Rybářský rozcestník

Kalja – ruská rybí polévka

Kalja, rybí ruská polévka, které se nejčastěji připravovala z candáta, nebo rybích odřezků. Pikantní chuť polévce dává lák z okurek, sušený estragon a čerstvý kopr. S názvem kalja se můžeme setkat i na Balkáně je to název rovněž pro polévku ale z jiných surovin. Bosenská kalja se připravuje z jehněčího, zelí a dalších surovin. Kalju vaří i v Chorvatsku, Dalmacii a Srbsku a to z hovězího masa.

2 náročnost
40 minut
kalja-ruskákalja-ruskákalja-ruská
  • 500-750 g rybích odřezků
  • 150 g pórku
  • 1,5 l vody
  • 1 dl nálevu z okurek
  • 2 ks oloupané brambory
  • 2 ks okurky v sladkokyselém nálevu
  • 1 ks cibule
  • 1 ks mrkve
  • 1 ks petržele
  • 1 ks bobkový list
  • 1 ks citron
  • 4 ks kuličky celého pepře
  • 4 ks kuličky nového koření
  • 2 lžíce hladké mouky
  • 2 lžíce másla
  • 1 lžíce nasekaného čerstvého kopru
  • 1 lžička sušeného estragonu
  • špetka šafránu (lze nahradit kurkumou, přidává se jen pro barvu polévky)
  • Příprava

    1. Rybí odřezky zalijeme v hrnci vodou, přidáme neoloupanou rozpůlenou cibuli, 2 oloupané brambory, 1 mrkev a 1 petržel, osolíme a přidáme divoké koření, bobkový list, nové koření, celý pepř. Polévku přivedeme k varu, naběračkou sebereme pěnu, stáhneme plamen a pod pokličkou vývar necháme táhnout 30 minut.
    2. Vývar scedíme, zeleninu a brambory odložíme stranou, z odřezků obereme do misky maso.
    3. V hrnci z másla a hladké mouky uděláme jíšku a zalijeme rybím vývarem. Přidáme nakrájené okurky a nalijeme lák z okurek, přivedeme k varu, 5 minut před koncem přidáme do polévky na kolečka nakrájený citron, sušený estragon, špetku zázvoru.
    4. Nakonec do hotové polévky přidáme nasekaný kopr, přikryjeme pokličkou, necháme 10 minut odstát. Rybí maso vložíme do talíře, zalijeme vařící polévkou. Kdo má rád hustší polévku může přidat na kostičky i nakrájenou zeleninu a brambory, ale pravá kalja je bez těchto surovin.

    Poznámka

    Text i foto: D. Marounek

    Nejčtenější články

    Uzení ryb podle baštýřek

    Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

    Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

    Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

    Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

    Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.