Rybářský rozcestník

Desetinožci (Decapoda)

Desetinožci (Decapoda) je řád vyšších korýšů, který zahrnuje mnohé z nejznámějších skupin rakovců či korýšů vůbec. Patří sem jak raci, tak poustevníčci, krabi, krevety, langusty… Je známo asi 14 000 druhů žijících zejména ve vodním prostředí, ale vzácněji i na souši.

Raci - ilustrační foto
Rak

Název latinsky

Decapoda

Rozpoznávací znaky

Desetinožci mají deset kráčivých končetin, tedy přesně 5 párů. Přední pár pak obvykle nese klepeta. Mimo to mají tři páry čelistních nožek, čímž se liší od ostatních velkokrunýřovců (Eucarida). Vylučování zajišťují u dospělců zpravidla antenální žlázy. Mají skvělý zrak!

Výskyt

Žijí po celém světě jak v moři, tak ve sladkovodních vodách.

Obecně

Do tohoto řádu patří několik tisíc představitelů především vodních živočichů, kteří žijí jak ve slané, tak sladké vodě, ovšem pár jich žije dokonce i trvale na souši. Z našich sladkovodních představitelů si jmenujme například raka říčního (Astacus astacus), který je u nás asi nejznámější. Dále u nás žije vzácně poměrně malý rak kamenáč (Astacus torrentium), dále rak bahenní (Astacus leptodactylus), ten se pozná podle velkých, dlouhých, ale tenkých klepet.

Rak bahenní (Astacus leptodactylus)

Rak bahenní (Astacus leptodactylus)

Z nepůvodních druhů pak u nás žije rak signální (Pacifastacus leniusculus), který knám byl zavlečená až ze Severní Ameriky. K dalšímu nepůvodnímu druhu patří rak pruhovaný (Orconectes limonsus), který je přenašečem rybího moru, ostatně stějně, jako rak signální. Oba pak vytlačují naše půvdoní druhy.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím