Rybářský rozcestník

Štikozubec obecný (Hejk)

Štikozubci se vyskytují v mnoha oblastech Atlantiku. Přestože se také někdy vyskytují v Severním moři, jsou zde jejich počty jen velice omezené. Další populace se nacházejí u břehů Argentiny, Jižní Afriky, Severní Ameriky a v jižním Pacifiku. Štikozubec je vynikající zejména v měsících červnu a červenci.

Štikozubec obecný - více ryb na talíři

Jiný název

Hejk, Seehecht, Hake, Merlu, Merluzza, Nasello

Rozpoznávací znaky

Hejk patří k treskovitým rybám, avšak nemá pro tuto čeleď typický masitý vousek na bradě. Spodní čelist je lehce vystouplá a řitní ploutev je velmi dlouhá. Typickou pro tuto dravou rybu je černá barva ústní a žaberní dutiny stejně jako nápadně zašpičatělá hlava.

Výskyt

Štikozubci žijí především v jižním Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři. Další populace se nacházejí u břehů Argentiny, Jižní Afriky, Severní Ameriky a v jižním Pacifiku. Hejk se ve dne zdržuje při dně, v noci se naopak vydává ke hladině volných vod, kde loví sledě, šproty, ančovičky, sardinky a makrely.

Obecně

Štikozubec obecný patří do řádu hrdloploutvých, i přesto, že postrádají vousky, typický charakteristický znak zástupců tohoto řádu. Na světě se vyskytuje 13 různých druhů štikozubce. Jsou typickými predátory a živí se makrelami, šproty, sledi a sardinkami.

Mohou dorůst do maximální délky 1,5 metru a váhy až 15 kilogramů. Běžný štikozubec ovšem měří kolem jednoho metru a váží přibližně 10 kilogramů. Štikozubec má protáhlé tělo s charakteristicky špičatou hlavou. Přední hřbetní ploutev je velmi krátká, zadní hřbetní a řitní ploutev jsou celkem dlouhé. Tělo štikozubce se leskne v odstínech stříbrné a šedé, pokud jej pozorujeme ve vodě, zatímco celá ústa a oblast v okolí čelisti jsou černé.

Kuchyňské zpracování:

Bílé maso štikozubce se vyznačuje nízkým obsahem tuku, lahodnou chutí a jemností. V Německu se hlavně používá v oblasti mražených výrobků, kde je dále zpracováván do dalších produktů, například rybích prstů.

Atlas mořských rybV jižních zemích se štikozubec často prodává v sušené formě, podobně jako sušená, nasolená treska a v této úpravě ho jistě stojí za to ochutnat. Jeho maso je univerzální a vhodné pro použití do různých rybích pokrmů.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Pilkrování v hloubkách (až 150 metrů) na kousky rybího masa či na menší celé rybky. Nejlepší je maso makrel nebo kelerů. Návazec, monofil 0,90 a více, prut na sumce nebo mořské ryby, 1000 g!

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím