Rybářský rozcestník

Vrubozobí ptáci (Anseriformes)

Vrubozobí jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, dobře přizpůsobených životu na vodní hladině. I když většina je nedílně spjata s vodou, několik z nich jsou suchozemci a vodu, kromě pití, ke svému životu zase tak moc nepotřebují. Jsou rozšířeni téměř po celém světě. Někteří pak žijí i u nás.

LabuťPolákPolákKachnaKachnaLžičákLabuťKachna

Rozpoznávací znaky

Vrubozobí jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem. Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána, také je vroubkovaný. Dalším znakem vrubozobých jsou krátké, poměrně vzadu postavené končetiny a všechny prsty kromě zadního spojené plovací blánou. Většina vrubozobých jsou dobří plavci, někteří se za potravou potápí. Na zemi jsou vrubozobí neobratní. K životu ve vodě je přizpůsobeno i jejich opeření, mají husté prachové peří a velkou kostrční žlázu, jejímž mastným sekretem si peří potírají. Díky tomu se jim přes peří nedostane voda. Samci bývají pestře a nápadně zbarveni, samice jsou většinou jen hnědé.

Výskyt

Najdeme je na všek kontinentech, některé z nich i u nás.

Obecně

Celý řád vrubozobí se skládá asi ze 152 druhů, přičemž většina z nich jsou vodní ptáci. Často žijí monogamně. Samci jsou pestří, samice nenápadně zbarvené. Vrubozobí hnízdí většinou na zemi, ovšem opět jsou mezi nimi výjimky, jako například morčáci a hoholi, ti hnízdí na stromech. Někteří naopak hnízdí na plovoucích hnízdech, jako labutě. Husice pak mají hnízda zahrabaná v norách v zemi.

Samice snáší až 13 vajec, někdy i do hnízd jiných samic. Rodiče mláďata nekrmí, krmí se sami, ale vzorně se o ně starají, mláďata jsou poslušná a hned od narození následují své rodiče všude kam se hnou. Ti je učí vše, co budou potřebovat k samostatnému životu.

Labuť velká (Cygnus olor)

Labuť velká (Cygnus olor)

Někteří zástupci vrubozobých hnízdící u nás

Asi nejznámějším je labuť velká (Cygnus olor). Vyhledává prostorově rozlehlé stojaté, nebo mírně tekoucí vodní plochy, bohaté na vodní rostliny, při březích s rákosem. Celý „vláček“ plující na vodě zahajuje samice, pak veslují pěkně za sebou seřazené mladé kusy, na konci celou rodinku pyšně hlídá samec. Mimo období rozmnožování, kdy žije labuť velká spolu se svým partnerem, se zdržují samostatně nebo v menších hejnech, která se během tahů seskupují. Labutě jsou původně tažní ptáci, schopní v zimě táhnout do vzdálenosti více jak 1000 km. V mírných polohách Evropy však často přezimují, hlavně ve velkoměstech, kde se vždy najdou lidé, kteří je nakrmí. Jejich hlavní potravou jsou vodní rostliny i když ani nepohrdnou rohlíkem hozeným do vody. Hnízdí v květnu a v červnu, hnízdění většinou trvá cca 35 dnů. Samice většinou klade až 7 vajec. Na vajíčkách sedí jen samice, samec se ale pohybuje vždy v blízkosti hnízda a hnízdo i samici hlídá.

Polák velký (Aythina fuligula)

Polák velký (Aythina fuligula)

Další početnou skupinou tohoto řádu jsou kachny, které můžeme dále rozdělit na dvě skupiny, na kachny potápivé a kachny plovavé. Kachny potápivé mají nohy posunuté více dozadu a kožní lem mají vytvořený i na zadním volném prstu. Při plavání na hladině mají zadní část potopenou ve vodě. K těmto patří například polák chocholačka (Aythia fuligula), polák velký (Aythia ferina) nebo zrzohlávka rudozobá (Netta rufina).

Polák chocholačka (Aythia fuligula)

Polák chocholačka (Aythia fuligula)

Plovavé kachny mají nohy umístěné téměř ve středu osy těla, jejich zadní volný prst nemá kožovitý lem a když plavou, mají ocas nahoře, ne potopený, jako kachny potápivé. Do této skupiny řadíme například kachnu divokou (Anas platyrhynchos), kterou pozná snad každý. Je to naše největší plovavá kachna, která hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. Potravu přijímá jak rostlinnou, tak i živočišnou. V Česku žije téměř na celém území, samozřejmě u vody.

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) - samec

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) – samec

Hnízdí na nejrůznějších místech, nejčastěji na březích vod, ostrůvcích, v rákosinách, ale i ve větší vzdálenosti od vody například v dutinách stromů. Hnízdo staví jen samice. Hnízdění začíná od počátku března, ale většinou pokračuje až do července. Samice snáší nejčastěji 10 až 13 vajec. Občas se stává, že do hnízd kachny divoké nakladou vejce i jiné druhy kachen.

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) - samice s mladýma káčátkama

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) – samice s mladýma káčátkama

Na vejcích sedí pouze samice a to až  29 dní, někdy o něco méně. Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, nejprve pojídají žloutek z vajíček, ze kterých se vylíhli, asi po 3 dnech se krmí sami, matka je nekrmí. Mláďata téměř ihned velmi dobře běhají, plavou a potápějí se. Asi 50 dnech jsou zcela opeřená a učí se létat. Pohlavně dospělí jsou následujícím rokem.

Lžičák pestrý - (Anas clypeata)

Lžičák pestrý – (Anas clypeata)

Mezi naše nejbarevnější kachny patří lžičák pestrý (Anas clypeata). Poznáme ho podle nápadně rozšířeného zobáku, tmavě kovově zelné hlavy (zbarvení samce), bílého břicha s velkou, rezavě červenou skvrnou.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!