Rybářský rozcestník

Desetinožci (Decapoda)

Desetinožci (Decapoda) je řád vyšších korýšů, který zahrnuje mnohé z nejznámějších skupin rakovců či korýšů vůbec. Patří sem jak raci, tak poustevníčci, krabi, krevety, langusty… Je známo asi 14 000 druhů žijících zejména ve vodním prostředí, ale vzácněji i na souši.

Raci - ilustrační foto
Rak

Název latinsky

Decapoda

Rozpoznávací znaky

Desetinožci mají deset kráčivých končetin, tedy přesně 5 párů. Přední pár pak obvykle nese klepeta. Mimo to mají tři páry čelistních nožek, čímž se liší od ostatních velkokrunýřovců (Eucarida). Vylučování zajišťují u dospělců zpravidla antenální žlázy. Mají skvělý zrak!

Výskyt

Žijí po celém světě jak v moři, tak ve sladkovodních vodách.

Obecně

Do tohoto řádu patří několik tisíc představitelů především vodních živočichů, kteří žijí jak ve slané, tak sladké vodě, ovšem pár jich žije dokonce i trvale na souši. Z našich sladkovodních představitelů si jmenujme například raka říčního (Astacus astacus), který je u nás asi nejznámější. Dále u nás žije vzácně poměrně malý rak kamenáč (Astacus torrentium), dále rak bahenní (Astacus leptodactylus), ten se pozná podle velkých, dlouhých, ale tenkých klepet.

Rak bahenní (Astacus leptodactylus)

Rak bahenní (Astacus leptodactylus)

Z nepůvodních druhů pak u nás žije rak signální (Pacifastacus leniusculus), který knám byl zavlečená až ze Severní Ameriky. K dalšímu nepůvodnímu druhu patří rak pruhovaný (Orconectes limonsus), který je přenašečem rybího moru, ostatně stějně, jako rak signální. Oba pak vytlačují naše půvdoní druhy.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím