Rybářský rozcestník

Ploštice (Heteroptera)

Ploštice je skupina malého, středně velkého i velkého hmyzu s bodavě sacím ústrojím. Jejich typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je pak blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se stejnokřídlými do řádu Hemiptera. Ve světě žije přes 40 000 druhů, v Česku jich pak najdme skoro 900 druhů!

Ploštice (Heteroptera)
Pářicí

Rozpoznávací znaky

Přední křídla mají přetvořena v polokrovky. Tělo mají většinou ploché, prot se jim také říká ploštice. Křídla skládají podélně na zadeček. Zbarveně jsou různě, od nenápadných šedcýh barev až po divoké pestré bravy s různorodou kresbou, případně i výrůstky, jamkami či tečkami. Kromě složených očí má řada druhů i dvě jednoduchá očka. Většina ploštic má vyvinutá křídla, zadní blanitý pár bývá menší než polokrovky. Některé druhy mají křídla zkrácená či jsou úplně bezkřídlé, například pro lidi tak neoblíbené štěnice. Nohy mají většinou kráčivé. U vodních druhů jsou končetiny přeměněné k plavání, případně k lapání kořisti. Vodní druhy dýchají vzduch pomocí dýchací rourky nebo dýchacího otvoru na zadečku. Ploštice jsou známé svým zápachem, který pochází ze zvláštních žláz. Chrání je před dravci nebo pomocí záachu dokáží ochromit kořist. Řada druhů umí také vydávat zvuky díky zvláštním orgánům. Někdy má tuto vlastnost jen jedno pohlaví. Některé vodní ploštice mají i sluchové orgány.

Výskyt

Najdeme je po celém světě, kde žije více jak 40 000 druhů. Žijí jak ve vegetaci, zak na tlejícím dřevě, pod vodou, ale i na vodní ploše. Existují však i suchozemské druhy.

Obecně

Býložravé druhy ploštic zpravidla sají rostlinné šťávy, dravé druhy loví jiný hmyz, velké vodní ploštice i obratlovce (žáby, ryby i malé ptáky), často větší, než jsou samy. Některé ploštice žijí v početných koloniích. Nejdravější jsou vodní druhy. Některé druhy sají krev teplokrevných živočichů, například štěnice, které do této skupiny také patří, i když ty jsou suchozemské.

Až na drobné výjimky se ploštice množí pohlavně. Páření probíhá různým způsobem v závislosti na druhu. Někdy jsou partneři na sobě, jindy zadečky k sobě a hlavami od sebe, jindy zase v pravém úhlu. Samice kladou vajíčka, někdy pomocí krátkého kladélka, zpravidla do půdy a podobně. Někdy samice vajíčka hlídají, dokud se larvy nevylíhnou. U některých vodních druhů lepí samice vajíčka na hřbet samcům, kteří je nosí do vylíhnutí larev. Larvy procházejí  až 5 stádii, během nichž jim přibývají články chodidel a tykadel a rostou křídla. Larvy některých druhů žijí pohromadě. Většina našich ploštic má jednu generaci do roka a přezimují ve stadiu dospělce nebo vajíčka.

Pářicí se pár ploštic

Pářicí se pár ploštic

Nejznámější představitelé ploštic žijících u nás

Ve vodě žije Splešťule blátivá (Nepa cinerea), ta je dravá, vyhledává dna stojatých nebo pomalu tekoucích vod s bahnitým dnem a porostlými břehy. Další je například bodule obecná (Ilyocoris cimicoides), znakoplavka obecná (Notonecta glauca) i jehlanka válcovitá (Ranatra linearis), která je naše největší ploštice. Dorůstá délky až 4 cm. Na vodní hladině žije Bruslařka obecná (Gerris lacustris) a Vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum Linnaeus).

 

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím