Rybářský rozcestník

Pěvci (Passeriformes) vázáni na vodu

Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád ptáků. Tato skupina čítá až 5500 druhů. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. Někteří z nich pak žijí a hnízdí u vody, voda jim pak také poskytuje potravu.

Pěvci
RákosníkKonipasKonipasKonipas

Název latinsky

Passeriformes

Rozpoznávací znaky

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků.

Výskyt

Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích. Velká skupina pěvců žije u nás.

Obecně

Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata, tedy starají se o ně a jsou pečliví rodiče. Z pěvců žijíc u vody asi nejtypičtějším zástupcem této skupiny ptáků jsou rákosníci, z nichž nejhojnější je rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus), což je hnědavě zbarvená ptáček, se spodní stranou bělavou a žlutohnědými boky. Má zvučný skřehotavý hlas. Je o něco menší než vrabec. Je to typický obyvatel hustého pásu rákosí našich vodstev.

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Bažinná a močálovitá místa včetně zarostlých okrajů rybníků rákosím osídluje strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V Česku žije téměř všude, především v nižších polohách. Mimo dobu hnízdění žije v hejnech. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.

Dalším ptáček, kterého můžeme zastihnout na stromech u vody je moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Je menší než vrabec, s kuželovitým a zašpičatělým zobákem. Samec má černou masku přes oči, světle šedé temeno a šíji a rudohnědý pláštík a hřbet. Od samice se liší širší maskou přes oči, tmavším, rudohnědě zbarveným hřbetem a výraznějším, červenohnědým skvrněním na hrudi. Mladí ptáci jsou matnější, s nezřetelnou maskou, žlutavě šedohnědým hřbetem a šedobéžovým temenem.

Husté rákosové a pobřežní porosty vyhledává například cvrčilka zelená (Locustella naevia), která je ptáček těžko spatřitelný. Spíše je slyšet hlas samce sedícího většinou na vyvýšené místě, ten vydává své „cvrčení“ někdy i několi minut.

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba) je další ptáček patřící do řádu pěvců, který žije u vody. Je černobíle zbarvený, většinou velikosti vrabce, ale je štíhlejší a má delší ocas než vrabec. Žije u řek, potoků, jezer i rybníků, kde chytá hlavně hmyz. Konipas horský (Motacilla cinerea) má spodní část těla žlutou. Žije, jak jeho název napovídá, spíše v podhůří hor a nahorách, ovšem u potoků a řek.

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Pták velikosti kosa se jmenuje skorec vodní (Cinculu cinculus). Má nápadně krátký ocas, tmavohnědě zbarvené peří s nápadnou bílou náprsenkou. 6iví se hmyzem a bentosem, za kterým se potápí a sbírá je i při chůzi ve vodě.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím