Rybářský rozcestník

Mlži (Bivalvia)

Mlži jsou vodní živočichové žijící uzavření ve dvou miskovitých lasturách, ty jsou spojené zámky, vazy a silnými svaly. Mají dolní a horní otvory, jeden slouží pro přijímání potravy a druhý k vylučování. Živí se filtrací vody, z které pojídají drobné organické částice a baktérie. Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim jak obyvatelé moří, tak tvorové žijící ve sladkovodním prostředí.

Velevrub - dva jedinci v uzavřených lasturách
Velevrub,musle-smirice-2019-2slávka-opočinek2slávka-opočinek3

Název latinsky

Bivalvia

Rozpoznávací znaky

Tělo mlžů je tvořeno pouze nohou a trupem, ostatní části jsou redukovány a to včetně hlavy, která také chybí. Tělo mají chráněno pláštěm tvořeným dvěma laloky, z nich každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou pak k sobě spojeny tzv. zámkem, vazy a silnými svaly. S okolním prostředím je tělo mlžů spojeno pouze 3 otvory a to otvorem přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysunování svalnaté nohy. Dýchají pomocí žaber. Jejich hlavním orientačním smyslem je čich, méně se pak orientují podle hmatových buněk. Svalnatá noha jim slouží k zahrabání do písku. Pohybují se však zcela jinak než plži. K podkladu se mohou také pevně přichytit, doslova "přirůst", pomocí tzv. byssových vláken. Což jsou pevná vlákna vylučovaná nohou. Někteří z nich dokáží i částečně plavat pomocí klapání lastur a vytlačování vody.

Výskyt

Najdeme mezi nimi jak mořské, tak i sladkovodní druhy různé velikosti. Některé žijí i v Česku. Většina jich však žije v moři a jen malá část se přizpůsobila životu ve sladkovodních podmínkách.

Obecně

Mlži (Bivalvia) patří stejně jako plži do kmene měkkýšů (Mollusca) a jsou tedy jejich blízkými příbuznými. Stejně jako oni to jsou bezobratlí živočichové s vnější schránkou, ulitou. Jinak se však od plžů velice výrazně odlišují. Ulita mlžů se nazývá lastura a jejich tělo kryjí vždy dvě, poloviny, které k sobě perfektně pasují. Žijí převážně hrabavě, jsou tedy více či méně zahrabáni do jílovitého či písčitého podkladu ze kterého jim trčí pouze sifony. Někteří se nezahrabávají a vedou přisedlý život na skaliscích. Další pak do skal a kamenů vrtají chodby, což vedlo ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci lastur.

Velevrub, jedinec na suchu v uzavřených lasturách

Sladkovodní druh mlže ….

Mezi sladkovodní druhy žijící u nás patří například perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), velevrub malířský (Unio pictorum), škeble rybničná (Anodonta cygnea), škeble říční (Anodonta anatina), hrachovka říční (Pisidium amnicum) nebo slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha).

Nejčtenější články

Jak nastražit na velké ryby? Zkuste použít vlasový dvojpřívěs pod háčkem

Vlasová metoda používaná při chytání ryb je dnes již notoricky známá většině zkušených rybářů. Ovšem my tu máme ještě vyladěnější verzi. Místo jednoho vlasového přívěsu pod háčkem můžeme totiž navázat hned dva přívěsy.

Jak se náš „lážo plážo fishing“ proměnil v hororový zážitek

Aby jste věděli, lážo plážo fishing, tak říkáme pohodovému chytání ryb, v klidu, bez nervů, pěkně v zázemí našeho provizorního kempu u vody. Klídek, pohoda, žádný stres, jen klidné bivakování u vody s pruty, studenými nápoji, dobrým jídlem s cílem si klasickou rybařinu opravdu hodně užít. Ovšem ne vždy to vyjde podle představ. O tom, jak se náš lážo plážo fishing proměnil v hororový zážitek, tak o tom je tento pravdivý příběh z letošní zahájené dravců.

Feederování s žebrovými krmítky

Když se řekne feederové krmítko, každý rybář si většinou v hlavě zobrazí drátěné krmítko hranaté či oválné, popřípadě method feeder krmítko. Ovšem existuje velký výběr dalších variant krmítek určených pro lov s feederovými pruty. Mezi mé nejoblíbenější patří tzv. žebrová krmítka.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím