Rybářský rozcestník

Mlži (Bivalvia)

Mlži jsou vodní živočichové žijící uzavření ve dvou miskovitých lasturách, ty jsou spojené zámky, vazy a silnými svaly. Mají dolní a horní otvory, jeden slouží pro přijímání potravy a druhý k vylučování. Živí se filtrací vody, z které pojídají drobné organické částice a baktérie. Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim jak obyvatelé moří, tak tvorové žijící ve sladkovodním prostředí.

Velevrub - dva jedinci v uzavřených lasturách
Velevrub,

Název latinsky

Bivalvia

Rozpoznávací znaky

Tělo mlžů je tvořeno pouze nohou a trupem, ostatní části jsou redukovány a to včetně hlavy, která také chybí. Tělo mají chráněno pláštěm tvořeným dvěma laloky, z nich každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou pak k sobě spojeny tzv. zámkem, vazy a silnými svaly. S okolním prostředím je tělo mlžů spojeno pouze 3 otvory a to otvorem přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysunování svalnaté nohy. Dýchají pomocí žaber. Jejich hlavním orientačním smyslem je čich, méně se pak orientují podle hmatových buněk. Svalnatá noha jim slouží k zahrabání do písku. Pohybují se však zcela jinak než plži. K podkladu se mohou také pevně přichytit, doslova "přirůst", pomocí tzv. byssových vláken. Což jsou pevná vlákna vylučovaná nohou. Někteří z nich dokáží i částečně plavat pomocí klapání lastur a vytlačování vody.

Výskyt

Najdeme mezi nimi jak mořské, tak i sladkovodní druhy různé velikosti. Některé žijí i v Česku. Většina jich však žije v moři a jen malá část se přizpůsobila životu be sladkovodních podmínkách.

Obecně

Mlži (Bivalvia) patří stejně jako plži do kmene měkkýšů (Mollusca) a jsou tedy jejich blízkými příbuznými. Stejně jako oni to jsou bezobratlí živočichové s vnější schránkou, ulitou. Jinak se však od plžů velice výrazně odlišují. Ulita mlžů se nazývá lastura a jejich tělo kryjí vždy dvě, poloviny, které k sobě perfektně pasují. Žijí převážně hrabavě, jsou tedy více či méně zahrabáni do jílovitého či písčitého podkladu ze kterého jim trčí pouze sifony. Někteří se nezahrabávají a vedou přisedlý život na skaliscích. Další pak do skal a kamenů vrtají chodby, což vedlo ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci lastur.

Velevrub, jedinec na suchu v uzavřených lasturách

Sladkovodní druh mlže ….

Mezi sladkovodní druhy žijící u nás patří například perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), velevrub malířský (Unio pictorum), škeble rybničná (Anodonta cygnea), hrachovka říční Pisidium amnicum) nebo slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha.

Nejčtenější články

ORLÍK AKTUÁLNĚ :-(((

Poté, co jsme v neděli dopoledne chytili pytláka bez dokladů (lovil vesele na dva pruty) a rybáře, který dlouhodobě porušoval řád, jsme si udělali včera odpoledne výlet na Orlík a objeli 20 km břehů. JE NEUVĚŘITELNÉ, co se tam děje. Vesele se vláčí (všichni tedy svorně tvrdili, že si zrovna teď chystají věci na zahájení), loď na vodě plná komplet výbavy na dravce (prut na lov nástražek, dva pruty na tahání rybky, jeden nabitej vláčák, řízkovnice, echolot a příďák), stojan s dvěma pruty a na obou malí okounci, v bednách podměrečné ryby a hájené ryby, vrš plná malých okounků. Vzbudil jsem se s pocitem nesmírného smutku kořeněného beznadějí. Kde to proboha jsme??? SDÍLEJTE TOHLE SVINSTVO, TAKHLE TO DÁL NEJDE.

Zpráva ze zasedání Republikové rady ČRS (červen)

Rada shválila, kromě jiného, návrh změn rybářského řádu pro rok 2019. Konkrétně se jedná o stanovení nejmenší lovné míry okouna říčního na 15 cm, schválení povinnosti mít při lovu ryb podběrák, dále zákaz používání dvoj a trojháčků a omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období 1.1 až 15.6., dále zákaz lovu na srkačku a zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Nazapomínejte na dodatky v rybářském řádu, mohli by jste přijít o papíry!

Na svazové vodě se musí všichni rybáři řídit rybářským řádem. O tom, jak moc je či není zastaralý, dnes nechci mluvit, ale spíše se s vámi podělím o jedno zjištění. Někteří z nás si zapomínají každý rok přečíst v řádu „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“, tedy dodatky k řádu, které jsou vytištěné modře a které někdy zásadně mění například povolenou lovnou délku některých ryb. A tak neznalý rybář si může omylem přivlastnit amura, který má ale v některých krajích aktuálně v dodatcích změněnou lovnou míru z 50 na 70 cm!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím