku. Před pářením uchopí samec pomocí přívěsků na konci zadečku samici za hruď nebo hlavu. Páření probíhá tak, že samice ohne zadeček pod tělem směrem dopředu a spojí jej s druhotným orgánem samce. V závislosti na konkrétním druhu probíhá páření v klidu nebo dokonce za letu. Ale vždy před a po páření můžeme pozorovat vážky, jak létají spojené po dvou.

Vajíčka kladou samice téměř hned po páření, a to buď přímo do vody nebo na vodní rostliny, či do bahna nebo písku. Larvy se líhnou u některých druhů již za 2 týdny, u jiných někdy až za několik měsíců, tedy další rok. Vylíhne se nejdříve tzv. pronymfa, která se během krátké chvíle svlékne, a teprve další stadium je pravá larva. Larvy jsou relativně podobné dospělcům, tělo je však kratší a širší, mají delší tykadla a menší oči. Typickým orgánem larev je protažený spodní pysk tvořící lapací orgán tzv. masku, kterou dokáží rychle vymrštit a chytit kořist. Larvy mají obvykle zelenou, žlutou nebo hnědou barvu a jsou schopné ji měnit podle barvy podkladu. Vývoj trvá jeden až čtyři roky, počet larválních stadií je 7 až 15 podle teploty prostředí a kvality potravy. Na konci vývoje larva vyleze nad hladinu, kde začne dýchat vzdušný kyslík, svlékne kůži a objeví se dospělec.

Zástupci obou podskupin:

Motýlice lesklá (Calopteryx splendens), ta v Česku žije hojně po celém území kromě výše položených oblastí. Vyskytuje se zejména v osluněných, pomaleji tekoucích, vodách různé velikosti, od potůčků až po naše největší řeky, včetně regulovaných říčních úseků a melioračních kanálů, výtoků z rybníků, vzácně i stojatých vod, zejména rybníků. Motýlice lze potkat v přírodě za slunečných dnů od května po celé léto. Létají obvykle nízko, pomalu a třepotavě nad vodní hladinou vodního toku, blízko břehu.

Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula) žije téměř v celé Evropě a také ho najdeme v západní Asii. V Česku je rozšířeno hojně po celém území od nížin po hřebeny hor. Nejpočetnější je u menších zarostlých rybníčků, tůní a na rašeliništích, vyskytuje se i na okrajích větších vodních ploch nebo u klidnějších úseků potoků v lese i v otevřené krajině.

Další zástupce najdeme mezi vážkami druhu Libellula, Sympetrum, či Orthetrum, mezi lesklicemi druhu Cordulia nebo Somatochlora, také mezi šídlami druhu Anax nebo Aeshna.

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím