Rybářský rozcestník

Surmovka (mořský šnek)

Surmovka je rozšířená od severních pásem Severního ledového oceánu až po Biskajský záliv. Loví se v severním Atlantiku, v Lamanšském průlivu a v Severním moři. Největšími konzumenty jsou Francouzi a Kanaďané z francouzsky mluvících oblastí.

Surmovka (mořský šnek) - na bílém podkladě

Jiný název

Surmovka vlnitá, surmovka čeřitá

Špičatá kuželovitá ulita dorůstá do délky 11 cm. Charakteristickým znakem jsou jemná spirálovitá žebra a vlnkovitá kresba tmavých a světlých linií. Surmovky se většinou podávají vařené s omáčkou, jejich maso však může být relativně tuhé. V Kanadě se s oblibou podávají smažené v těstíčku nebo fritované.

Kuchyňské zpracování:

Surmovky se prodávají vařené, připraveno ke konzumaci obvykle s octem a tmavým chlebem dochuceným máslem. Jsou podobné plážovkám, ale větší. Snadněji se také vyprošťují z ulit. Přidávají se rovněž do polévek a dušených pokrmů.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Zajištěný nástrahy na háčku gumičkou

Obecně se rozhodně vyplatí mít nástrahu důkladně zajištěnou na háčku. Na prázdný háček se ryby špatně chytají. Většinou stačí malá gumička například z duše kola.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.