Rybářský rozcestník

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)

Běžným druhem našich vod je i tato slípka zelenonohá, která žije v zarostlých březích stojatých, nebo mírně tekoucích vod. Má delší krk a vysoké zelené nohy. Zobák má červený se žlutým ukončením. Při pohybu na vodě stále pocukává ocasem.

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) - sedící na hnízdě
SlípkaVejce

Název latinsky

Gallinula chloropus

Jiný název

Common Moorhen, Teichhuhn, Poule d´eau

Rozpoznávací znaky

Slípka zelenonohá je středně velký, zavalitý, pěkně vybarvený vodní pták. Dospělí jedinci mají většinu těla zbarvenou do tmavo-modra, jen hlava má tmavší odstín. Křídla má slípka zelenonohá hnědá, na boku se jí táhne výrazný bílý pruh, dlouhé končetiny s nápadně dlouhými prsty má zbarveny jasně zeleno-žlutě. Jejím nejvýraznějším rozpoznávacím znakem je zřejmě jasně červený čelní štítek a zobák se žlutou špičkou. Dorůstá do 35 cm. Mladí ptáci jsou na rozdíl od dospělých zbarvení do hněda a typický čelní štítek zpočátku zcela postrádají. Na volné vodě jde také dobře určit díky jasně bílé spodině ocasu a trhavým pohybům hlavy při jejich plavání.

Výskyt

Vyskytuje se v Severní a Jižní Americe, v tropické Africe i v teplém a mírném pásmu Euroasie, v Evropě až po střední Skandinávii. Hojná je na hustě zarostlých vodách všeho druhu s bujnou pobřežní vegetací, žije i v brakických vodách a na nejmenších potocích a odvodňovacích kanálech. Hojná je i ve vodách ve městech.

Obecně

Slípka zelenonohá je skvěle přizpůsobena životu na bohatě zarostlých vodních plochách a to díky jejím dlouhým prstům, kterými se může přidržovat rákosí, ale díky kterým dokáže rozprostřít váhu svého těla na větší plochu a tak bez problému kráčet po plovoucích rostlinách nebo v bahně. Jinak je to velice plachý pták. Při ohrožení se často potápí a pod hladinou se přidržuje rostlinné vegetace. Ačkoli jsou jejím přirozeným biotopem hustě zarostlé rybníky a jezera, v současné době ji můžete běžně vidět i na městských řekách nebo na malých jezírkách v parcích, kde si již na společnost člověka zvykla a je zde proto výrazně méně plachá než ve volné přírodě.

Slípka zelenonohá je všežravá, ve své potravě však preferuje vodní rostliny a různá semena, ovšem občas nepohrdne drobnými brouky ani jinou vodní havětí.

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) - mladý kus

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) – mladý kus

Po většinu roku se zdržuje jednotlivě, pouze v období rozmnožování se sdružuje do párů. Při hledání vhodného partnera často předvádí efektivní souboje, při kterým oba zápasníci plácají křídly o vodu, do vody kopou a přitom hlasitě křičí. V období hnízdění jsou přísně teritoriální a ve svém teritoriu nesnesou jakoukoli jinou slípku. Hnízdo z uschlých stébel rákosů si staví obvykle dobře ukryté mezi rákosy. Samice snáší až 11 žlutavých, černě skvrnitých vajec, na kterých sedí necelý měsíc. Mláďata jsou po narození celá černá, jen po bocích mají bílý lem, ovšem nohy mají po rodičích, pěkně zeleno-žluté.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím