Rybářský rozcestník

Jepice (Ephemeroptera)

Jepice jsou okřídlená skupina hmyzu, jejíž původ je řazen až do prvohor. Tento jemný hmyz dorůstá do délky až 6 cm. Mají většinou dva páry blanitých křídel. Vyvíjí se v larválním stádiu a to i několik let. Pak se často hromadně líhnou a shlukují se do velkých rojů. Některé jepice žijí jen několik hodin, jiné jen pár dnů. Odtud asi vznikl pojem „jepičí život“.

Jepice obecná - ilustrační foto
Jepice

Název latinsky

Ephemeroptera

Rozpoznávací znaky

Všechny druhy jepic jsou si dost podobné. Jejich typickým znakem jsou dva nebo tři dlouhé tenké štěty na konci zadečku. Také křídlamají velice specifická, jsou hodně žilnatá. někdy čirá, jindy mohou být zakouřená nebo nahnědlá. U většiny druhů jsou vyvinuty dva páry křídel (zadní pár je výrazně menší), u pár druhů ale jeden pár chybí. Sedící jepice má křída přiložena k sobě lícní stranou a staví je kolmo na tělo, nikoli střechovitě nebo ploše nad tělem jako ostatní vodní hmyz. Nápadným znakem jepic jsou i velice dlouhé přední nohy u samců.

Výskyt

Jsou známy po celém světě. V Česku jsou hojné, najdeme je především v okolí tekoucích i stojatých vod, někdy i na lesních podmáčených loukách.

Obecně

Dospělci jepic nepřijímají potravu, nymfy se živí rostlinami, výjimečně jsou dravé.

Samci některých druhů tvoří v době líhnutí roje, do kterých vlétají samice a za letu jsou oplodněny. Jiné druhy se páří jinak, pěkně jednotlivě, na vegetaci. Známé jsou pak i druhy, které se rozmnožují bez páření a to tak, že nymfy se rodí z neoplodněných vajíček. Samice vajíčka kladou do vody obvykle hned po oplození, a to buď ze vzduchu za letu, nebo ponoří zadeček do vody, výjimečně se samice potápí do vody a lepí vajíčka na rostliny nebo kameny. nakladených vajíček může být někdy až 9 tisíc. Nymfy zvané najády se líhnou za 1 týden, jiným druhům to trvá i několik měsíců.

Jepice obecná - Ephemera vulgata

Jepice obecná – Ephemera vulgata

Nymfy žijí ve stojatých i tekoucích vodách. Mají dobře vyvinuté kousací ústní ústrojí a na bocích zadečku zvláštní dýchací orgán, tzv. tracheální žábry. Během vývoje jim dorůstají štěty, žábry a základy křídel. Rozeznáváme pět typů nymf: ploché, rheofilní, hrabavé, plovoucí a lezoucí. Vývoj trvá až tři roky. Mezi posledním larválním stadiem a dospělcem existuje zvláštní stadium zvané subimago, které se u jiných řádů nevyskytuje. To je už okřídlené a schopné letu, ale křídla jsou tmavá a také má kratší štěty. Stadium trvá od několika minut po několik dní. U některých druhů je svlékání jen částečné, jsou vyvinuty bez křídel a štětů, u jiných se dále do stadia dospělce svlékají jen samci.

Zástupci jepic:

Druh žijící u rychle tekoucích vod se jmenuje jepice peřejová (Epeorus assimilis), nebo jepice předjarní (Baetis vernus). V potůčcích také najdeme nymfy jepice bystřinné (Rhitrogena semicolorata). Dalším představitelem jepic žijících u potoků a řek je jepice potoční (Ecdyonurus venosus). Dalším zástupcem jepic je například jepice sírožlutá (Heptagenia sulphurea), ta žije spíše u řek s pomalejším tokem a bahnitým dnem, stejně jako jepice jarní (Paraleptophlebia submarginata). V Česku k těm největším jepicím určitě patří hojně rozšířená jepice obecná (Ephemera vulgata). Dalším zástupcem jepis žijících také u nás je jepice dvoukřídlá (Cloeon dipterum), která patří k těm málo jepicím, které nemají druhý pár křídel, mají je totiž zakrnělé.

Jepice spadlé do vody, ale i jejich larvy patří k důležité složce rybí potravy a proto jsou pro život ryb velmi důležité.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím