Rybářský rozcestník

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)

Běžným druhem našich vod je i tato slípka zelenonohá, která žije v zarostlých březích stojatých, nebo mírně tekoucích vod. Má delší krk a vysoké zelené nohy. Zobák má červený se žlutým ukončením. Při pohybu na vodě stále pocukává ocasem.

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) - sedící na hnízdě
SlípkaVejce

Název latinsky

Gallinula chloropus

Jiný název

Common Moorhen, Teichhuhn, Poule d´eau

Rozpoznávací znaky

Slípka zelenonohá je středně velký, zavalitý, pěkně vybarvený vodní pták. Dospělí jedinci mají většinu těla zbarvenou do tmavo-modra, jen hlava má tmavší odstín. Křídla má slípka zelenonohá hnědá, na boku se jí táhne výrazný bílý pruh, dlouhé končetiny s nápadně dlouhými prsty má zbarveny jasně zeleno-žlutě. Jejím nejvýraznějším rozpoznávacím znakem je zřejmě jasně červený čelní štítek a zobák se žlutou špičkou. Dorůstá do 35 cm. Mladí ptáci jsou na rozdíl od dospělých zbarvení do hněda a typický čelní štítek zpočátku zcela postrádají. Na volné vodě jde také dobře určit díky jasně bílé spodině ocasu a trhavým pohybům hlavy při jejich plavání.

Výskyt

Vyskytuje se v Severní a Jižní Americe, v tropické Africe i v teplém a mírném pásmu Euroasie, v Evropě až po střední Skandinávii. Hojná je na hustě zarostlých vodách všeho druhu s bujnou pobřežní vegetací, žije i v brakických vodách a na nejmenších potocích a odvodňovacích kanálech. Hojná je i ve vodách ve městech.

Obecně

Slípka zelenonohá je skvěle přizpůsobena životu na bohatě zarostlých vodních plochách a to díky jejím dlouhým prstům, kterými se může přidržovat rákosí, ale díky kterým dokáže rozprostřít váhu svého těla na větší plochu a tak bez problému kráčet po plovoucích rostlinách nebo v bahně. Jinak je to velice plachý pták. Při ohrožení se často potápí a pod hladinou se přidržuje rostlinné vegetace. Ačkoli jsou jejím přirozeným biotopem hustě zarostlé rybníky a jezera, v současné době ji můžete běžně vidět i na městských řekách nebo na malých jezírkách v parcích, kde si již na společnost člověka zvykla a je zde proto výrazně méně plachá než ve volné přírodě.

Slípka zelenonohá je všežravá, ve své potravě však preferuje vodní rostliny a různá semena, ovšem občas nepohrdne drobnými brouky ani jinou vodní havětí.

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) - mladý kus

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) – mladý kus

Po většinu roku se zdržuje jednotlivě, pouze v období rozmnožování se sdružuje do párů. Při hledání vhodného partnera často předvádí efektivní souboje, při kterým oba zápasníci plácají křídly o vodu, do vody kopou a přitom hlasitě křičí. V období hnízdění jsou přísně teritoriální a ve svém teritoriu nesnesou jakoukoli jinou slípku. Hnízdo z uschlých stébel rákosů si staví obvykle dobře ukryté mezi rákosy. Samice snáší až 11 žlutavých, černě skvrnitých vajec, na kterých sedí necelý měsíc. Mláďata jsou po narození celá černá, jen po bocích mají bílý lem, ovšem nohy mají po rodičích, pěkně zeleno-žluté.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím