Rybářský rozcestník

Mlži (Bivalvia)

Mlži jsou vodní živočichové žijící uzavření ve dvou miskovitých lasturách, ty jsou spojené zámky, vazy a silnými svaly. Mají dolní a horní otvory, jeden slouží pro přijímání potravy a druhý k vylučování. Živí se filtrací vody, z které pojídají drobné organické částice a baktérie. Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim jak obyvatelé moří, tak tvorové žijící ve sladkovodním prostředí.

Velevrub - dva jedinci v uzavřených lasturách
Velevrub,

Název latinsky

Bivalvia

Rozpoznávací znaky

Tělo mlžů je tvořeno pouze nohou a trupem, ostatní části jsou redukovány a to včetně hlavy, která také chybí. Tělo mají chráněno pláštěm tvořeným dvěma laloky, z nich každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou pak k sobě spojeny tzv. zámkem, vazy a silnými svaly. S okolním prostředím je tělo mlžů spojeno pouze 3 otvory a to otvorem přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysunování svalnaté nohy. Dýchají pomocí žaber. Jejich hlavním orientačním smyslem je čich, méně se pak orientují podle hmatových buněk. Svalnatá noha jim slouží k zahrabání do písku. Pohybují se však zcela jinak než plži. K podkladu se mohou také pevně přichytit, doslova "přirůst", pomocí tzv. byssových vláken. Což jsou pevná vlákna vylučovaná nohou. Někteří z nich dokáží i částečně plavat pomocí klapání lastur a vytlačování vody.

Výskyt

Najdeme mezi nimi jak mořské, tak i sladkovodní druhy různé velikosti. Některé žijí i v Česku. Většina jich však žije v moři a jen malá část se přizpůsobila životu be sladkovodních podmínkách.

Obecně

Mlži (Bivalvia) patří stejně jako plži do kmene měkkýšů (Mollusca) a jsou tedy jejich blízkými příbuznými. Stejně jako oni to jsou bezobratlí živočichové s vnější schránkou, ulitou. Jinak se však od plžů velice výrazně odlišují. Ulita mlžů se nazývá lastura a jejich tělo kryjí vždy dvě, poloviny, které k sobě perfektně pasují. Žijí převážně hrabavě, jsou tedy více či méně zahrabáni do jílovitého či písčitého podkladu ze kterého jim trčí pouze sifony. Někteří se nezahrabávají a vedou přisedlý život na skaliscích. Další pak do skal a kamenů vrtají chodby, což vedlo ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci lastur.

Velevrub, jedinec na suchu v uzavřených lasturách

Sladkovodní druh mlže ….

Mezi sladkovodní druhy žijící u nás patří například perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), velevrub malířský (Unio pictorum), škeble rybničná (Anodonta cygnea), hrachovka říční Pisidium amnicum) nebo slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím