Rybářský rozcestník

Štikozubec obecný (Hejk)

Štikozubci se vyskytují v mnoha oblastech Atlantiku. Přestože se také někdy vyskytují v Severním moři, jsou zde jejich počty jen velice omezené. Další populace se nacházejí u břehů Argentiny, Jižní Afriky, Severní Ameriky a v jižním Pacifiku. Štikozubec je vynikající zejména v měsících červnu a červenci.

Štikozubec obecný - více ryb na talíři

Jiný název

Hejk, Seehecht, Hake, Merlu, Merluzza, Nasello

Rozpoznávací znaky

Hejk patří k treskovitým rybám, avšak nemá pro tuto čeleď typický masitý vousek na bradě. Spodní čelist je lehce vystouplá a řitní ploutev je velmi dlouhá. Typickou pro tuto dravou rybu je černá barva ústní a žaberní dutiny stejně jako nápadně zašpičatělá hlava.

Výskyt

Štikozubci žijí především v jižním Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři. Další populace se nacházejí u břehů Argentiny, Jižní Afriky, Severní Ameriky a v jižním Pacifiku. Hejk se ve dne zdržuje při dně, v noci se naopak vydává ke hladině volných vod, kde loví sledě, šproty, ančovičky, sardinky a makrely.

Obecně

Štikozubec obecný patří do řádu hrdloploutvých, i přesto, že postrádají vousky, typický charakteristický znak zástupců tohoto řádu. Na světě se vyskytuje 13 různých druhů štikozubce. Jsou typickými predátory a živí se makrelami, šproty, sledi a sardinkami.

Mohou dorůst do maximální délky 1,5 metru a váhy až 15 kilogramů. Běžný štikozubec ovšem měří kolem jednoho metru a váží přibližně 10 kilogramů. Štikozubec má protáhlé tělo s charakteristicky špičatou hlavou. Přední hřbetní ploutev je velmi krátká, zadní hřbetní a řitní ploutev jsou celkem dlouhé. Tělo štikozubce se leskne v odstínech stříbrné a šedé, pokud jej pozorujeme ve vodě, zatímco celá ústa a oblast v okolí čelisti jsou černé.

Kuchyňské zpracování:

Bílé maso štikozubce se vyznačuje nízkým obsahem tuku, lahodnou chutí a jemností. V Německu se hlavně používá v oblasti mražených výrobků, kde je dále zpracováván do dalších produktů, například rybích prstů.

Atlas mořských rybV jižních zemích se štikozubec často prodává v sušené formě, podobně jako sušená, nasolená treska a v této úpravě ho jistě stojí za to ochutnat. Jeho maso je univerzální a vhodné pro použití do různých rybích pokrmů.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Pilkrování v hloubkách (až 150 metrů) na kousky rybího masa či na menší celé rybky. Nejlepší je maso makrel nebo kelerů. Návazec, monofil 0,90 a více, prut na sumce nebo mořské ryby, 1000 g!

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím