Rybářský rozcestník

Chrostíci (Trichoptera)

Chrostíci je řád křídlatého hmyzu s proměnou dokonalou. Dospělci žijí v blízkosti čistých vod. Mohou sloužit jako indikátory její čistoty. Vajíčka kladou do vody nebo její těsné blízkosti. Larvy jsou vodní a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu, který je charakteristický pro ten či onen druh. Materiálem na stavbu jejich „domečků“ může být třeba písek, větvičky, jehličí, ale i schránky jiných živočichů.

Chrostíci - Trichoptera

Rozpoznávací znaky

Malý až středně velký hmyz dorůstající do délka až 4 cm, jeich rozpětí křídel může být u některých jedinců až 6 cm.Mají zakrnělé ústní ústrojí, jen pijí, dospělci nepřijímají potravu. Mají dva páry křídel pokryté chloupky a štětinkami, případně šupinkami. Zbarveni jsou většinou nevýrazně do šeda či žlutavé barvy. Jejich přední křídla pak bývají tmavší než zadní. V klidu skládají křídla střechovitě na zadeček. Kromě složených očí mívají i tři jednoduchá očka. Tykadla pak mají dlouhá, nitkovitá.

Výskyt

Najdeme je po celém světě. Žijí v blízkosti tekoucích i stojatých vod. Larvy se vyvíjejí ve vodě, především pak na horních tocích potoků a řek, jsou oblíbenou potravou pstruhů.

Obecně

Chrostíci jsou aktivní především v noci. Nejsou dobří letci, létají jen na kratší vzdálenosti. Při letu mávají oběma páry křídel současně. Pokud dospělci vůbec přijímají potravu, živí se jen nektarem, také pijí vodou, toť vše. Larvy jsou býložravé, ale také dravci, co loví plankton či larvy jiného hmyzu.

Páření chrostíků probíhá nejčastěji za soumraku, buď jednotlivě, anebo dochází k rojení samců, u některých druhů i obou pohlaví. Samice kladou vajíčka ve skupinách obalených zvláštní rosolovitou látkou, a to do vody nebo na rostliny či předměty vyčnívající z vody. Počet vajíček se pohybuje do jednoho tisíce, častěji i méně.

Larvy se vyvíjejí ve sladké vodě, tedy většina druhů, jsou ale vyjímky, které se rodí ve vodě slané, nebo dokonce na suchu. Larvy mají silné kousací ústrojí a snovací žlázy. Jsou dravé, na chytání kořisti používají především přední nohy. Na konci zadečku pak mají ještě drápky k přidržování kořisti. Většina larev dýchá žábrami, některé pokožkou. Rozeznáváme dva typy larev, jeden typ si vytváří schránky ze zrnek písku, ulit měkkýšů a dalšího materiálu, jejichž základem je pouzdro upředené pomocí snovacích žláz. Druhý typ žije volně, případně si upřede útvar sloužící jako úkryt nebo past na kořist. Larvy procházejí 5-7 stádii, jejich vývoj trvá až 11 měsíců.

Před kuklením larvy které žijí ve schránikách, tuto připoutají k podkladu dna, larvy, co žijí volně, si vytvoří tzv. kukelní schránku, tedy takový „domeček“ ve kterém pak probíhá jejich zakuklení. Tato kukla má žábry a je pohyblivá. Má některé orgány sloužící k zajištění přívodu čerstvé vody a k dýchání. Stádium kukly trvá obvykle 2 týdny, pak se kukla uvolní ze schránky a vyplave na hladinu, některé druhy vylezou na předměty vyčnívající z vody. Dospělci se líhnou většinou za soumraku nebo v noci.

Druhy chrostíků žijících u nás

Zástupci rodu Silo se objevují především v čistých pramenitých oblastech, v mírně znečištěných vodách pak najdeme chrostíky rodu Notidobia, v silněji znečištěných vodách zástupce rodu Hydropsyche, Anabolia a Limnophilus.

Nejčtenější články

ORLÍK AKTUÁLNĚ :-(((

Poté, co jsme v neděli dopoledne chytili pytláka bez dokladů (lovil vesele na dva pruty) a rybáře, který dlouhodobě porušoval řád, jsme si udělali včera odpoledne výlet na Orlík a objeli 20 km břehů. JE NEUVĚŘITELNÉ, co se tam děje. Vesele se vláčí (všichni tedy svorně tvrdili, že si zrovna teď chystají věci na zahájení), loď na vodě plná komplet výbavy na dravce (prut na lov nástražek, dva pruty na tahání rybky, jeden nabitej vláčák, řízkovnice, echolot a příďák), stojan s dvěma pruty a na obou malí okounci, v bednách podměrečné ryby a hájené ryby, vrš plná malých okounků. Vzbudil jsem se s pocitem nesmírného smutku kořeněného beznadějí. Kde to proboha jsme??? SDÍLEJTE TOHLE SVINSTVO, TAKHLE TO DÁL NEJDE.

Zpráva ze zasedání Republikové rady ČRS (červen)

Rada shválila, kromě jiného, návrh změn rybářského řádu pro rok 2019. Konkrétně se jedná o stanovení nejmenší lovné míry okouna říčního na 15 cm, schválení povinnosti mít při lovu ryb podběrák, dále zákaz používání dvoj a trojháčků a omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období 1.1 až 15.6., dále zákaz lovu na srkačku a zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Nazapomínejte na dodatky v rybářském řádu, mohli by jste přijít o papíry!

Na svazové vodě se musí všichni rybáři řídit rybářským řádem. O tom, jak moc je či není zastaralý, dnes nechci mluvit, ale spíše se s vámi podělím o jedno zjištění. Někteří z nás si zapomínají každý rok přečíst v řádu „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“, tedy dodatky k řádu, které jsou vytištěné modře a které někdy zásadně mění například povolenou lovnou délku některých ryb. A tak neznalý rybář si může omylem přivlastnit amura, který má ale v některých krajích aktuálně v dodatcích změněnou lovnou míru z 50 na 70 cm!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím