Rybářský rozcestník

Beruška vodní (Asellus aquaticus)

Beruška vodní je hojně rozšířený sladkovodní korýš stojatých i mírně tekoucích vod. Živí se detritem a rostlinnými zbytky, převážně spadaným listím. Její zadečkové články splývají v pleotelson. Dýchá pomocí žaberních nožek na zadečku. Je všežravá.

Beruška vodní (Asellus aquaticus)

Název latinsky

Asellus aquaticus

Jiný název

Aquatic sowbug

Rozpoznávací znaky

Má ze zhora zploštělé, protáhlé tělo složené z malé hlavy, sedmi hrudních a ocasních článků. Nemá krunýř, články na zadečku jsou srostlé. Barva těla je zelenavě šedá až hnědá s jesnějšími skvrnami. Dýchá pomocí lupenitých zadečkových žaberních nožek.

Výskyt

Žije po celém světě, tedy i u nás, na bahnitém dně jak ve stojatých, tak tekoucích vodách.

Obecně

Tato vodní beruška se těm suchozemským moc nepodobá. Patří do řádu stejnonohých (Isopoda). Je to velmi běžný korýš našich stojatých i mírně tekoucích vod. Žije na dně potoků, řek i v různých nádržích. Je to všežravec, živí se rozkládajícími se rostlinnými zbytky a detritem, převážně opadaným listím, které skeletuje (z ožraného listí zbývá jen žilnatina). Patří mezi oblíbenou potravu ryb.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím