Rybářský rozcestník

Chrostíci (Trichoptera)

Chrostíci je řád křídlatého hmyzu s proměnou dokonalou. Dospělci žijí v blízkosti čistých vod. Mohou sloužit jako indikátory její čistoty. Vajíčka kladou do vody nebo její těsné blízkosti. Larvy jsou vodní a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu, který je charakteristický pro ten či onen druh. Materiálem na stavbu jejich „domečků“ může být třeba písek, větvičky, jehličí, ale i schránky jiných živočichů.

Chrostíci - Trichoptera

Rozpoznávací znaky

Malý až středně velký hmyz dorůstající do délka až 4 cm, jeich rozpětí křídel může být u některých jedinců až 6 cm.Mají zakrnělé ústní ústrojí, jen pijí, dospělci nepřijímají potravu. Mají dva páry křídel pokryté chloupky a štětinkami, případně šupinkami. Zbarveni jsou většinou nevýrazně do šeda či žlutavé barvy. Jejich přední křídla pak bývají tmavší než zadní. V klidu skládají křídla střechovitě na zadeček. Kromě složených očí mívají i tři jednoduchá očka. Tykadla pak mají dlouhá, nitkovitá.

Výskyt

Najdeme je po celém světě. Žijí v blízkosti tekoucích i stojatých vod. Larvy se vyvíjejí ve vodě, především pak na horních tocích potoků a řek, jsou oblíbenou potravou pstruhů.

Obecně

Chrostíci jsou aktivní především v noci. Nejsou dobří letci, létají jen na kratší vzdálenosti. Při letu mávají oběma páry křídel současně. Pokud dospělci vůbec přijímají potravu, živí se jen nektarem, také pijí vodou, toť vše. Larvy jsou býložravé, ale také dravci, co loví plankton či larvy jiného hmyzu.

Páření chrostíků probíhá nejčastěji za soumraku, buď jednotlivě, anebo dochází k rojení samců, u některých druhů i obou pohlaví. Samice kladou vajíčka ve skupinách obalených zvláštní rosolovitou látkou, a to do vody nebo na rostliny či předměty vyčnívající z vody. Počet vajíček se pohybuje do jednoho tisíce, častěji i méně.

Larvy se vyvíjejí ve sladké vodě, tedy většina druhů, jsou ale vyjímky, které se rodí ve vodě slané, nebo dokonce na suchu. Larvy mají silné kousací ústrojí a snovací žlázy. Jsou dravé, na chytání kořisti používají především přední nohy. Na konci zadečku pak mají ještě drápky k přidržování kořisti. Většina larev dýchá žábrami, některé pokožkou. Rozeznáváme dva typy larev, jeden typ si vytváří schránky ze zrnek písku, ulit měkkýšů a dalšího materiálu, jejichž základem je pouzdro upředené pomocí snovacích žláz. Druhý typ žije volně, případně si upřede útvar sloužící jako úkryt nebo past na kořist. Larvy procházejí 5-7 stádii, jejich vývoj trvá až 11 měsíců.

Před kuklením larvy které žijí ve schránikách, tuto připoutají k podkladu dna, larvy, co žijí volně, si vytvoří tzv. kukelní schránku, tedy takový „domeček“ ve kterém pak probíhá jejich zakuklení. Tato kukla má žábry a je pohyblivá. Má některé orgány sloužící k zajištění přívodu čerstvé vody a k dýchání. Stádium kukly trvá obvykle 2 týdny, pak se kukla uvolní ze schránky a vyplave na hladinu, některé druhy vylezou na předměty vyčnívající z vody. Dospělci se líhnou většinou za soumraku nebo v noci.

Druhy chrostíků žijících u nás

Zástupci rodu Silo se objevují především v čistých pramenitých oblastech, v mírně znečištěných vodách pak najdeme chrostíky rodu Notidobia, v silněji znečištěných vodách zástupce rodu Hydropsyche, Anabolia a Limnophilus.

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

Ryba v české kuchyni – 3. díl

Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.