Rybářský rozcestník

Chrostíci (Trichoptera)

Chrostíci je řád křídlatého hmyzu s proměnou dokonalou. Dospělci žijí v blízkosti čistých vod. Mohou sloužit jako indikátory její čistoty. Vajíčka kladou do vody nebo její těsné blízkosti. Larvy jsou vodní a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu, který je charakteristický pro ten či onen druh. Materiálem na stavbu jejich „domečků“ může být třeba písek, větvičky, jehličí, ale i schránky jiných živočichů.

Chrostíci - Trichoptera

Rozpoznávací znaky

Malý až středně velký hmyz dorůstající do délka až 4 cm, jeich rozpětí křídel může být u některých jedinců až 6 cm.Mají zakrnělé ústní ústrojí, jen pijí, dospělci nepřijímají potravu. Mají dva páry křídel pokryté chloupky a štětinkami, případně šupinkami. Zbarveni jsou většinou nevýrazně do šeda či žlutavé barvy. Jejich přední křídla pak bývají tmavší než zadní. V klidu skládají křídla střechovitě na zadeček. Kromě složených očí mívají i tři jednoduchá očka. Tykadla pak mají dlouhá, nitkovitá.

Výskyt

Najdeme je po celém světě. Žijí v blízkosti tekoucích i stojatých vod. Larvy se vyvíjejí ve vodě, především pak na horních tocích potoků a řek, jsou oblíbenou potravou pstruhů.

Obecně

Chrostíci jsou aktivní především v noci. Nejsou dobří letci, létají jen na kratší vzdálenosti. Při letu mávají oběma páry křídel současně. Pokud dospělci vůbec přijímají potravu, živí se jen nektarem, také pijí vodou, toť vše. Larvy jsou býložravé, ale také dravci, co loví plankton či larvy jiného hmyzu.

Páření chrostíků probíhá nejčastěji za soumraku, buď jednotlivě, anebo dochází k rojení samců, u některých druhů i obou pohlaví. Samice kladou vajíčka ve skupinách obalených zvláštní rosolovitou látkou, a to do vody nebo na rostliny či předměty vyčnívající z vody. Počet vajíček se pohybuje do jednoho tisíce, častěji i méně.

Larvy se vyvíjejí ve sladké vodě, tedy většina druhů, jsou ale vyjímky, které se rodí ve vodě slané, nebo dokonce na suchu. Larvy mají silné kousací ústrojí a snovací žlázy. Jsou dravé, na chytání kořisti používají především přední nohy. Na konci zadečku pak mají ještě drápky k přidržování kořisti. Většina larev dýchá žábrami, některé pokožkou. Rozeznáváme dva typy larev, jeden typ si vytváří schránky ze zrnek písku, ulit měkkýšů a dalšího materiálu, jejichž základem je pouzdro upředené pomocí snovacích žláz. Druhý typ žije volně, případně si upřede útvar sloužící jako úkryt nebo past na kořist. Larvy procházejí 5-7 stádii, jejich vývoj trvá až 11 měsíců.

Před kuklením larvy které žijí ve schránikách, tuto připoutají k podkladu dna, larvy, co žijí volně, si vytvoří tzv. kukelní schránku, tedy takový „domeček“ ve kterém pak probíhá jejich zakuklení. Tato kukla má žábry a je pohyblivá. Má některé orgány sloužící k zajištění přívodu čerstvé vody a k dýchání. Stádium kukly trvá obvykle 2 týdny, pak se kukla uvolní ze schránky a vyplave na hladinu, některé druhy vylezou na předměty vyčnívající z vody. Dospělci se líhnou většinou za soumraku nebo v noci.

Druhy chrostíků žijících u nás

Zástupci rodu Silo se objevují především v čistých pramenitých oblastech, v mírně znečištěných vodách pak najdeme chrostíky rodu Notidobia, v silněji znečištěných vodách zástupce rodu Hydropsyche, Anabolia a Limnophilus.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím