Pokud vyrážíme na krátkodobou vycházku na ryby, pro úspěšnost lovu se vyplatí použít nástrahy, které mají krátký poločas rozpadu, tedy pro lajky, které se rozpadají v horizontu několika minut až několika pár hodin. Naopak na dlouhodobých výpravách, především při cíleném lovu větších ryb, naopak volíme nástrahy, které ve vodě vydrží, tedy se nerozpustí, i několik dní.
Právě rychlost rozpustnosti nástrah mnoho rybářů podceňuje, prostě je neřeší i když jde často o zkušené rybáře. Nedávno jsem například od kamaráda dostal vzorky boilies, které používá při krátkodobém lovu kaprů a amurů. Vyráží k vodě, kterou má kousek od domu, jen na pár hodin, při tom chytá na boilies, které, jak jsem po jejich otestování zjistil, vydrží ve vodě, aniž by se rozpustilo i více jak 48 hodin. A to je podle mě špatně. Při chytání například kaprů či amurů, kdy víme, že máme na tento lov jen 4 až 5 hodin, rozhodně nebudeme používat boilies rozpouštějící se ve vodě i několik dní. Strategičtější je použít rychle rozpustné boilies, tedy koule, co se ve vodě rozpustí poměrně rychle. A víte proč?
Proč je tak důležité znát poločas rozpadu jednotlivých nástrah?
První a hlavní důvod, proč znát rozpustnost nástrahy, co ji použijeme je ten, že při krátkodobých výpravách je naším cílem co nejdříve nalákat k háčku ryby. To se nám podaří jak díky zakrmení, tak také díky rozpouštění samotné nástrahy. Čím rychleji se rozpouští, tím intenzivněji se šíří pachová stopa nástrahy do okolí. Naopak nástrahy, co se nerozpouští, nebo jen velmi, velmi pomalu, tuto pachovou stopu šíří do okolí jen nepatrně, některé vůbec.
A máme tu další důvod. Pokud použijeme naopak rychleji rozpustné nástrahy, může se nám stát, že budeme sedět na břehu bez záběru třeba právě proto, že na háčku, nebo pod ním na přívěsu pod háčkem, prostě již nějakou dobu žádná nástraha není, protože se již dávno rozpustila.
Nástrahy použité na zakrmení, tedy jako návnady. Ano, kdo neví, nástraha je krmení, které používáme k chycení ryb, co ji napíchneme na háček, nebo například použijeme nastražené na přívěs pod háčkem. Návnada je pak vše, co používáme na zakrmení. A právě tak se nástraha, například boilies koule, může stát jak nástrahou, tak návnadou, pokud tyto koule použijeme na zakrmení. A právě například při použití PVA materiálů, je rozpustnost nejen nástrahy, ale i návnady důležitá. Pokud například cíleně nastražíme na velkého kapra, můžeme předpokládat, že se záběru hned tak nedočkáme, přitom chceme, aby na lovném místě, na toho našeho velikána, čekala nejen nástraha, ale aby jsme toto lovné místo měli i dobře zakrmené, nejlépe po celou dobu, co budeme mít nahozeno. Z toho je jasné, že i poločas rozpadu jednotlivých návnad nás musí zajímat.
Další důvodem může být zdánlivě nesouvisející s rozpouštěním jednotlivých nástrah. Jde o dipování nástrah. Je jasné, že nástrahy se silným, velmi pomalu rozpustným povrchem, se hůře dipují, než nástrahy s pórovitým, rychleji rozpustným povrchem. Prvně jmenované nástrahy buď musíme dipovat několik hodina až několik dní, nebo použít dipy které dokáží na nástraze vytvořit další trvanlivější vrstvu. Rozhodně nemá cenu nástrahy s extrémně pomalu rozpustným povrchem jen tak pár sekund namočit do klasického dipu. Takové nástrahy, než dopadnou ke dnu, z nich se dip smyje hned při dopadu na hladinu. To rychle rozpustné nástrahy, tedy ty, co většinou dokáží i rychle vstřebat nějaké ty dipy, ty má smysl ponořit do dipu jen na chvíli, dokáží totiž poměrně rychle dip nasáknout. Takové dipování má smysl a je vhodné na nástrahy například při krátkodobých vycházkách.
Možná jsem na nějaký důvod zapomněl, ale hned ty dva první jsou tak důležité, že asi chápete, že věnovat se nástrahám i ve vztahu k jejich rozpustnosti je velmi důležité. A nezapomínejte, že na rozpustnost nástrah má vliv hned několik faktorů.
Poločas rozpadu nástrah lze zjisti různě, například i pomocí malého akvária…
Faktory ovlivňující rozpustnost nástrah, tedy jejich poločas rozpadu:
v proudu a tekoucí vodě se nástrahy rozpouští rychleji, než na vodě stojaté
teplota vody zásadně ovlivňuje rozpouštění nástrah
stáří nástrah má také vliv, jak rychle se rozpouští
atakování nástrah menšími rybami i dalšími vodními živočichy
použití dipů, obalovacích past a podobně naopak rozpuštění nástrah zpomaluje…
Jak zjistit poločas rozpadu jednotlivých nástrah?
Asi první zjištění, jak moc rychle se nástrahy rozpouští, by jsem měli vyčíst na obalu té či oné nástrahy. Ovšem díky faktorům ovlivňujícím rozpouštění nástrah jde o čas velmi orientační. A tak nejednoduší je po příchodu k vodě nástrahy, co je hodláme použít, otestovat. Stačí například jednu kouli boilies hodit pod nohy u břehu a sledovat, jak rychle se bude rozpouštět. Pokud budeme na místě, kde je tato možnost vyloučena, například v místech, kde hned u břehu je hloubka, pak stačí do nějaké vhodné nádoby nabrat vodu z revíru a v ní utopit nástrahu, co ji chceme prověřit. Sledováním či zkušenosti z předchozích výprav jednoduše zjistíme, jak na tom jednotlivé nástrahy jsou.
TIP: Například při použití boilies můžeme urychlit rozpustnost koulí narušením jejich povrchu. Ideálně je můžeme částečně ořezat, narušíme-li vrchní povrchovou vrstvu boilies, docílíme tak rychlejšímu rozpuštění této nástrahy.
Text i foto: Jiří Langer, šéfredaktor webu
Ankety
Vyrábíte si doma vlastní boilies nebo koule jen nakupujete?
I když jde o článek pro začínající rybáře, ze zkušenosti vím, že i mnoho rybářů, co chytají již mnoho let, neumí správně namotat vlasec či pletenku na cívku navijáku. Existuje totiž pár důležitých kroků, jak správně na to a neměl by se ani jeden z nich podcenit či dokonce vynechat.
Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!
Tak například na kapra prý platí zelené odstíny zakrmovacích směsí. Stejně tak na amura. Zato při cíleném lovu cejnů je dobré zkusit použít světlé odstíny zakrmovacích směsí. To naopak plotice prý dávají přednost tmavým směsím. Je to tak, nejen chuť a vůni, ale také barvu zakrmovací směsi musí řešit rybář, aby chytil právě ten druh ryby, co si na něj myslí.
Usušené boilies může zásadně zvýšit úspěšnost lovu kaprů a to i těch velmi opatrných. Hlavně při lovu kaprů v teplé letní vodě, ale i při větší aktivitě drobné bílé ryby, je důležité použít jako nástrahu právě vytvrzené boilies díky jeho proschnutí. Usušené koule ztvrdnou, stanou se odolnějšími proti okusu drobné ryby a také se prodlouží jejich poločas rozpadu.
Obal na pruty si můžete samozřejmě koupit. Ale nejen pro šetřílky tu máme tip na obal na pruty ušitý ze starých džínsů. A nemusí jít jenom o obal na pruty, stejně tak si do přešitých riflí můžete k vodě nosit podběrák, stojan, vidličky…
Asi každý již držel v ruce houbičku na nádobí, i když se třeba vyhýbá kuchyni, jak jen může. Přesto se vyplatí si ji brát na ryby a to nejen na mytí nádobí. Můžeme ji použít třeba jako nosič vůní a chutí, nebo na ni lze dokonce chytat. Ovšem také se hodí jako pomocník při vyvážení krmení a nástrahy například s dálkově ovládanou lodičkou.