Rybářský rozcestník

Pěvci (Passeriformes) vázáni na vodu

Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád ptáků. Tato skupina čítá až 5500 druhů. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. Někteří z nich pak žijí a hnízdí u vody, voda jim pak také poskytuje potravu.

Pěvci
RákosníkKonipasKonipasKonipas

Název latinsky

Passeriformes

Rozpoznávací znaky

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků.

Výskyt

Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích. Velká skupina pěvců žije u nás.

Obecně

Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata, tedy starají se o ně a jsou pečliví rodiče. Z pěvců žijíc u vody asi nejtypičtějším zástupcem této skupiny ptáků jsou rákosníci, z nichž nejhojnější je rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus), což je hnědavě zbarvená ptáček, se spodní stranou bělavou a žlutohnědými boky. Má zvučný skřehotavý hlas. Je o něco menší než vrabec. Je to typický obyvatel hustého pásu rákosí našich vodstev.

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Bažinná a močálovitá místa včetně zarostlých okrajů rybníků rákosím osídluje strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V Česku žije téměř všude, především v nižších polohách. Mimo dobu hnízdění žije v hejnech. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.

Dalším ptáček, kterého můžeme zastihnout na stromech u vody je moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Je menší než vrabec, s kuželovitým a zašpičatělým zobákem. Samec má černou masku přes oči, světle šedé temeno a šíji a rudohnědý pláštík a hřbet. Od samice se liší širší maskou přes oči, tmavším, rudohnědě zbarveným hřbetem a výraznějším, červenohnědým skvrněním na hrudi. Mladí ptáci jsou matnější, s nezřetelnou maskou, žlutavě šedohnědým hřbetem a šedobéžovým temenem.

Husté rákosové a pobřežní porosty vyhledává například cvrčilka zelená (Locustella naevia), která je ptáček těžko spatřitelný. Spíše je slyšet hlas samce sedícího většinou na vyvýšené místě, ten vydává své „cvrčení“ někdy i několi minut.

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba) je další ptáček patřící do řádu pěvců, který žije u vody. Je černobíle zbarvený, většinou velikosti vrabce, ale je štíhlejší a má delší ocas než vrabec. Žije u řek, potoků, jezer i rybníků, kde chytá hlavně hmyz. Konipas horský (Motacilla cinerea) má spodní část těla žlutou. Žije, jak jeho název napovídá, spíše v podhůří hor a nahorách, ovšem u potoků a řek.

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Pták velikosti kosa se jmenuje skorec vodní (Cinculu cinculus). Má nápadně krátký ocas, tmavohnědě zbarvené peří s nápadnou bílou náprsenkou. 6iví se hmyzem a bentosem, za kterým se potápí a sbírá je i při chůzi ve vodě.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím