Jepice (Ephemeroptera)

Rozpoznávací znaky

Všechny druhy jepic jsou si dost podobné. Jejich typickým znakem jsou dva nebo tři dlouhé tenké štěty na konci zadečku. Také křídlamají velice specifická, jsou hodně žilnatá. někdy čirá, jindy mohou být zakouřená nebo nahnědlá. U většiny druhů jsou vyvinuty dva páry křídel (zadní pár je výrazně menší), u pár druhů ale jeden pár chybí. Sedící jepice má křída přiložena k sobě lícní stranou a staví je kolmo na tělo, nikoli střechovitě nebo ploše nad tělem jako ostatní vodní hmyz. Nápadným znakem jepic jsou i velice dlouhé přední nohy u samců.

Výskyt

Jsou známy po celém světě. V Česku jsou hojné, najdeme je především v okolí tekoucích i stojatých vod, někdy i na lesních podmáčených loukách.

Obecně

Dospělci jepic nepřijímají potravu, nymfy se živí rostlinami, výjimečně jsou dravé.

Samci některých druhů tvoří v době líhnutí roje, do kterých vlétají samice a za letu jsou oplodněny. Jiné druhy se páří jinak, pěkně jednotlivě, na vegetaci. Známé jsou pak i druhy, které se rozmnožují bez páření a to tak, že nymfy se rodí z neoplodněných vajíček. Samice vajíčka kladou do vody obvykle hned po oplození, a to buď ze vzduchu za letu, nebo ponoří zadeček do vody, výjimečně se samice potápí do vody a lepí vajíčka na rostliny nebo kameny. nakladených vajíček může být někdy až 9 tisíc. Nymfy zvané najády se líhnou za 1 týden, jiným druhům to trvá i několik měsíců.

Nymfy žijí ve stojatých i tekoucích vodách. Mají dobře vyvinuté kousací ústní ústrojí a na bocích zadečku zvláštní dýchací orgán, tzv. tracheální žábry. Během vývoje jim dorůstají štěty, žábry a základy křídel. Rozeznáváme pět typů nymf: ploché, rheofilní, hrabavé, plovoucí a lezoucí. Vývoj trvá až tři roky. Mezi posledním larválním stadiem a dospělcem existuje zvláštní stadium zvané subimago, které se u jiných řádů nevyskytuje. To je už okřídlené a schopné letu, ale křídla jsou tmavá a také má kratší štěty. Stadium trvá od několika minut po několik dní. U některých druhů je svlékání jen částečné, jsou vyvinuty bez křídel a štětů, u jiných se dále do stadia dospělce svlékají jen samci.

Zástupci jepic:

Druh žijící u rychle tekoucích vod se jmenuje jepice peřejová (Epeorus assimilis), nebo jepice předjarní (Baetis vernus). V potůčcích také najdeme nymfy jepice bystřinné (Rhitrogena semicolorata). Dalším představitelem jepic žijících u potoků a řek je jepice potoční (Ecdyonurus venosus). Dalším zástupcem jepic je například jepice sírožlutá (Heptagenia sulphurea), ta žije spíše u řek s pomalejším tokem a bahnitým dnem, stejně jako jepice jarní (Paraleptophlebia submarginata). V Česku k těm největším jepicím určitě patří hojně rozšířená jepice obecná (Ephemera vulgata). Dalším zástupcem jepic žijících také u nás je jepice dvoukřídlá (Cloeon dipterum), která patří k těm málo jepicím, které nemají druhý pár křídel, mají je totiž zakrnělé.

Jepice spadlé do vody, ale i jejich larvy patří k důležité složce rybí potravy a proto jsou pro život ryb velmi důležité.