Rybářský rozcestník

Mořský ďas (ďábel)

Mořský ďas se většinou vyskytuje v severním Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři. Hlavní rybářskou oblastí pro lov ďasů nabízených na německém trhu je severovýchodní Atlantik. Maso mořského ďasa má znamenitou chuť. Kromě páteře je úplně bez kostí a jeho konzumace je tak velmi jednoduchá.

Mořský ďas na bílém podkladě

Název latinsky

Lophius spp.

Rozpoznávací znaky

Vzhledem je to jedna z nejošklivějších dravých mořských ryb. Má krátké, zavalitě připloštělé tělo s menším, zůženým ocasem. Tvar těla se podobá tvaru hrušky. Vpředu na širší straně je umístěna nepřirozeně veliká hlava, s velkikou, širokou tlamou. Spodní čelist je osázena několika řadami špičatých zubů. Hlava váží skoro dvě třetiny celkové váhy ryby. Na vrchní straně je mořská ďábel hnědého až černého zbarvení, břicho má bílé. Páteř mořského ďasa je zakončena pružným, vysouvatelným útvarem, utvořeným z paprsků hřbetní ploutve a zakončeným zvláštním světélkujícím útvarem. Ten je používán jako návnada k přivábení ryb. Jakmile se kořist přiblíží na dosah ďas po ní chňapne svými obrovskými ústy a svým typickým způsobem ji celou spolkne. Protože ústa ďasa jsou extrémně široká, může tato ryba pozřít kořist téměř tak velkou jako sama. Jakmile je jednou kořist chycena, ostré zuby zahnuté dovnitř jí zabraňují v úniku.

Výskyt

Žije v severním Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři.

Obecně

Přestože přední část těla se zdá obrovská, oči mořského ďasa jsou velmi malé, což mu dodává ještě podivnějšího vzezření. Bezprostředně za hlavou se nachází hřbetní ploutev s ostny a za ní další hřbetní ploutev, která sahá téměř k ocasu. Kůže ďasa je velmi hebká, bez šupin, ale s mnohými pahrbky, což mořskému ďasu na atraktivitě nepřidává.

Mořský ďas může dorůst do délky až dvou metrů, ale průměrná délka zástupců tohoto druhu prodávaných v Německu je kolem jednoho metru. Období tření mořského ďasa nastává mezi dubnem a červnem. Samičky nakladou přibližně milion jiker, které jsou potom volně unášeny mořskými proudy. Larvy zpočátku dávají přednost volnému moři jako přirozenému prostředí a teprve později migrují do mělčích vod.

Kuchyňské zpracování:

Mořský ďas má maso sněhobílé, pevné a trvanlivé, velmi chutné. Na trh přichází pouze zužující se část těla bez hlavy, beboť hlava se hned po výlovu oddělí. Maso mořského ďasa je nechutnější pečené nebo uzené. Dá se však upravit i jinými, pro ryby obvyklými způsoby. Před tepelnou úpravou se kůže stahuje.

Poznámka:

Zejména štikozubec, vlkouš obecný nebo pilobřich trnitý (John Dory) jsou vhodnou náhradou mořského ďasa.

Zdroj: Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec a www.nordsee.com

Způsob lovu

Žije u dna, dá se chytit pilkrováním s kusy rybího masa na konci. Skvělé jsou kusy masa z mastnější ryby, například z kelera nebo tresky jednoskvrné.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím