Rybářský rozcestník

Žížaly nastražené na přívěsu háčku

I když různé druhy žížal patří mezi nejúčinnější rybářské nástrahy, hodně záleží také na tom, jak je rybám naservírujeme. Občas jejich klasické napíchnutí na háček totiž k tížené rybě nemusí vést. A není to vždy jen tím, že žížaly se umí z háčků vykroutit.

žížalažížalažížalažížala

Většina rybářů napichuje dendrobeny, rousnice, ale i další druhy žížal jednoduše, klasicky na háček a to buď tak, že žížala kopíruje tělo háčku, nebo je napíchnutá například jako harmonika. Ovšem pokud nepoužíváme háčky s drobnými protihroty na ramínku, často o žížalu přijdeme, protože se dokáže z háčku sami vysoukat. Další promarněné šance po náhozu návazce se žížalou na háčku pak bývají díky šikovnosti ryb, které místo aby háček nasály, tak žížaly prostě „oštípají“, nebo je dokáží z háčku také stáhnout a to ať už celé kusy, nebo jen části, žížaly prostě přetrhnou. Některým, zvláště opatrným rybám, pak vadí i samotná prezentace nástrahy, tedy v tomto případě žížaly či žížal, které jsou napíchnuté přímo na háčku.

Přepůlená rousnice nastražená na přívěsu háčku…

Mě osobně se moc osvědčilo občas žížaly navléci na přívěs háčku, tedy přesně pod háček na tzv. boilies přívěs. Má to několik výhod. Žížalka, či více žížal, se daleko více přirozeně kroutí na dně, háček se pak často ztratí v reliéfu povrchu dna. A ještě tato metoda nastražení žížal má jednu velkou výhodu. Žížala se rozhodně z přívěsu sama nedostane, ať se bude snažit sebevíce.

Mé zkušenosti jsou takové, že občas ryby na žížaly na háčku prostě nereagují, zatím co žížaly na přívěsu háčku rádi ochutnají. Samozřejmě, jak to tak v rybařině platí, občas je to pak i naopak. 🙂 Ale rozhodně se vyplatí občas ryby překvapit a žížaly na přívěs háčku nastražit. Hlavně při chytání větších ryb je tato metoda nastražení velice úspěšná.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

O rybách a jejich zpracování

Ryby tvořily již od dávných dob podstatnou složku lidské výživy. Obliba a hojná spotřeba ryb u nás se udržela až do 18. století. Vzpomeňme jen na jihočeské rybníky, dílo českých rukou a českého důmyslu, které po dnes vzorně slouží.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím