Rybářský rozcestník

Strašek kudlankový

Strašek kudlankový je korýš rozšířený od severu Britských ostrovů až po jih Angoly. Hojně je loven také ve Středozemním moři a vůbec nejčastějším jeho domovištěm je Jaderské moře.

Strašek kudlankový na bílém pozadí, dva kusy

Název latinsky

Squilla mantis

Jiný název

Mantis shrimps

Tento strašek je jediným druhem, jenž je ve středomoří loven komerčně.

Nejvýznamnějšími lovci těchto bizárně vypadajících živočichů jsou italové. Straškové se hojně prodávají i v ostatních jižních evropských státech, ale do střední evropy se dováží jen zřídka.

Strašek kudlankový nepatří do řádu desetinožců, nýbrž do řádu ústonožců (Stomatopoda). Má krátký hřbetní krunýř, za nímž se nachází deset segmetů trupu. Typické pro strašky jsou velké lapavé nohy, které mají na vnitřní hraně posledního článku silné trny. Tyto poslední články mohou strašci přiklopit k předposlednímu článku, přičemž trny zapadnou do mezer na hraně předposledního článku. Strašci jsou dravci a ryba nebo jiný korýš, jenž se ocitne v jejich chapadlech, nemá šanci uniknout.

Od ostatních strašku  lze tento druh odlišit na základě symetrických skvrn. Strašek kudlankový dorůstá maximální délky 20 cm.

Kuchyňské zpracování:

Maso strašků je velmi křehké, ale poměrně měkké a proto není všemi tak velmi ceněno oproti jiným korýšům. Strašci se ve středomořské kuchyni často přidávají do polévek anebo se podávají uvaření samostatně s olivovým olejem a citronovou šťávou. Velmi dobře chutnají také smažení nebo grilovaní.

Zdroj: www.cerstveryby.cz

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím