Rybářský rozcestník

Pěvci (Passeriformes) vázáni na vodu

Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád ptáků. Tato skupina čítá až 5500 druhů. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. Někteří z nich pak žijí a hnízdí u vody, voda jim pak také poskytuje potravu.

Pěvci
RákosníkKonipasKonipasKonipas

Název latinsky

Passeriformes

Rozpoznávací znaky

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků.

Výskyt

Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích. Velká skupina pěvců žije u nás.

Obecně

Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata, tedy starají se o ně a jsou pečliví rodiče. Z pěvců žijíc u vody asi nejtypičtějším zástupcem této skupiny ptáků jsou rákosníci, z nichž nejhojnější je rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus), což je hnědavě zbarvená ptáček, se spodní stranou bělavou a žlutohnědými boky. Má zvučný skřehotavý hlas. Je o něco menší než vrabec. Je to typický obyvatel hustého pásu rákosí našich vodstev.

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Bažinná a močálovitá místa včetně zarostlých okrajů rybníků rákosím osídluje strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V Česku žije téměř všude, především v nižších polohách. Mimo dobu hnízdění žije v hejnech. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.

Dalším ptáček, kterého můžeme zastihnout na stromech u vody je moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Je menší než vrabec, s kuželovitým a zašpičatělým zobákem. Samec má černou masku přes oči, světle šedé temeno a šíji a rudohnědý pláštík a hřbet. Od samice se liší širší maskou přes oči, tmavším, rudohnědě zbarveným hřbetem a výraznějším, červenohnědým skvrněním na hrudi. Mladí ptáci jsou matnější, s nezřetelnou maskou, žlutavě šedohnědým hřbetem a šedobéžovým temenem.

Husté rákosové a pobřežní porosty vyhledává například cvrčilka zelená (Locustella naevia), která je ptáček těžko spatřitelný. Spíše je slyšet hlas samce sedícího většinou na vyvýšené místě, ten vydává své „cvrčení“ někdy i několi minut.

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba) je další ptáček patřící do řádu pěvců, který žije u vody. Je černobíle zbarvený, většinou velikosti vrabce, ale je štíhlejší a má delší ocas než vrabec. Žije u řek, potoků, jezer i rybníků, kde chytá hlavně hmyz. Konipas horský (Motacilla cinerea) má spodní část těla žlutou. Žije, jak jeho název napovídá, spíše v podhůří hor a nahorách, ovšem u potoků a řek.

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Pták velikosti kosa se jmenuje skorec vodní (Cinculu cinculus). Má nápadně krátký ocas, tmavohnědě zbarvené peří s nápadnou bílou náprsenkou. 6iví se hmyzem a bentosem, za kterým se potápí a sbírá je i při chůzi ve vodě.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím