Rybářský rozcestník

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)

Běžným druhem našich vod je i tato slípka zelenonohá, která žije v zarostlých březích stojatých, nebo mírně tekoucích vod. Má delší krk a vysoké zelené nohy. Zobák má červený se žlutým ukončením. Při pohybu na vodě stále pocukává ocasem.

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) - sedící na hnízdě
SlípkaVejce

Název latinsky

Gallinula chloropus

Jiný název

Common Moorhen, Teichhuhn, Poule d´eau

Rozpoznávací znaky

Slípka zelenonohá je středně velký, zavalitý, pěkně vybarvený vodní pták. Dospělí jedinci mají většinu těla zbarvenou do tmavo-modra, jen hlava má tmavší odstín. Křídla má slípka zelenonohá hnědá, na boku se jí táhne výrazný bílý pruh, dlouhé končetiny s nápadně dlouhými prsty má zbarveny jasně zeleno-žlutě. Jejím nejvýraznějším rozpoznávacím znakem je zřejmě jasně červený čelní štítek a zobák se žlutou špičkou. Dorůstá do 35 cm. Mladí ptáci jsou na rozdíl od dospělých zbarvení do hněda a typický čelní štítek zpočátku zcela postrádají. Na volné vodě jde také dobře určit díky jasně bílé spodině ocasu a trhavým pohybům hlavy při jejich plavání.

Výskyt

Vyskytuje se v Severní a Jižní Americe, v tropické Africe i v teplém a mírném pásmu Euroasie, v Evropě až po střední Skandinávii. Hojná je na hustě zarostlých vodách všeho druhu s bujnou pobřežní vegetací, žije i v brakických vodách a na nejmenších potocích a odvodňovacích kanálech. Hojná je i ve vodách ve městech.

Obecně

Slípka zelenonohá je skvěle přizpůsobena životu na bohatě zarostlých vodních plochách a to díky jejím dlouhým prstům, kterými se může přidržovat rákosí, ale díky kterým dokáže rozprostřít váhu svého těla na větší plochu a tak bez problému kráčet po plovoucích rostlinách nebo v bahně. Jinak je to velice plachý pták. Při ohrožení se často potápí a pod hladinou se přidržuje rostlinné vegetace. Ačkoli jsou jejím přirozeným biotopem hustě zarostlé rybníky a jezera, v současné době ji můžete běžně vidět i na městských řekách nebo na malých jezírkách v parcích, kde si již na společnost člověka zvykla a je zde proto výrazně méně plachá než ve volné přírodě.

Slípka zelenonohá je všežravá, ve své potravě však preferuje vodní rostliny a různá semena, ovšem občas nepohrdne drobnými brouky ani jinou vodní havětí.

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) - mladý kus

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) – mladý kus

Po většinu roku se zdržuje jednotlivě, pouze v období rozmnožování se sdružuje do párů. Při hledání vhodného partnera často předvádí efektivní souboje, při kterým oba zápasníci plácají křídly o vodu, do vody kopou a přitom hlasitě křičí. V období hnízdění jsou přísně teritoriální a ve svém teritoriu nesnesou jakoukoli jinou slípku. Hnízdo z uschlých stébel rákosů si staví obvykle dobře ukryté mezi rákosy. Samice snáší až 11 žlutavých, černě skvrnitých vajec, na kterých sedí necelý měsíc. Mláďata jsou po narození celá černá, jen po bocích mají bílý lem, ovšem nohy mají po rodičích, pěkně zeleno-žluté.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím