Rybářský rozcestník

Pěvci (Passeriformes) vázáni na vodu

Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád ptáků. Tato skupina čítá až 5500 druhů. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. Někteří z nich pak žijí a hnízdí u vody, voda jim pak také poskytuje potravu.

RákosníkKonipasKonipasKonipas

Název latinsky

Passeriformes

Rozpoznávací znaky

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků.

Výskyt

Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích. Velká skupina pěvců žije i u nás.

Obecně

Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata, tedy starají se o ně a jsou pečliví rodiče. Z pěvců žijících u vody asi nejtypičtějším zástupcem této skupiny ptáků jsou rákosníci, z nichž nejhojnější je rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus), což je hnědavě zbarvená ptáček, se spodní stranou bělavou a žlutohnědými boky. Má zvučný skřehotavý hlas. Je o něco menší než vrabec. Je to typický obyvatel hustého pásu rákosí našich vodstev.

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Bažinná a močálovitá místa včetně zarostlých okrajů rybníků rákosím osídluje strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V Česku žije téměř všude, především v nižších polohách. Mimo dobu hnízdění žije v hejnech. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.

Dalším ptáček, kterého můžeme zastihnout na stromech u vody je moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Je menší než vrabec, s kuželovitým a zašpičatělým zobákem. Samec má černou masku přes oči, světle šedé temeno a šíji a rudohnědý pláštík a hřbet. Od samice se liší širší maskou přes oči, tmavším, rudohnědě zbarveným hřbetem a výraznějším, červenohnědým skvrněním na hrudi. Mladí ptáci jsou matnější, s nezřetelnou maskou, žlutavě šedohnědým hřbetem a šedobéžovým temenem.

Husté rákosové a pobřežní porosty vyhledává například cvrčilka zelená (Locustella naevia), která je ptáček těžko spatřitelný. Spíše je slyšet hlas samce sedícího většinou na vyvýšené místě, ten vydává své „cvrčení“ někdy i několik minut.

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba) je další ptáček patřící do řádu pěvců, který žije u vody. Je černobíle zbarvený, většinou velikosti vrabce, ale je štíhlejší a má delší ocas než vrabec. Žije u řek, potoků, jezer i rybníků, kde chytá hlavně hmyz. Konipas horský (Motacilla cinerea) má spodní část těla žlutou. Žije, jak jeho název napovídá, spíše v podhůří hor a na horách, ovšem u potoků a řek.

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Pták velikosti kosa se jmenuje skorec vodní (Cinculu cinculus). Má nápadně krátký ocas, tmavohnědě zbarvené peří s nápadnou bílou náprsenkou. 6iví se hmyzem a bentosem, za kterým se potápí a sbírá je i při chůzi ve vodě.

Nejčtenější články

Rozdrcená kukuřice pomocí drtičky na boilies

Pomocí drtičky na boilies lze rozdrtit jak vařenou, tak nakládanou kukuřici. Spolu se slupkami jde o úžasnou surovinu do zakrmovacích směsí. Kalí vodu a vytváří výraznou chuťovou stopu na lovném místě. Podrcené části kukuřice stačí zamíchat do vnadící směsi, ta zásadně sníží vlhkost kukuřičné kaše a tak touto směsí jde chytat jak například s feederovými krmítky, tak směsí můžeme plnit punčochy či sáčky z PVA materiálu.

Pozvánka na 24hodinový závod na Záhorské

Místní organizace Kladruby zve na 24hodinový závod na nádrži Záhorská, který se koná 9.-10. 8. 2024. Bližší informace naleznete v přiložených propozicích….

Jak jsem (ne)zabíjel komáry

Kdo mě zná ví, že jsem vášnivý karavanista a již několik let propaguji karavan fishing. Mám rád pohodlíčko a jak stárnu, bivak pro mě prostě už není. V karavanu mám teploučko, pohodlí, skvělou vyvařovnu… ale o ježdění k vodě s karavanem tento článek není, tedy ne přímo, protože historka, co vám dnes chci vyprávět, se mě stala právě na jedné loňské výpravě k vodě v mém bydlíku.