Rybářský rozcestník

Ploštice (Heteroptera)

Ploštice je skupina malého, středně velkého i velkého hmyzu s bodavě sacím ústrojím. Jejich typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je pak blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se stejnokřídlými do řádu Hemiptera. Ve světě žije přes 40 000 druhů, v Česku jich pak najdme skoro 900 druhů!

Ploštice (Heteroptera)
Pářicí

Rozpoznávací znaky

Přední křídla mají přetvořena v polokrovky. Tělo mají většinou ploché, prot se jim také říká ploštice. Křídla skládají podélně na zadeček. Zbarveně jsou různě, od nenápadných šedcýh barev až po divoké pestré bravy s různorodou kresbou, případně i výrůstky, jamkami či tečkami. Kromě složených očí má řada druhů i dvě jednoduchá očka. Většina ploštic má vyvinutá křídla, zadní blanitý pár bývá menší než polokrovky. Některé druhy mají křídla zkrácená či jsou úplně bezkřídlé, například pro lidi tak neoblíbené štěnice. Nohy mají většinou kráčivé. U vodních druhů jsou končetiny přeměněné k plavání, případně k lapání kořisti. Vodní druhy dýchají vzduch pomocí dýchací rourky nebo dýchacího otvoru na zadečku. Ploštice jsou známé svým zápachem, který pochází ze zvláštních žláz. Chrání je před dravci nebo pomocí záachu dokáží ochromit kořist. Řada druhů umí také vydávat zvuky díky zvláštním orgánům. Někdy má tuto vlastnost jen jedno pohlaví. Některé vodní ploštice mají i sluchové orgány.

Výskyt

Najdeme je po celém světě, kde žije více jak 40 000 druhů. Žijí jak ve vegetaci, zak na tlejícím dřevě, pod vodou, ale i na vodní ploše. Existují však i suchozemské druhy.

Obecně

Býložravé druhy ploštic zpravidla sají rostlinné šťávy, dravé druhy loví jiný hmyz, velké vodní ploštice i obratlovce (žáby, ryby i malé ptáky), často větší, než jsou samy. Některé ploštice žijí v početných koloniích. Nejdravější jsou vodní druhy. Některé druhy sají krev teplokrevných živočichů, například štěnice, které do této skupiny také patří, i když ty jsou suchozemské.

Až na drobné výjimky se ploštice množí pohlavně. Páření probíhá různým způsobem v závislosti na druhu. Někdy jsou partneři na sobě, jindy zadečky k sobě a hlavami od sebe, jindy zase v pravém úhlu. Samice kladou vajíčka, někdy pomocí krátkého kladélka, zpravidla do půdy a podobně. Někdy samice vajíčka hlídají, dokud se larvy nevylíhnou. U některých vodních druhů lepí samice vajíčka na hřbet samcům, kteří je nosí do vylíhnutí larev. Larvy procházejí  až 5 stádii, během nichž jim přibývají články chodidel a tykadel a rostou křídla. Larvy některých druhů žijí pohromadě. Většina našich ploštic má jednu generaci do roka a přezimují ve stadiu dospělce nebo vajíčka.

Pářicí se pár ploštic

Pářicí se pár ploštic

Nejznámější představitelé ploštic žijících u nás

Ve vodě žije Splešťule blátivá (Nepa cinerea), ta je dravá, vyhledává dna stojatých nebo pomalu tekoucích vod s bahnitým dnem a porostlými břehy. Další je například bodule obecná (Ilyocoris cimicoides), znakoplavka obecná (Notonecta glauca) i jehlanka válcovitá (Ranatra linearis), která je naše největší ploštice. Dorůstá délky až 4 cm. Na vodní hladině žije Bruslařka obecná (Gerris lacustris) a Vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum Linnaeus).

 

Nejčtenější články

ORLÍK AKTUÁLNĚ :-(((

Poté, co jsme v neděli dopoledne chytili pytláka bez dokladů (lovil vesele na dva pruty) a rybáře, který dlouhodobě porušoval řád, jsme si udělali včera odpoledne výlet na Orlík a objeli 20 km břehů. JE NEUVĚŘITELNÉ, co se tam děje. Vesele se vláčí (všichni tedy svorně tvrdili, že si zrovna teď chystají věci na zahájení), loď na vodě plná komplet výbavy na dravce (prut na lov nástražek, dva pruty na tahání rybky, jeden nabitej vláčák, řízkovnice, echolot a příďák), stojan s dvěma pruty a na obou malí okounci, v bednách podměrečné ryby a hájené ryby, vrš plná malých okounků. Vzbudil jsem se s pocitem nesmírného smutku kořeněného beznadějí. Kde to proboha jsme??? SDÍLEJTE TOHLE SVINSTVO, TAKHLE TO DÁL NEJDE.

Zpráva ze zasedání Republikové rady ČRS (červen)

Rada shválila, kromě jiného, návrh změn rybářského řádu pro rok 2019. Konkrétně se jedná o stanovení nejmenší lovné míry okouna říčního na 15 cm, schválení povinnosti mít při lovu ryb podběrák, dále zákaz používání dvoj a trojháčků a omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období 1.1 až 15.6., dále zákaz lovu na srkačku a zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Nazapomínejte na dodatky v rybářském řádu, mohli by jste přijít o papíry!

Na svazové vodě se musí všichni rybáři řídit rybářským řádem. O tom, jak moc je či není zastaralý, dnes nechci mluvit, ale spíše se s vámi podělím o jedno zjištění. Někteří z nás si zapomínají každý rok přečíst v řádu „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“, tedy dodatky k řádu, které jsou vytištěné modře a které někdy zásadně mění například povolenou lovnou délku některých ryb. A tak neznalý rybář si může omylem přivlastnit amura, který má ale v některých krajích aktuálně v dodatcích změněnou lovnou míru z 50 na 70 cm!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím