Rybářský rozcestník

Platýs obecný (halibut)

Zde najdete popis nejen platýse obecného, ale i platýse černého, platýse červeného a platýse velkého. Všichni tito zástupci platýsovitých ryb mají podobné maso a hlavně je lze i stejně upravovat v kuchyni.

Kapitální

Název latinsky

Hippoglossus hippoglossus

Rozpoznávací znaky

Tělo má zploštělé, podlouhlého tvaru, se zašpičatělou hlavou a spodní část hlavy přečnívá. Vrchní strana je stejnoměrně šedohnědá, někdy až černě zabarvená, spodní strana je bílá.

Výskyt

Žije ve větších hloubkách hlavně v Severoatlantickém oceánu, při norském, islandském a grónském pobřeží.

Obecně

Platýs obecný je největší z platýsovitých ryb.

Je to velmi žravá, dravá ryba, dosahuje délky až 4 m a váhy 200 kg i více. Na trh ovšem přichází v průměrné váze 2 až 50 kg. Tře se v únoru až dubnu.

Maso platýse obecného (halibuta) je velmi ceněno pro znamenitou chuť. Obzvláště uzený je lahůdkou. Játra jsou bohatá na vitamíny. Tepelně se upravuje porcovaný všemi způsoby.

Další druhy platýsů:

Platýs černý (lat: Reinhardtius hippoglossoides)

Platýs černý je arktickým druhem ryby, jenž preferuje chladné vody. Má podlouhlé, hnědo-černé tělo a černé břicho. Může dorůstat do délky až 120 centimetrů a váhy až 15 kg. Platýs černý je nejbližším příbuzným platýse obecného (halibut bílý). Pohybuje se v hloubkách od 200 do 2000 m, někdy pluje v perpendikulární poloze a jedná se o platýsovitou rybu s očima na pravé straně. To znamená, že pokud se na něj podíváte ze shora je jeho hlava orientována na pravou stranu a pluje po levé straně těla. Živí se rybami, jako například treskou, malými druhy cichlid a garnáty. Platýs černý žije jak na mořském dně tak na otevřeném moři blíže k hladině. U strmých břehů skandinávských zemí lze často pozorovat perpendikulárně plujícího platýse černého s hlavou směřující k hladině. Oblasti tření v blízkosti Norska jsou situovány hlavně na horní části kontinentálního šelfu (pevninského prahu) u Vesteralen a rozprostírají se až k Medvědímu ostrovu.

Maso platýse černého je bílé a jemné a je považováno za delikatesu. Jedná se o velmi mastnou rybu, která je obvykle vyuzena za horka a nabízena v kouscích

Platýs červený (lat: Microstomus kitt)

Vysoce kvalitní platýs červený je jedním z druhů platýsů a patří do čeledi platýsovitých. K širokému, oválnému tělu je připojena malá hlava s malými ústy. Kůže na vrchní straně těla je hladká, slizká a má červenavě hnědé zbarvení žíhané hnědými a temně oranžovými skvrnkami. Slepá (spodní) strana je bílá. Platýs červený se živí mnohoštětinatci, korýši a měkkýši. Platýs obývá převážně kamenitá podloží v hloubkách od 10 do 200 metrů a může dosahovat délky 50 – 70 cm a váhy do 1,5 kg. Dožívá se věku 17 let. Nicméně lovení jedinci jsou v průměru 30 cm dlouzí a váží 400 g.

Gurmáni často preferují pravého platýse červeného (pravý mořský jazyk) před běžným mořským jazykem. Jeho libové, bílé maso je o něco jemnější, avšak filety jsou silnější. Platýs červený se výborně hodí ke smažení, s kůží nebo bez, ale je také vhodný k pozvolnému vaření.

Platýs velký (lat: Pleuronectes platessa)

Platýs velký patří mezi platýsovité ryby a je obecně považován za nejpopulárnějšího zástupce této čeledi ryb. Platýsi velcí dávají přednost životu na dně a díky tomu, že mají v oblibě slanou, chladnou vodu je jen zřídka kdy najdeme poblíž ústí řek. Většinou žijí v hloubkách mezi 10 až 200 metry a ve Středozemním a Černém moři v hloubkách až 400 metrů.

