Rybářský rozcestník

Střechatky (Megaloptera)

Střechatky, to je řád křídlatého hmyzu. Jedná se o hmyz většinou střední velikosti, ale některé druhy mohou být až 13 cm dlouhé. Poznáme je podle jejich charakteristického složení křídel v klidu nad tělem, tzv. do stříšky. Na světě žije asi 200 druhů střehchatek, u nás najdeme jen 4 z nich. Hlavně jejich larvy bývají oblibenou potravou některých ryb.

Střechatky (Megaloptera)

Rozpoznávací znaky

Střechatky mají poměrně protáhlé, měkké tělo, které je zřetelně rozčleněno na hlavu, hruď a zadeček. Dva páry stejně velkých křídel jsou v klidu střechovitě složeny nad tělem, odtud také pramení jejich název. Žilnatina křídel je složitá. Zbarvení těla mají nevýrazné, většinou hnědé či hnědošedé.

Výskyt

Žijí v okolí vod na vegetaci, u nás roztoušeně, některé druhy až vzácně.

Obecně

V Česku žijí 4 druhy střechatek, všechny jsou z jednoho rodu a to rodu sialis, přitom dva druhy patří do kriticky ohrožené skupiny živočichů. Vyjmenujme si je, jde o střechatku obecnou (Sialis lutaria), pak o střechatku černonohou (Sialis nigripes), střechatku začoudlou (Sialis fuliginosa) a poslední střechatku (Sialis morio), ta nemá druhé jméno.

U vody na ně narazíme těsně před setměním, kdy vylétají ze svých denních skrýší. Létají těžkopádně, nejsou příliš dobrými letci. Jejich larvy mají velkou hlavu s kousacím ústním ústrojím. Dospělci nepřijímají potravu, ovšem jejich larvy žijící ve vodě jsou dravé a s oblibou loví drobné vodní živočichy.

Jejich rozmnožování je pohlavní. K páření dochází na vegetaci. Samice kladou až několik tisíc vajíček na rostliny nad vodní hladinou nebo na kameny blízko vody. Larvy žijí buď na dně tekoucích vod přichycené pomocí zvláštních váčků, nebo se volně pohybují ve stojatých vodách a loví různé drobné živočichy. K dýchání jim slouží vzdušnicové žábry. Larvy procházejí až 11 stádii, jejich vývoj přitom trvá dlouho, u některých druhů až 2 roky. Před zakuklením opouští larva vodu a vytváří si komůrku v půdě nebo pod kameny. Kukla je pohyblivá a před vylíhnutím jedinec opustí komůrku a vylézá na povrch.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím