Tímto pojmem se většinou označují jedlí bezobratlí živočichové, tj. korýši a měkkýši. Korýši, jako je humr, garnát a krab, mají článkové těsto a tvrdý krunýř, který během růstu opakovaně svlékají. Měkkýši žijí ve vápenitých schránkách, které jsou buď dvoudílné (lastury ústřic, hřebenatek), anebo jednolité (ulity surmovek nebo jedlého mořského plže plážovky). Pro kulinářské účely se tradičně do této skupiny zahrnují i suchozemští hlemýždi, dále mořští živočichové bez ulity (oliheň, sépie a chobotnice) a dokonce i některé druhy žab.
V Evropě se vyskytuje celkem osm druhů břitek, z nichž dva se komerčně prodávají v Evropě.
Tento velice inteligentní hlavonožec s osmi rameny žije ve vodách mírného pásma a připravuje se jako oliheň. Hlavonožci (Cephalopoda) jsou nejdokonalejší třída měkkýšů, všichni jsou aktivní mořští dravci, což platí samozřejmě i pro chobotnice.
Bílé maso hřebenatek je obklopeno oranžovými jikrami, které se však často v restauracích servírují zvlášť. Tepelnou úpravou získají korálovou barvu. Hřebenatky se vaří v omáčkách na těstoviny, opékají na pánvi nebo grilují.
Největší z korýšů je ceněn především pro chutné masa. Jeho maso je jemnější než maso langusty, vůbec nejchutnější je humr o velikosti 0,5 až 1 kg. Humři jsou k dostání po celý rok, prodávají se čerství nebo mražení, živí či uvaření v krunýři. Živí humři jsou tmavě modří, vaření jsou jasně červení. Humr se peče, vaří, dusí nebo griluje.
Vyskytuje se v teplejších vodách. Má torpédovité tělo a trojúhelníkovými ploutvemi v ocasní části. Na hlavě je 10 chapadel obklopených zobákem.
V amerických a evropských pobřežních vodách žije mnoho těchto korýšů. Jejich obchodní názvy bývají často známější, než názvy zoologické. Atlantské pobřeží vyhledává Jonahův, sklaní a kamenný krab, zatímco královský krab je proslulý na tichomořském pobřeží, zvláště u Aljašky. K oblíbeným evropským druhům patří modrý krab, zelený neboli atlantský, pavoukovitý krab a krab německý. Zvláštní velikosti a váhy, až 3 kg, dosahují krabi, kteří se loví v Rusku, a to v Ochotském moři u západních a jižních břehů Kamčatky, dále pak na pobřeží Japonska.
Tito korýši jsou obvzláště citliví a živí se mohou dopravovat jen do krátkých vzdáleností. Proto se objevují na trhu jen v přímořských oblastech. Před zasíláním do vnitrozemí se tito malí ráčci o velikosti asi 4 až 8 cm ihned po výlovu na lodi krátce povaří ve slabém solném roztoku a v koších se pak dopravují na vnitrozemský trh, kde se musejí co nejdříve zpracovat.
Langusta, stejně jako humr, patří do čeledi korýšů. Tito jsou obecně řazeni mezi nejstarší žijící živočichy a vědci se domnívají, že jsou na planetě již více než 200 miliónů let. Za živa má langusta světle hnědé a tmavě zelené zabarvení, ale když se uvaří, získají, stejně jako humr, jasně červenou barvu. Patří k největším korýšům, žije v pobřežních vodách mírného pásma, nemá klepeta a váží 1,5-4 kg.
Oliheň patří do třídy hlavonožsců. Jde o hlavonožce příbuzného s krakaticemi a také kalamári, ale nejde o stejný druh živočicha. Olihně mají dobře vyvinutou hlavu a deset chapadel, na kterých se nalézají přísavky. Jde o skvělé plavce a predátory, velmi dobré lovce dalších vodních živočichů, především pak ryb. Průměrná velikost olihní bývá kolem 50-60 cm. Olihně žijí jen jeden rok a po kopulaci umírají. V období rozmnožování se jich na jednom místě objeví velké množství, to je ta chvíle, kdy se stávají kořistí větších ryb, savců, také mořských ptáků a samozřejmě i člověka.
Nejhojnější je v Severním moři, kde žije na příkrých skalnatých norských a britských pobřežích. Také ho najdeme v Středozemním moři. Je podstatně větší jak rak říční, bývá velký 30-50 cm, dosahuje váhy do 6 kg. Patří do téže čeledi (Astacidae) jako rak říční a také se mu úplně podobá, jeho spůsob života je také hodně stejný. Gurmáni ovšem preferují maso raka říčního před masem raka mořského.