Platýsi velcí jsou mistry v maskování. Dokáží napodobit barvu dna a zavrtají se do písku kdykoliv se objeví nebezpečí. Výjimečně fascinujícím znakem těchto platýsů jsou jejich oči z nichž jedno se může dívat dopředu a druhé dozadu ve stejný moment.

Platýsi velcí dorůstají průměrné délky kolem 25 až 40 centimetrů a váží až sedm kilogramů. Nejstarší ulovený platýs byl starý přibližně 50 let.

Samičky mohou naklást až půl milionu jiker. Když mladí platýsi dospějí do určité velikosti, jejich levé oko se přesune přes horní polovinu těla doprava a platýs začne plavat naplocho, levou stranou těla směrem ke dnu. Vrchní část těla může mít různou barvu, od odlišných odstínů hnědé se světle až tmavě červenými skvrnami, které se mění podle povrchu, na kterém se ryba usadí. Spodní strana, též známá jako slepá, je bílá. Různé druhy platýsů jsou si opticky podobné, a mohou se lišit například hladkostí šupin. Dospělí platýsi se živí krevetami, kraby a malými korýši. Platýs velký uplave impozantních 30 kilometrů za den z původních oblastí tření směrem k přílivovým pobřežním pásmům pláží.

Platýs zlatý

Platýs zlatý patří mezi nejznámější platýsovité ryby. Vyskytuje se téměř ve všech mořích, nejvíce však v Severním a Baltickém. Má rovněž tak zploštělé tělo jako platýs obecný, nedorůstá však takové velikosti. Na vrchní straně je zbarven hnědě a má okrouhlé, červenožluté skvrny na těle i na ploutvích. Spodní strana je žlutavě bílá. Kůže je na obou stranách ryby hladká. Průměrná délka je 50 cm a váha 2 kg, zřídkakdy dosahuje váhy až 6 kg. Doba tření je od ledna do května.

Větší část úlovku přichází na trh čerstvá, neboť maso čerstvého platýse zlatého se pokládá za lahůdku. Tepelně se upravuje všemi způsoby, stejně jako ostatní platýsi.

Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Na položenou s odhozem nejméně 100 metrů a to v podvečer, nejdéle 1 hodinu po setmění, nebo ráno, při rozbřesku. Jako nástrahu používáme proužky masa z makrely nebo sledě, mořské a písečné červy, mušle, mořské šnečky, malé krevety ... skvělé jsou návazce 0,4-0,5 mm, se dvěma háčky a něčím třpytivým, v noci se pak osvědčily fosforeskující korálky. Tam, kde je více rostlin, je dobré dát na konec návazce kousek polystyrenu.

Nejčtenější články

Přehled svazových revírů: Lov ryb nonstop 2018

Všimli jste si, že počet revírů s nonstop rybolovem se od loňského roku zvýšil..? Nově je výjimka Ministerstva zemědělství udělena také pro revíry Labe 27, Labe 28, Labe 31, Vltava 21-22 (ÚN Hněvkovice), Stonávka 2A a Morava 17 A. U části revírů s výjimkou došlo také k rozšíření platnosti výjimky na měsíc září. Přehled revírů s udělenou výjimkou najdete v tomto článku.

Češi vypěstovali nového kapra! Doplave na stoly už na Vánoce?

Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity vyšlechtila nové plemeno kapra s názvem amurský lysec, které je odolnější vůči nemocem. Na vývoji pracovali vědci více než 17 let. Amurský lysec je podle nich odolnější především vůči koi herpes viru (KHV), který působí úhyn kaprů.

Rybáři budou moci lovit déle a koupit si lístek na doživotí. Změny chystá ministerstvo zemědělství

Od dubna by se měla změnit doba lovu ryb v mimopstruhových revírech. Od dubna do konce září by mohli rybáři lovit od čtyř do 24 hodin, ve zbytku roku od pěti do 22 hodin. Po vypořádání připomínek to předpokládá vyhláška ministerstva zemědělství, která také zavádí rybářský lístek na dobu neurčitou pro rybáře starší 15 let. Ministerstvo odstoupilo od možnosti zkrácení doby lovu podle přání jednotlivých revírů.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím