Rybářský rozcestník

Střechatky (Megaloptera)

Střechatky, to je řád křídlatého hmyzu. Jedná se o hmyz většinou střední velikosti, ale některé druhy mohou být až 13 cm dlouhé. Poznáme je podle jejich charakteristického složení křídel v klidu nad tělem, tzv. do stříšky. Na světě žije asi 200 druhů střehchatek, u nás najdeme jen 4 z nich. Hlavně jejich larvy bývají oblibenou potravou některých ryb.

Střechatky (Megaloptera)

Rozpoznávací znaky

Střechatky mají poměrně protáhlé, měkké tělo, které je zřetelně rozčleněno na hlavu, hruď a zadeček. Dva páry stejně velkých křídel jsou v klidu střechovitě složeny nad tělem, odtud také pramení jejich název. Žilnatina křídel je složitá. Zbarvení těla mají nevýrazné, většinou hnědé či hnědošedé.

Výskyt

Žijí v okolí vod na vegetaci, u nás roztoušeně, některé druhy až vzácně.

Obecně

V Česku žijí 4 druhy střechatek, všechny jsou z jednoho rodu a to rodu sialis, přitom dva druhy patří do kriticky ohrožené skupiny živočichů. Vyjmenujme si je, jde o střechatku obecnou (Sialis lutaria), pak o střechatku černonohou (Sialis nigripes), střechatku začoudlou (Sialis fuliginosa) a poslední střechatku (Sialis morio), ta nemá druhé jméno.

U vody na ně narazíme těsně před setměním, kdy vylétají ze svých denních skrýší. Létají těžkopádně, nejsou příliš dobrými letci. Jejich larvy mají velkou hlavu s kousacím ústním ústrojím. Dospělci nepřijímají potravu, ovšem jejich larvy žijící ve vodě jsou dravé a s oblibou loví drobné vodní živočichy.

Jejich rozmnožování je pohlavní. K páření dochází na vegetaci. Samice kladou až několik tisíc vajíček na rostliny nad vodní hladinou nebo na kameny blízko vody. Larvy žijí buď na dně tekoucích vod přichycené pomocí zvláštních váčků, nebo se volně pohybují ve stojatých vodách a loví různé drobné živočichy. K dýchání jim slouží vzdušnicové žábry. Larvy procházejí až 11 stádii, jejich vývoj přitom trvá dlouho, u některých druhů až 2 roky. Před zakuklením opouští larva vodu a vytváří si komůrku v půdě nebo pod kameny. Kukla je pohyblivá a před vylíhnutím jedinec opustí komůrku a vylézá na povrch.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím