Rybářský rozcestník

Ploštice (Heteroptera)

Ploštice je skupina malého, středně velkého i velkého hmyzu s bodavě sacím ústrojím. Jejich typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je pak blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se stejnokřídlými do řádu Hemiptera. Ve světě žije přes 40 000 druhů, v Česku jich pak najdme skoro 900 druhů!

Ploštice (Heteroptera)
Pářicí

Rozpoznávací znaky

Přední křídla mají přetvořena v polokrovky. Tělo mají většinou ploché, prot se jim také říká ploštice. Křídla skládají podélně na zadeček. Zbarveně jsou různě, od nenápadných šedcýh barev až po divoké pestré bravy s různorodou kresbou, případně i výrůstky, jamkami či tečkami. Kromě složených očí má řada druhů i dvě jednoduchá očka. Většina ploštic má vyvinutá křídla, zadní blanitý pár bývá menší než polokrovky. Některé druhy mají křídla zkrácená či jsou úplně bezkřídlé, například pro lidi tak neoblíbené štěnice. Nohy mají většinou kráčivé. U vodních druhů jsou končetiny přeměněné k plavání, případně k lapání kořisti. Vodní druhy dýchají vzduch pomocí dýchací rourky nebo dýchacího otvoru na zadečku. Ploštice jsou známé svým zápachem, který pochází ze zvláštních žláz. Chrání je před dravci nebo pomocí záachu dokáží ochromit kořist. Řada druhů umí také vydávat zvuky díky zvláštním orgánům. Někdy má tuto vlastnost jen jedno pohlaví. Některé vodní ploštice mají i sluchové orgány.

Výskyt

Najdeme je po celém světě, kde žije více jak 40 000 druhů. Žijí jak ve vegetaci, zak na tlejícím dřevě, pod vodou, ale i na vodní ploše. Existují však i suchozemské druhy.

Obecně

Býložravé druhy ploštic zpravidla sají rostlinné šťávy, dravé druhy loví jiný hmyz, velké vodní ploštice i obratlovce (žáby, ryby i malé ptáky), často větší, než jsou samy. Některé ploštice žijí v početných koloniích. Nejdravější jsou vodní druhy. Některé druhy sají krev teplokrevných živočichů, například štěnice, které do této skupiny také patří, i když ty jsou suchozemské.

Až na drobné výjimky se ploštice množí pohlavně. Páření probíhá různým způsobem v závislosti na druhu. Někdy jsou partneři na sobě, jindy zadečky k sobě a hlavami od sebe, jindy zase v pravém úhlu. Samice kladou vajíčka, někdy pomocí krátkého kladélka, zpravidla do půdy a podobně. Někdy samice vajíčka hlídají, dokud se larvy nevylíhnou. U některých vodních druhů lepí samice vajíčka na hřbet samcům, kteří je nosí do vylíhnutí larev. Larvy procházejí  až 5 stádii, během nichž jim přibývají články chodidel a tykadel a rostou křídla. Larvy některých druhů žijí pohromadě. Většina našich ploštic má jednu generaci do roka a přezimují ve stadiu dospělce nebo vajíčka.

Pářicí se pár ploštic

Pářicí se pár ploštic

Nejznámější představitelé ploštic žijících u nás

Ve vodě žije Splešťule blátivá (Nepa cinerea), ta je dravá, vyhledává dna stojatých nebo pomalu tekoucích vod s bahnitým dnem a porostlými břehy. Další je například bodule obecná (Ilyocoris cimicoides), znakoplavka obecná (Notonecta glauca) i jehlanka válcovitá (Ranatra linearis), která je naše největší ploštice. Dorůstá délky až 4 cm. Na vodní hladině žije Bruslařka obecná (Gerris lacustris) a Vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum Linnaeus).

 

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím